Světové ceny komodit budou dále klesat, změnu pocítí i spotřebitelé

New York - Prudký růst světových cen komodit, který se ještě před několika týdny zdál jako nezastavitelný, se možná konečně vyčerpal. Náhlý pokles cen všeho možného od mědi přes rýži po ropu a bavlnu naznačuje, že ceny vylétly příliš rychle a příliš vysoko. Analytici proto předpokládají, že v dalších měsících bude jejich pokles pokračovat, protože se pomalejší hospodářský růst z USA rozšířil i za jejich hranice a zmírnil světovou poptávku.

„Prostor k poklesu tu pořád je,“ uvedl analytik trhu s komoditami z newyorské společnosti MF Global Edward Meir. „Lidem teď dochází, že se růst zpomaluje jak v USA, tak v cizině, a že poptávka po komoditách klesne,“ dodal. Pokles pocítí i spotřebitelé. Nižší ceny ropy zlevní převoz potravin a dalšího zboží po světě. Kladný dopad na peněženky se ukáže i u čerpacích stanic. Klesající ceny kukuřice a sóji pak budou mít vliv na nákupy v supermarketech.

Bublina konečně praskla 

Na poslední propad ukazuje například index Jefferies-Reuters CRB, který je světovým ukazatelem cen komodit. Za červenec se index snížil o deset procent, což byl jeho největší měsíční pokles od roku 1980, kdy byly Spojené státy v recesi. „Z komodit se udělala bublina a praskla,“ shrnul James Cordier, prezident floridské obchodní společnosti Liberty Trading Group. Podle Davida Accomazza z losangeleské skupiny Cervino Capital Management vydrží nezájem o nákup komodit ještě tři až devět měsíců.

Zlato se před víkendem prodávalo zhruba za 864 dolarů za unci a v polovině března přitom unce stála rekordních 1038,60 dolaru. V posledních dnech ztrácela kolem deseti dolarů za den. Ropa ztratila kolem 32 dolarů, tedy asi 21 procent od rekordních 147,27 dolaru za barel z minulého měsíce. V jejím propadu se projevil i vliv drahého benzinu, který v USA spotřebitelům zprotivil vozy s vysokou spotřebou. Poprvé za 17 měsíců sázejí na další cenový pokles i spekulanti na trhu s ropou. 

Další vývoj ovlivní i konec olympidáy

Pokud se ale americká ekonomika opět vzchopí nebo se zásobování světového trhu ropou zhorší, mohou ceny komodit začít růst. Žádný z cenových scénářů se ale nejeví pravděpodobný na déle než několik měsíců. Svou roli sehraje i Čína, která omezila automobilový provoz a zavřela stovky továren, aby před olympiádou zmírnila znečištění ovzduší. Někteří analytici proto upozorňují, že se po skončení her i čínská poptávka obnoví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 14 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...