Brusel - Brusel se dnes večer rozloučil se summitem lídrů Evropské unie. Během jeho závěrečného dne politici na delší dobu pohřbili myšlenku jednotných dluhopisů eurozóny. Neúspěch připustil i hlavní propagátor myšlenky takzvaných eurobondů, lucemburský premiér a šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. Nesouhlas eurozóny s vydáváním společných dluhopisů, které by mohly přinést dostatek peněz zemím, jež sužují značné dluhy, bude nejspíš panovat do doby, než bude mít unie společnou hospodářskou nebo rozpočtovou politiku. Otázku záchrany evropské měny, která se měla na summitu také řešit, nakonec zastínily diskuse o rozpočtu.
„Se vznikem eurobondů vidím nebezpečí, že bychom jednali, jako bychom měli společnou hospodářskou a finanční politiku, což není náš případ. A já rozhodně s tímto nebudu souhlasit, dokud neuvidím, jak se Rakousko vyrovná s krizí,“ uvedl rakouský kancléř Werner Faymann.
Jean-Claude Juncker:
„O tomto tématu jsme mluvili, ale je známé, že vůči této myšlence existuje značný odpor. Nevěřím, že se eurobondy vrátí na jednací stůl v dohledné budoucnosti.“
Nejrazantněji se proti myšlence na vznik společných dluhopisů postavilo Německo, které má obavy, že by si na trzích půjčovalo peníze za méně výhodných úroků než v současnosti. Německá kancléřka Angela Merkelová navíc podobně jako Faymann upozorňuje, že eurozóna nemá společnou hospodářskou politiku, přestože podporuje její vznik.
Jedinou shodou na summitu v oblasti dluhopisů je tak výzva, aby se státy snažily nabízet na trhu dluhopisy s delší splatností. Unie by se tak vyhnula situacím, kdy celá řada zemí shání úvěry na financování státního dluhu ve stejnou chvíli.
Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING:
„Eurobondy by byly pro finanční trhy velkou výhodou. Trh by byl likvidnější, přiblížil by se trhu Spojených států. Některé státy by ovšem měly horší podmínky pro získávání úvěrů nebo financování dluhopisů.“
Merkelová: Společná hospodářská politika je důležitá
„Včerejší (čtvrteční) diskuse ukázaly, že potřebujeme více společného přístupu k naší hospodářské politice, a budeme o tom mluvit v následujících měsících především v eurozóně. Není důležité mít jen solidní rozpočet a stabilní veřejné finance, ale je rovněž podstatné, abychom měli společnou hospodářskou politiku. Krok za krokem. Bude to dlouhý proces,“ uvedla německá kancléřka.
Ekonomické rozdíly v eurozóně má pomoci smazat nový hospodářský plán, který připraví Německo společně s Francií, uvedl po skončení summitu EU francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Ekonomové již dlouho varují, že největším problémem zemí platících evropskou jednotnou měnou jsou rozdíly ekonomik na severu a jihu kontinentu, přičemž jižní ztrácí konkurenceschopnost. „Musíme bojovat s rozdíly v konkurenceschopnosti mezi 16 členskými státy eurozóny,“ uvedl Sarkozy bez bližších podrobností.
Myšlenka společné hospodářské politiky má zastánce i mezi dalšími státy eurozóny, mimo jiné i v Belgii, která momentálně předsedá EU a spekuluje se o ní jako o dalším kandidátovi na finanční pomoc od mezinárodního společenství kvůli velkým dluhům.
EU měla zachraňovat euro, společnou měnu ale zastínil rozpočet
Velká diskuse se na summitu strhla kolem dlouhodobého rozpočtového rámce unie. Britský premiér David Cameron totiž prohlásil, že má podporu Německa a Francie pro svůj návrh, aby EU zmrazila výdaje v rozpočtech evropské sedmadvacítky po roce 2013. „Myslím si, že je obrovský úspěch, že se nám tyto tři země podařilo spojit,“ uvedl šéf britské vlády.
Ovšem pokud by Londýn své snahy prosadil, Česko a další chudší členské země EU by možná přišly o značnou část unijních dotací. Podle českého premiéra Petra Nečase zastánců tvrdého britského postoje pomalu ubývá, přestože má podporu největších zemí EU: „Česká republika se opravdu nepřipojila a nepřipojí k dopisu (o zmrazení výdajů v rozpočtu EU).“
Robert Halver, obchodník Baader Bank
„Nemáme jasno, kudy se eurozóna vydá v příštích letěch, finanční trhy potřebují dlouhodobá řešení.“
Debata o rozpočtu nakonec zcela zastínila otázku záchrany eura z dluhové krize. Lídři EU se sice shodli na vytvoření nového záchranného mechanismu, což média komentují jako úspěch německé kancléřky Angely Merkelové, detailní závěry zejména v oblasti financování mechanismu ovšem summit nepřinesl. Politici pouze potvrdili, že mechanismus začne fungovat po roce 2013 a vyžádá si drobnou úpravu Lisabonské smlouvy. A protože závěry kolem eura nebyly příliš konkrétní, na jistotě na finančních trzích se nijak zásadně neprojevily. Burzy ujištění evropských lídrů příliš nevěří.
