Z propadu virtuální měny bitcoin a spolu s ní i dalších kryptoměn nemají bolehlav jen investoři či spekulanti, ale také řada firem, které si na nich postavily svůj byznys. Například producenti hardwaru, provozovatelé bankomatů na kryptoměny či specializované směnárny. Někteří z nich se kvůli tomu ocitli ve velkých finančních potížích nebo rovnou zbankrotovali, jiní si však stále vedou dobře. Stejně jako několik českých společností, které nedají na virtuální měny dopustit.
Strmý pokles hodnoty bitcoinu táhne dolů i firmy. Ne všechny ale spláčou nad výdělkem
Před čtrnácti měsíci největší světová kryptoměna bitcoin atakovala hranici dvaceti tisíc dolarů za kus, dnes se cena pohybuje sotva kolem tří a půl tisíce dolarů. Firmy, které trh virtuálních měn živí, sice nevydělávají přímo na pohybu kurzu jako investoři, ale jejich výdělky jsou s ním provázané. Například výrobci grafických karet, jako je Nvidia.
Tato společnost se tak trochu „odvrátila“ od svých klasických zákazníků – hráčů počítačových her a vsadila na těžbu kryptoměn. Právě grafické karty umístěné v počítačích se v posledních několika letech začaly hojně k získávání virtuálních peněz využívat.
Těžba byla totiž v průběhu let 2017 až 2018 dost výnosná. A to i pro menší domácí těžaře, kteří si podomácku sestavovali takzvané „rigy“ – tedy šest grafických karet pracujících dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu na algoritmu, kterým se těžila kryptoměna. Ale protože se to obvykle na obyčejném počítači nevyplatilo, zejména kvůli ceně elektřiny a chlazení, vznikaly i celá specializovaná centra, kde nebylo nic jiného než uskupení tisíců grafických karet na jednom místě.
Na druhé straně i toho se některé firmy chopily jako příležitosti a začaly přemýšlet, jak teplo produkované počítači při tvorbě kryptoměny zužitkovat. Například holandský startup Nerdalize začal zkoušet přivést toto přebytečné teplo lidem do domovů, kde jím bude ohřívat vodu. Ročně by to jednu domácnost stálo asi osm tisíc korun, přičemž těžaři budou mít díky tomu o 50 procent nižší náklady na dobývání bitcoinů.
Bitcoin jako republika – kolik by zkonzumoval energie (TWh ročně)
Francouzská počítačová společnost Qarnot zase představila topení, které zároveň pasivně těží digitální peníze . Nastavené je na kryptoměnu etherum a mělo by být údajně schopné těžbou hradit minimálně vynaložené náklady na elektřinu.
Kolik energie se spotřebuje při těžbě bitcoinu v porovnání s některými národy
A ačkoliv bitcoin se dnes už nezískává na grafických kartách, ale na specializovaných strojích, pád jeho ceny ovlivnil nepřímo i další virtuální měny. „Drtivá většina kryptoměn, které se těží na grafických kartách, se propadla spolu s bitcoinem a zpravidla ještě mnohem níž než on sám,“ vysvětluje hlavní ekonom společnosti Roklen a autor první české knihy o kryptoměnách Dominik Stroukal.
Takto získané peníze pak těžaři prodávali na specializovaných burzách třeba za dolary, koruny a další měny, zejména spekulantům. Anebo si je nechali s tím, že je sami prodají později, až vzroste jejich cena. „První možnost je konzervativní, ta druhá třeba v roce 2017 nesmírně vydělávala, ale na druhou stranu celou řadu firem položila hned rok nato na kolena. Byl to risk, který nevyšel. Ale s tím do toho šli,“ míní Stroukal.
Vývoj ceny kryptoměny bitcoin (v USD)
„Postupně tak přestala být domácí a poloprofesionální těžba výnosná, spolu s tím, jak se trh saturoval a začala se propadat cena kryptoměn vlivem nafouknuté bubliny, protože se z toho stala masová spekulace ze strany lidí, kteří příliš neřešili, do čeho investují,“ popisuje kryptoměnový analytik společnosti TopMonks Josef Tětek. Pro představu dodává, že třeba v Jižní Koreji vznikla řada burz, kde spekulovaly doslova celé miliony lidí.
