Tahanice o rozpočet: Vláda nakonec kývla na schodek 70 miliard

Praha – Vláda se na večerním jednání shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard korun. Ještě před jednáním kabinetu zasedala koaliční rada, která se po velmi dlouhém jednání dohodla na tom, že státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun. Ministři pak mají hledat další úspory, uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

„Je to dílčí kompromis. Dohodli jsme se na tom, že budeme držet schodek 70 miliard, což je dobrá zpráva. Dohodli jsme se na tom, že je shoda v rámci koalice na navýšení platů státních zaměstnanců o tři procenta, což představuje dopad do státního rozpočtu ve výši zhruba pět miliard korun,“ řekl Faltýnek.
 
Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda dnes přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

ČSSD chtěla schodek 85 miliard

Právě výše schodku se stala předmětem sváru v koalici: poté, co ministr financí Andrej Babiš (ANO) avizoval schodek 70 miliard korun, ozval se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro kterého byl tento plán nepřijatelný. Sociální demokracie chtěla deficit prohloubit na 85 miliard; mimo jiné kvůli vyšším penzím, odvodům za státní pojištěnce nebo vyšším platům ve veřejném sektoru.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) však trval na tom, aby deficit rozpočtu v příštím roce nepřekročil 70 miliard korun. „Myslím, že ten rozpočet je postaven racionálně. Problém je, že ministerstva nechtějí šetřit,“ nechal se slyšet šéf hnutí ANO. „Nelíbí se jim ten deficit. Tam byly návrhy, abychom šli na deficit 85 miliard,“ dodal na adresu sociálních demokratů. „Kolegové ze sociální demokracie chtějí rozdávat a my chceme šetřit. A teď se musíme někde na polovině té cesty potkat,“ přidal se ještě před jednáním vlády šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

"Při předpokládaném hospodářském růstu 2,5 procenta je 70 miliard nemravně vysoký schodek a 85 miliard je číslo ještě horší," říká Miroslav Kalousek, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí.

Alespoň v něčem jsou koaliční strany zajedno – chtějí daně líp vybírat. „Pro nás je nejpodstatnější příjmová stránka rozpočtu. Stát by měl hledat způsoby, jak rozpočet posílit a nejen brát ze státních firem,“ je přesvědčen místopředseda lidovců Jan Bartošek. Že výběr daní zaostává za očekáváním, se nelíbí ani premiérovi. Andrej Babiš se ale hájí. „My daně vybíráme, minulý rok jsme vybrali o 31,1 miliardy víc.“

Výběr daní (leden-březen)
Zdroj: ČT24

Na jednání o rozpočtu má koalice poměrně dost času. Vláda by měla návrh dostat do konce srpna, do sněmovny se musí dostat do konce září. Na základních parametrech by se nicméně měla domluvit dřív, protože musí do Bruselu odeslat konvergenční program. To je základní dokument, ve kterém kabinet popisuje svou rozpočtovou strategii a plánovaný vývoj veřejných financí. Evropská unie zprávu vyžaduje proto, aby mohla posoudit, zda je země připravená na přijetí eura.

Vláda zatím termín přijetí eura nestanovila a podle dřívějších vyjádření premiéra ani nestanoví. „Vzhledem k tomu, že postoj české vlády a české veřejnosti k přijetí eura je mírně řečeno vlažný, tak s tím klesá i význam konvergenčního programu. Vládní strany budou mít asi jiné priority než rychlou konvergenci a rychlé přijetí eura,“ poznamenal hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Expert: Při snižování schodku by koalice mohla přitvrdit

Loni činil deficit státního rozpočtu 78 miliard korun. Významně tak klesl oproti plánu, který předpokládal saldo 112 miliard. Na letošek kabinet naplánoval rozpočet se schodkem 100 miliard korun. V dalších třech letech by ministr financí chtěl deficit ve státní kase postupně snižovat až na 50 miliard v roce 2018.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen by však vláda měla využít toho, že ekonomika roste, a ze salda ukrajovat ještě rychleji. „Trochu se opakují chyby z předkrizových let 2005, 2006, kdy se ekonomice velmi dobře dařilo a také se nevytvářel nějaký polštář pro špatné časy. Nikde není psáno, že nemusí přijít další fatální krize,“ varoval ekonom. „Měli bychom si vážit toho, že ekonomika roste, a být ve výdajích trochu skromní.“

Také podle opozice je schodek ve výši 70 miliard při ekonomickém růstu málo ambiciózní. „Číslo 70 miliard je číslo virtuální, je na vodě, protože Andrej Babiš přišel před čtrnácti dny s číslem 70 miliard a vláda včera přišla s dalšími výdaji a to číslo – 70 miliard – je pořád stejné. Zároveň se Andreji Babišovi příliš nedaří vybírat daně. Je tedy zřejmé, že bude ještě záležet na vyjednávání v koalici, která vypadá, že chce spíše rozhazovat,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 5 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 9 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
včera v 20:08

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.