Tahanice o rozpočet: Vláda nakonec kývla na schodek 70 miliard

Praha – Vláda se na večerním jednání shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard korun. Ještě před jednáním kabinetu zasedala koaliční rada, která se po velmi dlouhém jednání dohodla na tom, že státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun. Ministři pak mají hledat další úspory, uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

„Je to dílčí kompromis. Dohodli jsme se na tom, že budeme držet schodek 70 miliard, což je dobrá zpráva. Dohodli jsme se na tom, že je shoda v rámci koalice na navýšení platů státních zaměstnanců o tři procenta, což představuje dopad do státního rozpočtu ve výši zhruba pět miliard korun,“ řekl Faltýnek.
 
Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda dnes přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

ČSSD chtěla schodek 85 miliard

Právě výše schodku se stala předmětem sváru v koalici: poté, co ministr financí Andrej Babiš (ANO) avizoval schodek 70 miliard korun, ozval se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro kterého byl tento plán nepřijatelný. Sociální demokracie chtěla deficit prohloubit na 85 miliard; mimo jiné kvůli vyšším penzím, odvodům za státní pojištěnce nebo vyšším platům ve veřejném sektoru.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) však trval na tom, aby deficit rozpočtu v příštím roce nepřekročil 70 miliard korun. „Myslím, že ten rozpočet je postaven racionálně. Problém je, že ministerstva nechtějí šetřit,“ nechal se slyšet šéf hnutí ANO. „Nelíbí se jim ten deficit. Tam byly návrhy, abychom šli na deficit 85 miliard,“ dodal na adresu sociálních demokratů. „Kolegové ze sociální demokracie chtějí rozdávat a my chceme šetřit. A teď se musíme někde na polovině té cesty potkat,“ přidal se ještě před jednáním vlády šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

"Při předpokládaném hospodářském růstu 2,5 procenta je 70 miliard nemravně vysoký schodek a 85 miliard je číslo ještě horší," říká Miroslav Kalousek, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí.

Alespoň v něčem jsou koaliční strany zajedno – chtějí daně líp vybírat. „Pro nás je nejpodstatnější příjmová stránka rozpočtu. Stát by měl hledat způsoby, jak rozpočet posílit a nejen brát ze státních firem,“ je přesvědčen místopředseda lidovců Jan Bartošek. Že výběr daní zaostává za očekáváním, se nelíbí ani premiérovi. Andrej Babiš se ale hájí. „My daně vybíráme, minulý rok jsme vybrali o 31,1 miliardy víc.“

Výběr daní (leden-březen)
Zdroj: ČT24

Na jednání o rozpočtu má koalice poměrně dost času. Vláda by měla návrh dostat do konce srpna, do sněmovny se musí dostat do konce září. Na základních parametrech by se nicméně měla domluvit dřív, protože musí do Bruselu odeslat konvergenční program. To je základní dokument, ve kterém kabinet popisuje svou rozpočtovou strategii a plánovaný vývoj veřejných financí. Evropská unie zprávu vyžaduje proto, aby mohla posoudit, zda je země připravená na přijetí eura.

Vláda zatím termín přijetí eura nestanovila a podle dřívějších vyjádření premiéra ani nestanoví. „Vzhledem k tomu, že postoj české vlády a české veřejnosti k přijetí eura je mírně řečeno vlažný, tak s tím klesá i význam konvergenčního programu. Vládní strany budou mít asi jiné priority než rychlou konvergenci a rychlé přijetí eura,“ poznamenal hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Expert: Při snižování schodku by koalice mohla přitvrdit

Loni činil deficit státního rozpočtu 78 miliard korun. Významně tak klesl oproti plánu, který předpokládal saldo 112 miliard. Na letošek kabinet naplánoval rozpočet se schodkem 100 miliard korun. V dalších třech letech by ministr financí chtěl deficit ve státní kase postupně snižovat až na 50 miliard v roce 2018.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen by však vláda měla využít toho, že ekonomika roste, a ze salda ukrajovat ještě rychleji. „Trochu se opakují chyby z předkrizových let 2005, 2006, kdy se ekonomice velmi dobře dařilo a také se nevytvářel nějaký polštář pro špatné časy. Nikde není psáno, že nemusí přijít další fatální krize,“ varoval ekonom. „Měli bychom si vážit toho, že ekonomika roste, a být ve výdajích trochu skromní.“

Také podle opozice je schodek ve výši 70 miliard při ekonomickém růstu málo ambiciózní. „Číslo 70 miliard je číslo virtuální, je na vodě, protože Andrej Babiš přišel před čtrnácti dny s číslem 70 miliard a vláda včera přišla s dalšími výdaji a to číslo – 70 miliard – je pořád stejné. Zároveň se Andreji Babišovi příliš nedaří vybírat daně. Je tedy zřejmé, že bude ještě záležet na vyjednávání v koalici, která vypadá, že chce spíše rozhazovat,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
18:41Aktualizovánopřed 58 mminutami

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
včera v 08:10

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 07:00

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.