„Cena propálené elektřiny, kterou spotřebovávaly stroje těžící kryptoměny, byla postupně vyšší než cena získaných peněz a rigy se začaly odprodávat. Tím se obrátila situace a lidé přestali masivně poptávat nové grafické karty,“ konstatuje Tětek. A na trhu je tak nyní díky tomu k dispozici spousta karet ze zrušených zařízení.
Kolik energie zkonzumuje bitcoin
Výrobci mikročipů i karet pláčou
Nvidia měla podle posledních odhadů až 75% podíl na těžebním výkonu u kryptoměn, které jsou přes grafické karty dobyvatelné.
„Firma, která má roční obrat necelých deset miliard dolarů, prodala těžařům v období od dubna 2017 do července 2018 karty za 2,75 miliardy dolarů. Problém je, že tato poptávka byla do značné míry neočekávaná a opadla s obdobnou rychlostí, jakou nastoupila. Plánování výrobních a logistických kapacit je v takovém případě hororovou záležitostí,“ konstatuje Tětek.
Kolik energie zkonzumuje Ethereum (TWh)
Nvidia se podle něho stala tak trochu „boxovacím pytlem“ nepředvídatelného trhu. „Zatímco v době kryptoměnového boomu prodávala karty jak o život a její akcie vyrostly téměř na desetinásobek, naštvala si své hlavní zákazníky v podobě hráčů. Ti zničehonic čelili nedostatku karet a vysokým přirážkám na zbývajících kartách. Nyní se akcie firmy propadly na polovinu a musí se opět ucházet o přízeň svých klasických zákazníků,“ přibližuje Tětek. Jenže ti nyní mají dostupnou a levnou nabídku v podobě výprodejů krachujících těžebních farem.
„Jedná se o další lekci nepředvídatelnosti trhu, který nedbá na předchozí postavení dominantních hráčů, ale na uspokojení aktuálních potřeb. Ironické je, že tento cyklus se může kdykoli opakovat, přijde-li nový kryptoměnový boom. Nvidia pak bude stát před nelehkým rozhodováním, jakému segmentu zákazníků půjde naproti,“ dodává.
„Poslední dobou tak pomalu neuběhne ani den, kdy by některý ze známých či méně známých výrobců mikročipů neoznamoval horší než očekávané hospodářské výsledky, opatrné výhledy, nižší zájem odběratelů nebo přebytek čipů v distribučních kanálech“, upozorňuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Dalším z takových příkladů je i známý výrobce počítačových a grafických čipů AMD. I ten kvůli poklesu zájmu o těžbu kryptoměn hlásí horší hospodářské výsledky.
„Společnost AMD při ohlašování předposledních kvartálních výsledků investory zklamala a ti ji briskně ‚odměnili‘ poklesem ceny akcií až o 25 procent. Vedení firmy dokonce potvrdilo, že za to mohou špatné prodeje grafických karet, které se používají na těžbu kryptoměn. Potrvá prý několik kvartálů, než se nadbytečné zásoby karet na kryptobusiness dostanou opět do normálu,“ vysvětluje Křeček.
Trh se topí v příliš velké nabídce pamětí, výroba se omezuje
I jeden z největších světových výrobců pamětí a čipů Micron a většina ostatních producentů v oboru deklaruje, že vzhledem k přebytku čipů na trhu plánují snížit investice do budoucích výrobních kapacit. „Sektor se topí v příliš vysoké nabídce pamětí v době, kdy poptávka sezonně i cyklicky začíná klesat. Zákonitě dochází k vytvoření dočasného přebytku paměťových čipů na světovém trhu,“ vysvětluje Křeček.
Micron konkrétně po posledních výsledcích snížil plán investic o zhruba deset procent. Tento samoregulační krok by však měl vést dříve nebo později k odstranění přebytku čipů na trhu. „Vše ale bude záviset i na tom, jak dlouhý a hluboký současný cyklický pokles bude,“ dodává Křeček.
Někteří analytici upozorňují, že mají signály o nízkém objemu budoucích objednávek na první pololetí roku 2019. Pokud se podle Křečka podíváme na širší akciový index výrobců mikročipů a polovodičů, filadelfský SOX index, tak tomu se v loňském roce příliš nedařilo.
