Taxify v Česku expanduje do čtyř dalších měst. Vedle aut zkouší i motorky a elektrické koloběžky

Alternativní přepravní společnost Taxify rozšiřuje od pátku své působení do dalších čtyř krajských měst – Ostravy, Olomouce, Plzně a Českých Budějovic. Na rozdíl od známějšího Uberu se Taxify daří lépe vyjednávat o svém podnikání s evropskými vládami, shrnuli svoje podnikání pro ČT zakladatelé firmy Markus a Martin Villigové s tím, že by se tuzemská pravidla mohly inspirovat Estonskem.

Dopravce Taxify, který funguje na podobném principu jako Uber, hodlá po třech letech působení v tuzemsku vstoupit do Ostravy, Olomouce, Českých Budějovic a Plzně.

Estonská společnost chce pro svůj další rozvoj využít především svých zisků z Prahy, kde se podle podniku hospodaření firmy pohybuje od loňského prosince v černých číslech. Přesná čísla společnost neprozradila. Dalším zdrojem pro expanzi budou také peníze od investorů. V květnu skupina investorů v čele s německou automobilkou Daimler vložila do firmy 175 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliardy korun).

Služba chce podle šéfa firmy pro Česko a Slovensko Romana Sysla vedle územní expanze rozšiřovat i svou nabídku dopravy. „Postupně spouštíme dle potřeb jednotlivých měst kromě dopravy klasickými auty i motorky, tuk tuky, elektro-koloběžky a další způsoby přepravy. Rádi bychom některé tyto novinky představili v dohledné době i v České republice,“ řekl Sysel.

4 minuty
Zakladatelé Taxify: Zkušenost z Estonska vašeho premiéra zaujala
Zdroj: ČT24

S vládou kooperujeme. Česko by mohlo využít estonské zkušenosti, míní zakladatelé

Taxify v tuzemsku expanduje, přestože stále není novela zákona o silniční dopravě, která by jasně upravovala podmínky pro nové dopravce.

Estonský Taxify ale na rozdíl od Uberu tolik nevyvolává emoce. „Vidíme, že je mnohem lepší s vládou spolupracovat, než jít proti ní. A to hlavně v Česku a střední a východní Evropě, kde s vládou kooperujeme tak, aby se nastavila pravidla, která by byla dobrá pro řidiče i cestující,“ řekl ČT zakladatel firmy Markus Villig.

O svém podnikání jednalo v březnu vedení Taxify i s českým premiérem. „Vysvětloval jsem mu estonský model, které bylo jednou z prvních zemí v Evropě, kde zavedli nová legislativní pravidla pro taxislužby, které jsou nyní otevřená pro konkurenci. Pro Česko by bylo dobré se z těchto estonských zkušeností poučit,“ doporučil tuzemské vládě druhý spoluzakladatel Martin Villig. Premiér si podle něj psal poznámky a vypadal, že ho diskuse o Estonsku zaujala. 

Podle Villiga by nová legislativa měla počítat s přechodnou dobou dlouhou půl až tři čtvrtě roku, aby si řidiči nových dopravců stihli vyřídit licence. „V současnosti máte v České republice pravidla pro taxikáře, která se stanovila deset dvacet let zpátky, kdy aktuální systém dopravy ještě neexistoval. Evropské vlády musí pochopit, že současná pravidla jsou zastaralá,“ doporučuje spoluzakladatel Taxify.

Pražští taxikáři alternativní dopravní služby kritizují, podle nich nedodržují zákony, když jezdí bez licence a taxametrů. Taxikáři na protest proti působení obou firem v hlavním městě několikrát blokovali dopravu.

Estonská firma, jejíž tržní hodnota se pohybuje kolem jedné miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun), byla založena před pěti lety. V Česku začala fungovat od srpna 2015. V Praze podle údajů společnosti využívá aplikaci několik stovek aktivních řidičů. 

Konkurenční službu Uber v Praze využívá podle informací firmy 300 tisíc lidí a aktivních řidičů má Uber kolem dvou tisíc. Další aplikaci Liftago používá podle údajů z letošního dubna více než patnáct set profesionálních řidičů taxi a přes čtvrt milionu cestujících v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Liberci a Bratislavě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 8 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...