Tahanice o rozpočet: Vláda nakonec kývla na schodek 70 miliard

Praha – Vláda se na večerním jednání shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard korun. Ještě před jednáním kabinetu zasedala koaliční rada, která se po velmi dlouhém jednání dohodla na tom, že státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun. Ministři pak mají hledat další úspory, uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

„Je to dílčí kompromis. Dohodli jsme se na tom, že budeme držet schodek 70 miliard, což je dobrá zpráva. Dohodli jsme se na tom, že je shoda v rámci koalice na navýšení platů státních zaměstnanců o tři procenta, což představuje dopad do státního rozpočtu ve výši zhruba pět miliard korun,“ řekl Faltýnek.
 
Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda dnes přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

ČSSD chtěla schodek 85 miliard

Právě výše schodku se stala předmětem sváru v koalici: poté, co ministr financí Andrej Babiš (ANO) avizoval schodek 70 miliard korun, ozval se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro kterého byl tento plán nepřijatelný. Sociální demokracie chtěla deficit prohloubit na 85 miliard; mimo jiné kvůli vyšším penzím, odvodům za státní pojištěnce nebo vyšším platům ve veřejném sektoru.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) však trval na tom, aby deficit rozpočtu v příštím roce nepřekročil 70 miliard korun. „Myslím, že ten rozpočet je postaven racionálně. Problém je, že ministerstva nechtějí šetřit,“ nechal se slyšet šéf hnutí ANO. „Nelíbí se jim ten deficit. Tam byly návrhy, abychom šli na deficit 85 miliard,“ dodal na adresu sociálních demokratů. „Kolegové ze sociální demokracie chtějí rozdávat a my chceme šetřit. A teď se musíme někde na polovině té cesty potkat,“ přidal se ještě před jednáním vlády šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

"Při předpokládaném hospodářském růstu 2,5 procenta je 70 miliard nemravně vysoký schodek a 85 miliard je číslo ještě horší," říká Miroslav Kalousek, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí.

Alespoň v něčem jsou koaliční strany zajedno – chtějí daně líp vybírat. „Pro nás je nejpodstatnější příjmová stránka rozpočtu. Stát by měl hledat způsoby, jak rozpočet posílit a nejen brát ze státních firem,“ je přesvědčen místopředseda lidovců Jan Bartošek. Že výběr daní zaostává za očekáváním, se nelíbí ani premiérovi. Andrej Babiš se ale hájí. „My daně vybíráme, minulý rok jsme vybrali o 31,1 miliardy víc.“

Výběr daní (leden-březen)
Zdroj: ČT24

Na jednání o rozpočtu má koalice poměrně dost času. Vláda by měla návrh dostat do konce srpna, do sněmovny se musí dostat do konce září. Na základních parametrech by se nicméně měla domluvit dřív, protože musí do Bruselu odeslat konvergenční program. To je základní dokument, ve kterém kabinet popisuje svou rozpočtovou strategii a plánovaný vývoj veřejných financí. Evropská unie zprávu vyžaduje proto, aby mohla posoudit, zda je země připravená na přijetí eura.

Vláda zatím termín přijetí eura nestanovila a podle dřívějších vyjádření premiéra ani nestanoví. „Vzhledem k tomu, že postoj české vlády a české veřejnosti k přijetí eura je mírně řečeno vlažný, tak s tím klesá i význam konvergenčního programu. Vládní strany budou mít asi jiné priority než rychlou konvergenci a rychlé přijetí eura,“ poznamenal hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Expert: Při snižování schodku by koalice mohla přitvrdit

Loni činil deficit státního rozpočtu 78 miliard korun. Významně tak klesl oproti plánu, který předpokládal saldo 112 miliard. Na letošek kabinet naplánoval rozpočet se schodkem 100 miliard korun. V dalších třech letech by ministr financí chtěl deficit ve státní kase postupně snižovat až na 50 miliard v roce 2018.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen by však vláda měla využít toho, že ekonomika roste, a ze salda ukrajovat ještě rychleji. „Trochu se opakují chyby z předkrizových let 2005, 2006, kdy se ekonomice velmi dobře dařilo a také se nevytvářel nějaký polštář pro špatné časy. Nikde není psáno, že nemusí přijít další fatální krize,“ varoval ekonom. „Měli bychom si vážit toho, že ekonomika roste, a být ve výdajích trochu skromní.“

Také podle opozice je schodek ve výši 70 miliard při ekonomickém růstu málo ambiciózní. „Číslo 70 miliard je číslo virtuální, je na vodě, protože Andrej Babiš přišel před čtrnácti dny s číslem 70 miliard a vláda včera přišla s dalšími výdaji a to číslo – 70 miliard – je pořád stejné. Zároveň se Andreji Babišovi příliš nedaří vybírat daně. Je tedy zřejmé, že bude ještě záležet na vyjednávání v koalici, která vypadá, že chce spíše rozhazovat,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 12 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...