Analytici poukazují na fakt, že index se nachází na obřím dvacetiletém dvojitém vrcholu, kde byl naposledy při internetové bublině v letech 2000 až 2001.
„Všichni přitom víme, jak poté tento index dopadl – po dvouletém růstu až o 600 procent během následujících dvou let ztratil 80 procent své hodnoty. A širší technologický index Nasdaq zažil ve stejném období několikanásobný růst a poté rychlý pád přibližně o 70 procent. Investorský sentiment tak není výrobcům čipů ani cyklickým akciím v posledních měsících zrovna nakloněn,“ říká Křeček.
Ale dodává, že pro „trpělivé investory s několikaletým investičním horizontem a ochotou nést i výrazné ztráty“ se však i v současnosti nabízejí zajímavé příležitosti postupně si budovat nové pozice.
Některé firmy končí, ale bitcoin zůstává
Současná situace na trhu grafických karet a dalších komponentů potřebných k výrobě zařízení na těžbu kryptoměn tak nahrává výrazně těm, kteří chtějí kupovat, říká Vladimír Vencálek, ředitel společnosti Invictus Solutions, která patří mezi největší provozovatele „těžebních“ datacenter v České republice. Důvodem je zejména zmíněná vysoká dostupnost poměrně mladých hardwarových komponent z druhé ruky, které často nebyly ani použité.
„Původně byly určené ke stavbě miningových (sloužících k těžbě kryptoměn – pozn. red.) strojů, ale vzhledem k poklesu cen virtuálních měn v roce 2018 od takového záměru kupující často upustili a prodávají na trhu nové, nebo pár měsíců použité karty za významně lepších podmínek, než by si zákazník mohl objednat v klasickém obchodě,“ popisuje Vencálek.
Nvidia tak sice podle svého původního plánu chtěla vydat nové karty 2080, 2070 a 2060, avšak ty jsou řádově dražší a jejich nové funkce nejsou tak lákavé, jak se čekalo. „Zejména kvůli tomu, že většina her je nepodporuje,“ vysvětluje.
Zaměstnanec při těžbě bitcoinů v továrně v italské Florencii
Navíc už celé společnosti či střední a menší farmy nabízejí k odprodeji svá zařízení z důvodu ukončení činnosti. To potkalo celosvětově například společnost Gigawatt, která na sklonku loňského roku zbankrotovala a její závazky podle odhadů mohou činit až padesát milionů dolarů.
„Celkově se dá říct, že situace je teď taková, že nové karty od výrobců nejsou dostatečně zajímavé a rovněž celkově poklesla poptávka od koncových uživatelů po komponentech. Navíc primárně se v tuto chvíli řeší větší projekty s výhledem dodávek za tři až devět měsíců. Z tohoto důvodu je u výrobců snaha prodávat za každou cenu, aby zlepšili otřesné výsledky posledních dvou kvartálů,“ vysvětluje Vencálek.
Na druhou stranu z pohledů těžařů, kteří připravují nové projekty a rostou, je situace podle něho jedna z nejlepších, jakou na trhu lze mít. „Očekáváme, že by to mohlo přetrvávat ještě jeden až dva kvartály,“ dodává.
Z hlediska dalších dopadů při opadnutí spekulativní vlny se podle analytiků debatuje také o krachu Bitmainu, největšího světového výrobce ASIC zařízení, kterými se těží bitcoin. „Bitmain měl za rok 2017 zisk přes miliardu dolarů, za rok 2018 pak přes miliardu ztrátu. Je to mimo jiné proto, že se z nich stali megalomani a věnovali se hromadě věcí, které nebyly jejich core business. Například dost podporovali kopii bitcoinu – Bitcoin Cash,“ míní Tětek.
Postupně také krachují a zavírají i některé kryptoměnové burzy, které ale patrně byly podle dalších analytiků technicky nesolventní už dříve, ale schovalo se to v přísunu nových klientů.
„Celkově bych to tedy hodnotil tak, že trh se očišťuje od krátkodobých spekulací a aktérů s nezdravým business modelem. Přežijí jen ti nejsilnější, například čeští Satoshi Labs vyrábějící hardwarovou peněženku Trezor nebo český výrobce bitcoinových bankomatů General Bytes, kterým se daří,“ konstatuje Tětek.
