Světová ekonomika má problém, k Řecku se přidal propad čínských akcií

Šanghaj – Pokles čínského akciového trhu se výrazně prohloubil, když tamní hlavní index spadl na čtyřměsíční minimum. Investoři zřejmě propadli panice a čínských akcií se zbavují navzdory novým opatřením úřadů s cílem stabilizovat trh. Podle některých globálních investorů by mohl propad čínských akcií představovat pro světové hospodářství větší riziko než současná krize v eurozóně. Čína proto už zakázala akcionářům s podílem více než 5 procent dalšího půl roku prodávat akcie.

Index CSI300, který zahrnuje tři stovky největších firem obchodovaných v Šanghaji a Šen-čenu, klesl o 6,75 procenta na 3663,04 bodu. Index už v úterý odepsal 1,8 procenta. Čínská komise pro regulaci cenných papírů potvrdila, že zaznamenala výrazný nárůst „iracionálních prodejů“ akcií.

Následně zakázala všem akcionářům s podílem v některé z firem vyšším než pět procent v příštích šesti měsících prodávat akcie. Zákaz se vztahuje také na výkonné představitele firem a členy správní rady, kteří mají akcie, bez ohledu na velikost podílu, který vlastní. Komise na svých internetových stránkách varovala, že přísně zakročí vůči všem akcionářům, kteří
toto pravidlo poruší, napsala agentura Reuters.

Centrální banka sdělila, že podpoří stabilitu na akciovém trhu a bude situaci „pozorně sledovat“. Propad cen akcií přiměl Peking v minulých dnech k řadě opatření na podporu trhu, včetně embarga na vydávání nových akcií či snížení úrokových sazeb.

Výprodej na čínském akciovém trhu odstartoval poté, co se indexy od loňského listopadu do poloviny letošního června více než zdvojnásobily. Za prudkým vzestupem stáli zejména drobní investoři, využívající k nákupům akcií vypůjčené peníze.

Od poloviny června ale čínské akcie oslabily o více než 30 procent, propad tak za poslední tři týdny smazal většinu zisků z předešlých osmi měsíců. To by mohlo mít na druhou největší světovou ekonomiku výrazně negativní dopady. Analytici společnosti Bank of America Merrill Lynch očekávají, že pokles čínského trhu povede k dalšímu zpomalení hospodářského růstu, snížení firemních zisků a ke zvýšenému riziku finanční krize.

„Zatím nevidím žádný náznak toho, že by se situace měla stabilizovat. Naopak předpokládám, že všechny zisky, které si akcie připsaly od začátku téhle investiční bubliny loni v létě, teď zase odepíšou,“ zhodnotil poslední vývoj Michael Every, ředitel finančního oddělení Rabobank. „Dnes se vše točí kolem Číny. Řecko je nyní v pozadí, neboť dostalo nový konečný termín k dosažení dohody o řešení dluhové krize,“ řekl analytik Ajako Sera ze společnosti Sumitomo Mitsui Trust Bank. Tímto novým konečným termínem je podle lídrů eurozóny neděle.

Čínské úřady už nařídily médiím, jak mají o krizi informovat. Nesmí se používat slova jako prudký pokles, vzestup či pád burzy. Zakázané jsou analýzy a komentáře expertů.

Klesají i další asijské burzy

Rostoucí obavy investorů se odrážejí i jinde v Asii. Index tokijské burzy Nikkei uzavřel se ztrátou 3,14 procenta, zaznamenal tak nejprudší denní pokles za více než rok. Regionální index MSCI pro oblast Asie a Tichomoří se propadl na nejnižší úroveň od loňského února.

V reakci na poslední vývoj zastavilo na burzách v Šanghaji a Šen-čenu obchodování se svými akciemi více než 500 firem. Celkově tak již obchody s akciemi přerušilo kolem 1300 podniků. To představuje téměř polovinu ze zhruba 2800 firem, jejichž akcie jsou zaregistrovány na čínských burzách.

Burzovní krach by mohl mít nepříznivé dopady na celou čínskou ekonomiku, která v poslední době postupně oslabuje. Hrubý domácí produkt Číny loni stoupl o 7,4 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za poslední čtvrtstoletí. V letošním prvním čtvrtletí rostla ekonomika o pouhých sedm procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 19 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 21 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 23 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
16. 11. 2025

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
16. 11. 2025Aktualizováno16. 11. 2025

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...