Taxify v Česku expanduje do čtyř dalších měst. Vedle aut zkouší i motorky a elektrické koloběžky

Alternativní přepravní společnost Taxify rozšiřuje od pátku své působení do dalších čtyř krajských měst – Ostravy, Olomouce, Plzně a Českých Budějovic. Na rozdíl od známějšího Uberu se Taxify daří lépe vyjednávat o svém podnikání s evropskými vládami, shrnuli svoje podnikání pro ČT zakladatelé firmy Markus a Martin Villigové s tím, že by se tuzemská pravidla mohly inspirovat Estonskem.

Dopravce Taxify, který funguje na podobném principu jako Uber, hodlá po třech letech působení v tuzemsku vstoupit do Ostravy, Olomouce, Českých Budějovic a Plzně.

Estonská společnost chce pro svůj další rozvoj využít především svých zisků z Prahy, kde se podle podniku hospodaření firmy pohybuje od loňského prosince v černých číslech. Přesná čísla společnost neprozradila. Dalším zdrojem pro expanzi budou také peníze od investorů. V květnu skupina investorů v čele s německou automobilkou Daimler vložila do firmy 175 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliardy korun).

Služba chce podle šéfa firmy pro Česko a Slovensko Romana Sysla vedle územní expanze rozšiřovat i svou nabídku dopravy. „Postupně spouštíme dle potřeb jednotlivých měst kromě dopravy klasickými auty i motorky, tuk tuky, elektro-koloběžky a další způsoby přepravy. Rádi bychom některé tyto novinky představili v dohledné době i v České republice,“ řekl Sysel.

Nahrávám video

S vládou kooperujeme. Česko by mohlo využít estonské zkušenosti, míní zakladatelé

Taxify v tuzemsku expanduje, přestože stále není novela zákona o silniční dopravě, která by jasně upravovala podmínky pro nové dopravce.

Estonský Taxify ale na rozdíl od Uberu tolik nevyvolává emoce. „Vidíme, že je mnohem lepší s vládou spolupracovat, než jít proti ní. A to hlavně v Česku a střední a východní Evropě, kde s vládou kooperujeme tak, aby se nastavila pravidla, která by byla dobrá pro řidiče i cestující,“ řekl ČT zakladatel firmy Markus Villig.

O svém podnikání jednalo v březnu vedení Taxify i s českým premiérem. „Vysvětloval jsem mu estonský model, které bylo jednou z prvních zemí v Evropě, kde zavedli nová legislativní pravidla pro taxislužby, které jsou nyní otevřená pro konkurenci. Pro Česko by bylo dobré se z těchto estonských zkušeností poučit,“ doporučil tuzemské vládě druhý spoluzakladatel Martin Villig. Premiér si podle něj psal poznámky a vypadal, že ho diskuse o Estonsku zaujala. 

Podle Villiga by nová legislativa měla počítat s přechodnou dobou dlouhou půl až tři čtvrtě roku, aby si řidiči nových dopravců stihli vyřídit licence. „V současnosti máte v České republice pravidla pro taxikáře, která se stanovila deset dvacet let zpátky, kdy aktuální systém dopravy ještě neexistoval. Evropské vlády musí pochopit, že současná pravidla jsou zastaralá,“ doporučuje spoluzakladatel Taxify.

Pražští taxikáři alternativní dopravní služby kritizují, podle nich nedodržují zákony, když jezdí bez licence a taxametrů. Taxikáři na protest proti působení obou firem v hlavním městě několikrát blokovali dopravu.

Estonská firma, jejíž tržní hodnota se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun), byla založena před pěti lety. V Česku začala fungovat od srpna 2015. V Praze podle údajů společnosti využívá aplikaci několik stovek aktivních řidičů. 

Konkurenční službu Uber v Praze využívá podle informací firmy 300 tisíc lidí a aktivních řidičů má Uber kolem dvou tisíc. Další aplikaci Liftago používá podle údajů z letošního dubna více než patnáct set profesionálních řidičů taxi a přes čtvrt milionu cestujících v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci a Bratislavě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
včera v 08:00

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
včera v 06:00

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
13. 9. 2026

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
13. 9. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
13. 9. 2026

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
13. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.