Ilustrační foto
A ze strany firem je podle něho i poměrně silná poptávka po různých alternativních využitích aktiv postavených na kryptoměnách. „Mají delší horizont rozhodování a berou sektor vážněji než dříve,“ doplňuje Tětek.
Český kryptoměnový byznys vzkvétá
Už zmíněná česká společnost General Bytes prodala celkem do 63 zemí světa 2209 bankomatů na kryptoměny. Pád bitcoinu jí zase tak velké starosti nedělá. Podle svého šéfa Karla Kyovského jde jen o určitou přirozenou korekci, jak před časem zmínil.
„Jsme svědky podobného procesu, který se odehrál v roce 2001 při prasknutí tzv. dot-com bubliny. Firmy přehodnocují své obchodní modely a racionalizují plány. Některé ukončují činnost nebo alespoň propouštějí část svých zaměstnanců,“ uvedl Kyovský.
Podle něho firma sice zaznamenala v druhé polovině roku 2018 mírný meziroční pokles, ale zůstává nadále zisková.
„V posledním čtvrtletí 2018 došlo k přirozenému poklesu poptávky v oblasti bankomatů. Meziroční srovnání ale není tolik směrodatné, protože přelom let 2017/2018 byl skutečně výjimečný a takovou párty asi už dlouho nezažijeme. Například během jednoho týdne v prosinci 2017 jsme distribuovali tolik bankomatů, jako za celý měsíc na konci roku 2018,“ říká. A dodává, že očekávaný pokles objemů prodejů bankomatů diverzifikovali investicemi do nových projektů, které operují s virtuální měnou.
Hodnota bitcoinu z přelomu roku 2017/2018 byla podle analytiků výjimečná, vytvořená obrovskou poptávkou a hladem po rychlém zisku. Během loňského roku se pak cena ale postupně korigovala zpět k přirozenější hladině, která je blízká nákladům za těžbu.
Těžaři nepálí elektřinu jen tak pro nic za nic. Jsou motivováni tím, že dostanou odměnu v podobě nově vytvořených kryptoměn. Když jejich cena vyrostla, vyplatilo se jim zapojit obrovské množství hardwaru. Po propadu v roce 2018 už se ale mnohým z nich těžit nevyplácí.
Na bitcoin jsou navázané i tržby společnosti SatoshiLabs, která vyrábí hardwarové peněženky Trezor. Ty připomínají klíč od auta a slouží jako úložiště pro přístupové kódy k bitcoinovému účtu. Prostřednictvím něj tak chrání majetek před hackery.
„V průběhu roku 2017 a 2018 se bitcoin dostal na vrchol své masové popularity s ohledem na svou cenu, pro nás vždy ale znamenal revoluční technologii, nový způsob uvažovaní a začátek nové ekonomiky. Pokles ceny kryptoměn se sice samozřejmě odráží na našich prodejích, ale pro nás je důležitější pozitivní vliv: díky cenovému propadu se trh vyčistil a zkonsolidoval. My se teď, jako lídři technologického pokroku v této oblasti, můžeme soustředit na další vývoj Trezoru,“ konstatuje výkonný ředitel firmy SatoshiLabs Marek Palatinus.
Budoucnost bitcoinu tak bude záležet podle odborníků především na zmíněných nákladech na těžbu, poptávce po službách těžařů a také na dynamice využívání celé infrastruktury virtuálních měn a na případném různém alternativním využítí aktiv na kryptoměnách postavený.
Pivo za bitcoiny
„Pravda je taková, že navzdory soustředěnému útoku bank, regulátorů a státních exekutiv, jsou kryptoměny a infrastruktura kolem nich jednou z nejvíce inovativních a rozvíjejících se oblastí na světě,“ říká šéf firmy General Bytes Kyovský.
Útokem bank je v tomto případě myšleno jednoduše to, že odmítají otevřít účet, a nebo uzavírají účty firmám podnikajícím v oblasti konverze virtuálních měn. A také banky a karetní společnosti odmítají zpracovávat transakce, které se vztahují k obchodování s kryptoměnami.
Kyovský ale zdůrazňuje, že virtuální měny, technologie blockchain a kryptoaktiva hrají dnes opravdu již nezastupitelnou roli v globální digitální ekonomice. „Bitcoin tak i nadále zůstává hlavním virtuálním platidlem na internetu,“ dodává.
