Je to obchodní válka a bude mít dopad, silně ale zapůsobí jen v krátkém horizontu, protože pak se Turci ekonomicky přeorientují. V Otázkách Václava Moravce to prohlásil ekonom Jan Švejnar. Že spor záhy vychladne, si myslí bývalý viceguvernér ČNB a odcházející šéf České spořitelny Pavel Kysilka, podle kterého jde spíš o bitvu než válku.
Švejnar: Ruské sankce proti Turecku budou mít silný efekt jen krátkodobě
Švejnar: Sankce jsou středně velkou odpovědí, která se dala očekávat (zdroj: ČT24)
Před několika dny došlo na hranicích Turecka a Sýrie k incidentu, při němž turecké letectvo setřelilo ruskou stíhačku, která se v oblasti účastní boje s Islámským státem, i když podle některých názorů útočí Rusko i na opozici syrského prezidenta Bašára Asada. Turci zdůvodňují akci narušením svého vzdušeného prostoru, což ale Rusko odmítá. V sobotu tak ruský prezident po kritických slovech na adresu Turků přistoupil i k ekonomickým sankcím.
„Rusko muselo nějakým způsobem odpovědět. Má svoji verzi toho, co se událo, a ta stojí za tím, že to byla akce, kterou ruské letadlo nevyprovokovalo. Sankce jsou středně velkou odpovědí, která se dala očekávat,“ prohlásil ekonom Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity v New Yorku. Podle něj tak uvalení obchodních sankcí není překvapivé.
Jejich součástí je několik omezení. Zakazuje se dovoz tureckého zboží, v Rusku nebudou zaměstnáváni turečtí občané a turecké firmy nebudou dostávat ruské zakázky. Mezi oběma zeměmi se zároveň omezí dopravní spojení a od ledna bude zrušen bezvízový styk.
obrázek
Obchodní válka, která ublíží oběma stranám
„Je to obchodní válka,“ zhodnotil Švejnar. „Bude mít dopad, krátkodobě bude silný, ale střednědobě se Turci přeorientují jinam,“ dodal. Zároveň upozorňuje, že ruský krok bude bilaterální, jelikož je Turecko pro Rusko současně důležitým obchodním partnerem. „Bude to mít negativní efekt i na ruskou ekonomiku, nejenom na tureckou,“ řekl.
Ekonom a šéf České spořitelny Pavel Kysilka by nicméně nemluvil o obchodní válce, ale spíš bitvě, která brzy vychladne. Obě strany podle něj vědí, nebo to zjistí, že se jejich ekonomiky potřebují. Obě to pocítí. „Turečtí byznysmeni investují a investovali velké prostředky v reálné ekonomice i finančně v Rusku, naopak Turecko je zase obrovským odběratelem ruského plynu a celé řady dalších položek,“ zmínil Kysilka.
obrázek
Zároveň upozorňuje, že „sankce se dají velmi dobře obcházet, takže je to spíš PR politický efekt“. Existuje podle něj hodně cest, jak se sankcím vyhnout, ale zároveň velmi málo způsobů, jak to kontrolovat. Když se ale chce nějaká vláda vyhnout přímému konfliktu, jsou verbální útoky nebo ekonomická blokáda nejpřípadnější nástroje.
Protiruské sankce neměly takový dopad jako ceny ropy
S ekonomickými sankcemi to naopak proti Rusku zkusila Evropská unie a v březnu to budou dva roky, co s nimi začala. Jak Švejnar, tak Kysilka se shodují, že větší ekonomický dopad na Rusko měly nízké ceny ropy. „Ruský rozpočet byl postaven někde na předpokladu 100 dolarů za barel, ale realita je 45 dolarů. Rusové stále těží efektivně, protože je to stojí zhruba 25 dolarů,“ zmínil Kysilka. „Sankce proti Rusku zemi moc nepoškodily, spíš semkly národ kolem Putina,“ dodal s tím, že naopak mohly rozdělit Západ.
Podle Švejnara se Evropa nemůže spoléhat, že je to způsob, kterým Rusko přiměje, aby silně měnilo svoji politiku. „Je to spíš silný signál, že je Evropa ochotna podstoupit tyto sankce a že to myslí vážně,“ doplnil. Mezitím se přitom pro Evropu objevil jiný problém v podobě migrační vlny.
obrázek
Ekonomičtí migranti mohou znamenat přínos, když je jich méně
„Je to nezvladatelná situace, která vůbec neumí řešit problém uprchlíků a neumí řešit náš problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil,“ zhodnotil Kysilka. Ekonom je podle něj na bázi historických zkušeností vždy příznivcem ekonomické migrace, kteří se však na současné situaci podílejí jen z malé části. Poukázal tak ale na rozepři mezi přístupem k politickým a ekonomickým uprchlíkům.
Zatímco politici smířliví vůči uprchlíkům podporují především politické běžence, z hlediska ekonomické prosperity jsou pro země důležití ekonomičtí migranti, kteří jednoznačně přicházejí s vůlí a ochotou pracovat. Evropa se totiž neodvratně potýká se stárnutím populace, což může narušit její ekonomickou výdrž.
Stárnutí populace v Evropě
„Závisí to na tom, kolik lidí se přesouvá. Efekt je pozitivnější, když je to omezenější počet, regulovaný, a přispívá v oblastech ekonomiky, kde je potřeba pracovní síly,“ doplnil ho Švejnar. Pokud státy mají připravenou kvalitní imigrační politiku, mohou z toho pak prosperovat.
„Důležité je, aby si Evropa připravila dobrou strategii včetně ochrany vnějších hranic, pomoc přímo v regionech, kde jsou konflikty,“ dodal. Zatím ale podle Kysilky hrozí, že současné počty představují „předehru, malou teplotu před potenciálně vysokou horečkou“. Do pohybu se totiž mohou dát miliony dalších.