Strašák nebezpečné E. coli snižuje zájem o zeleninu

Praha – Češi jsou v posledních dnech při nákupu zeleniny obezřetní. Důvodem je strach před možným nakažením enterohemoragickou Escherichií coli (EHEC), jejíž přítomnost byla zjištěna u okurek pocházejících ze Španělska. Nejvyšší kontaminace se objevila v Německu, kde bakterie způsobila smrt 15 lidí a zhruba 1 400 jich bylo nakaženo. První případ úmrtí mimo Německo se dnes objevil také ve Švédsku. Specialisté na univerzitní klinice v Münsteru vyvinuli rychlý test, pomocí něhož lze výskyt smrtící bakterie u člověka prokázat během několika hodin. Lékaři tak nebudou muset čekat dny, než se zhoubná nemoc u napadeného projeví.

Od pátku se podle Zdeňka Juračky, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, v řetězcích a většině kamenných obchodů okurky ze Španělska neprodávají, naopak se prodává jiné zboží a obchodníci upozorňují na jeho původ. Okurky podezřelé z kontaminace enterohemoragickou E. coli byly navíc v minulých dnech dodány i do České republiky společností Country Life, naštěstí zde dosud nebyl hlášen žádný případ nákazy.

Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

„Každý obchodník si uvědomuje svoji plnou zodpovědnost za to, že uvádí zboží a zejména potraviny na trh.“

Juračka dále uvádí, že pokles v prodeji samozřejmě nastane, ale vyčíslovat škody v tomto momentě je předčasné. Objednávky ze Španělska prakticky vymizely a z Něměcka jsou velmi opatrně tříděny. „O to víc apelujeme na obchodníky, aby si dávali pozor, odkud zboží je a odkud jej kupují,“ dodal Juračka.

„Každý obchodník musí perfektně znát původ zboží – ne z kterého skladu ho koupil, ale kde bylo vyrobeno nebo vypěstováno,“ uvedl prezident svazu. Řada velkých řetězců přitom má vlastní laboratoře a provádí například mikrobiologické analýzy. Případ španělských okurek ale přinesl i pozitivní zprávu, jak vyzdvihl Juračka: „V této kauze jsme se všichni přesvědčili, že funguje tzv. systém včasného varování a v hodinách víme, kdy se co stane.“

Němečtí vědci nyní používají rychlý test na odhalení střevní nákazy

Münsterská klinika uvádí, že test na zjištění enterohemoragické bakterie je možné provádět v každé laboratoři zařízené na molekulární biologické rozbory a stačí k němu malé množství bakterií E. coli. Při zkoušce se namnoží a zjistí se, zda se jedná o nebezpečný typ HUSEC 041. Ten totiž podle zjištění vědců obsahuje čtyři geny, které jsou vlastní pouze jemu.

V nemocnici ve městě Boras na jihozápadě Švédska dnes nákaze podlehla zhruba padesátiletá žena po pobytu v Německu. Hospitalizována byla v neděli. Mezitím v Německu znovu přibylo infikovaných lidí nebo pacientů s podezřením na nákazu. V pondělí večer jich bylo evidováno přes 1 400, 353 z nich s takzvaným hemolyticko-uremickým syndromem, při němž postiženým selhávají ledviny. Úřady počítají s dalším nárůstem případů.

První, zatím nepotvrzený případ nhákazy hlásí také Španělsko, a to u muže, jenž podle tamních médií nedávno pobýval v Německu a České republice. Nemoc se v posledních dnech objevila také v Británii, Švédsku, Dánsku, Rakousku, Nizozemsku a ve Švýcarsku.

Španělé obvinění odmítají

Ve Španělsku přitom žádné případy nákazy hlášeny nebyly. Místní jsou totiž zvyklí si zeleninu omývat a následně ji zbavit slupky. Španělé stále odmítají obvinění, že by nákaza vznikla ve Španělsku. Oficiální rozbory vzorků zatím nejsou známy, ale podle testů, které si prováděli sami zemědělci, nebyla enterohemoragická Escherichia coli zjištěna. Také španělská ministryně zemědělství Rosa Aguilarová dnes ujišťovala, že španělská zelenina je bezpečná a zdroj infekce by se měl hledat v Německu, ne v její zemi.

Ztráty zemědělců v Německu jdou do milionů eur. Podle spolupracovnice ČT Ľubice Zlochové jsou španělské ztráty už dnes nevyčíslitelné, neboť Německo či například Rusko se přidalo k bojkotu jejich zeleniny. Podle španělské ministryně zemědělství přicházejí tamní producenti zeleniny kvůli nynější epidemii týdně o 200 milionů eur (4,9 miliardy korun). Pokud se navíc prokáže, že jsou Španělé v kauze okurek nevinně, bude se Španělsko domáhat náhrady škody a poškození dobrého jména u Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 9 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...