Margarín stejné značky v Německu obsahuje sedmdesát a v Česku šedesát procent tuku, Pepsi Cola se pro české spotřebitele sladí sirupem a pro Němce cukrem. Vyplývá to z testu Vysoké školy chemicko-technologické, který u třetiny z 24 párů českých a německých potravin odhalil odlišné složení.
Test potravin odhalil rozdíly mezi Českem a Německem
Koordinátor projektu Jan Pivoňka uvedl, že se položky prezentovaly stejně, takže spotřebitel očekával stejný obsah. Ve skutečnosti mělo ale stejné zboží koupené za hranicemi jiné složení, než to z tuzemských obchodů. Koordinátor projektu VŠCHT Jan Pivoňka podotýká, že všechny výrobky se přitom prezentovaly stejně, takže spotřebitel by očekával stejný obsah.
- Jahodová Activia: Českou variantu výrobce obarvil koncentrátem z mrkve a karmínem, u německé šlo o červenou řepu. Lišil se ale také obsah tuku. Podle deklarace na obalu měla mít česká varianta 2,7 gramu na 100 g, německá o desetinu gramu na 100 g obsahu více. Podle zkoušky měla česká 2,43 gramu na 100 g a německá 2,93 gramu na 100g.
- Podle vyjádření firmy Danone, která produkt vyrábí, se může receptura v jednotlivých státech lišit. Množství tuku je podle ní ovlivněné tučností mléka, z něhož se jogurt vyrábí. "Na tučnost mléka má vliv odlišná strava krav a odlišné prostředí, v němž se krávy chovají," uvedla společnost, která se zaštiťuje tím, že se snaží o výrobu produktů z lokálních dojnic.
- Rama: Ve známém margarínu se lišil obsah tuku, česká měla 60 procent, německá 70 procent. Podle výrobce je rozdíl dán různou preferencí spotřebitelů v jednotlivých státech.
- Pepsi Cola: V ČR byl výrobek slazen gluktózo-fruktózovým sirupem, v Německu cukrem. I Pepsi se hájí požadavky klientů, informace dává na obalech. Podobně ledový čaj byl v ČR slazen cukrem, fruktózou a steviol-glykosidy, v Německu pouze cukrem. Český výrobek navíc obsahoval o 40 procent méně čajového extraktu. Podle výrobce má proto český výrobek nižší obsah cukrů i nižší energetickou hodnotu, což bylo jeho záměrem.
- Sprite: Německý výrobek obsahoval pouze cukr, v ČR se prodává také s fruktózo-glukózovým sirupem, navíc s aspartamem a acesulfamem. Podle Coca-Coly, která nápoje vyrábí, se sirup používá i ve Španělsku nebo ve Spojených státech, rozhodnutí je podle ní na lokálním výrobci.
- Luncheon meat: Dominantní složkou německého luncheon meatu bylo vepřové, u českého strojně oddělené drůbeží maso.
- Rybí prsty od Iglo: český výrobek obsahoval o sedm procent méně masa.
- Jacobs: Česká káva měla o třetinu vyšší obsah kofeinu.
Na rozdíly upozorňuje i test Potravinářské komory
Souběžně s VŠCHT na kvalitativní rozdíly mezi totožnými potravinami upozornil i test Mladé fronty DNES a Potravinářské komory. Dvacet párů potravin v drážďanských a pražských obchodech se lišilo kvalitou i cenou, příkladem může být pizza Ristorante, která sice v Česku vyšla levněji, ale obsahovala méně salámu. Pražský nákup byl nicméně o čtrnáct procent dražší než tytéž potraviny pořízené v saské metropoli.
„Německo nabízí výrazně větší trh, na kterém se snáz rozpouštějí náklady na dopravu, distribuci a provoz prodejní sítě,“ vysvětluje si vzniklý nepoměr ekonomka Helena Horská z Raiffeisenbank.
Výrobci se navíc přizpůsobují lokální chuti; pokud testem přijdou na to, že lidem chutná stejně potravina s „levnějším“ složením, vyrábí levnější a je to legální praxe, protože na obalu je složení uvedeno. V souvislosti s testem MfD ostatně konstatovali, že čeští spotřebitelé podle jejich zkoumání považují výrobky za chuťově srovnatelné.
Pro kvalitní zboží do Německa
Primární orientace českého spotřebitele na cenu potravin je dlouhodobě známá; dochází tak ale k paradoxní situaci, kdy pro kvalitnější potraviny míří zákazníci právě do Německa. Na spotřební chování Čechů v zahraničí se na jaře zaměřila studie bavorské obchodní a hospodářské komory IHK v Řezně. Ve východním Bavorsku například Češi utratí ročně přes 2,5 miliardy korun, vedle potravin nejčastěji nakupují oblečení a pro německé obchodníky jsou důležitým zdrojem příjmů.
Průměrný český zákazník tamních obchodů je ve věku 30–44 let, v obchodech stráví 2 až 5 hodin a za den tam zpravidla utratí 50 až 150 eur. Hlavním důvodem, proč Češi rádi nakupují za hranicemi, je přitom podle bavorské studie vyšší kvalita zboží, větší výběr a často i výhodné ceny.