„Bitcoin nekončí,“ souhlasí i hlavní ekonom Roklen a autor knihy o kryptoměnách Stroukal. „Za prvé, cena je jedna věc z mnoha, kterou stojí za to sledovat. A i tam jsme o dvě stě procent výš než před dvěma roky. Vyfoukla se zjevně spekulativní bublina. To se ale bitcoinu stalo už mnohokrát a i v mnohem větších číslech,“ říká.
A za druhé podle něho bitcoin za poslední rok i přes propad ceny běžel dál a vyvíjel se. „Více míst než kdy jindy bitcoin přijímá, více lidí se podílí na jeho vývoji, vznikají nadstavby, které ho dělají řádově rychlejší a levnější. Stalo se to už v minulosti a děje se to i nyní – když lidé tolik nekoukají na cenu a nesnaží se spekulovat nad cenou, opřou se do skutečné práce. Trochu paradoxně to ale může vytvořit to správné podhoubí pro další bublinu,“ dodává Stroukal.
A český obchod s počítači a spotřební elektronikou, který zároveň provozuje i internetový obchod a síť maloobchodních prodejen Alza, potvrzuje, že zájem o nákup ve virtuálních měnách pokračuje.
„K vrcholu nákupů přes bitcoin v Alze docházelo v listopadu a prosinci 2017 a v lednu 2018. V těchto měsících byl kurz velmi vysoko a dosáhl i svého maxima. Zejména nárůst prodejů grafických karet byl až pětinásobný. Již v únoru 2018 s prvním poklesem kurzu došlo k návratu k původnímu růstu prodejů, který je nyní opět tažen herním segmentem. Nákupy jsou u nás stále v jednotkách milionů za měsíc,“ konstatuje marketingový ředitel firmy Jan Sadílek.
Využívání platby prostřednictvím kryptoměn v obchodní síti Alza
Pro představu, v prosinci 2018 se přes kryptoměny prodalo zboží za tři miliony korun ve zhruba pěti stech objednávkách. „Tedy za průměrných šest tisíc korun na jednu. To je více než dvakrát větší hodnota než průměrná objednávka skrz jiné platební metody,“ říká Sadílek. A nejdražší požadované zboží? V roce 2018 bylo za 306 tisíc korun.
Rok 2019 přinese další virtuální měny i celé organizace
Pokles ceny bitcoinu má tak dokonce podle Kyovského některé pozitivní dopady. Pomohl například k rozvoji stabilní distribuované měny DAI, která stejně jako bitcoin nemá svého emitenta, avšak její cena se tržními mechanismy drží na hodnotě 1:1 s americkým dolarem.
V roce 2019 pak šéf General Bytes očekává další rozvoj tzv. stablecoinů – virtuálních měn se stabilní hodnotou – a vznik decentralozovaných autonomních organizací (DAO), zaměstnávajících tisícovky lidi po celém světě.
„Distribuované neboli decentralizované autonomní organizace lze na rozdíl od klasických firem založit na internetu během patnácti minut, protože nejsou vázané žádnou legislativou. Tyto organizace nakládají se svými prostředky ve formě virtuální měny na základě hlasování svých členů. Software na správu DAO běžně obsahuje moduly, jako například mzdovou agendu, svolávání valné hromady nebo vydání dluhopisů,“ dodává Kyovský.
Vše stojí na technologii blockchain, která je právě tímto distribuovaným (decentralizovaným) systémem. „Vlastníkem uložených informací není jedna konkrétní osoba, společnost či vláda. Informace jsou uloženy v systému složeném z řady osobních počítačů nebo i mobilních telefonů po celém světě, tedy bez žádného centrálního úložiště. Výhoda je právě v decentralizaci a takzvané distribuci, což znamená, že systém nelze vyřadit z provozu, protože neexistuje jedno místo, ale všechny informace jsou paralelně distribuovány a ukládány v celé síti. Data jsou v blockchainu navíc uložena navždy,“ vysvětluje Kyovský.
Aktuálně průměrně vzniká na světě kolem stovky DAO organizací měsíčně. Jsou preferovanou formou zaměstnávání především u generace mileniálů, protože se do nich vstupuje a vystupuje mnohem rychleji a jednodušeji než do klasických firem, podotýká Kyovský.