Strašák nebezpečné E. coli snižuje zájem o zeleninu

Praha – Češi jsou v posledních dnech při nákupu zeleniny obezřetní. Důvodem je strach před možným nakažením enterohemoragickou Escherichií coli (EHEC), jejíž přítomnost byla zjištěna u okurek pocházejících ze Španělska. Nejvyšší kontaminace se objevila v Německu, kde bakterie způsobila smrt 15 lidí a zhruba 1 400 jich bylo nakaženo. První případ úmrtí mimo Německo se dnes objevil také ve Švédsku. Specialisté na univerzitní klinice v Münsteru vyvinuli rychlý test, pomocí něhož lze výskyt smrtící bakterie u člověka prokázat během několika hodin. Lékaři tak nebudou muset čekat dny, než se zhoubná nemoc u napadeného projeví.

Od pátku se podle Zdeňka Juračky, prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, v řetězcích a většině kamenných obchodů okurky ze Španělska neprodávají, naopak se prodává jiné zboží a obchodníci upozorňují na jeho původ. Okurky podezřelé z kontaminace enterohemoragickou E. coli byly navíc v minulých dnech dodány i do České republiky společností Country Life, naštěstí zde dosud nebyl hlášen žádný případ nákazy.

Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

„Každý obchodník si uvědomuje svoji plnou zodpovědnost za to, že uvádí zboží a zejména potraviny na trh.“

Juračka dále uvádí, že pokles v prodeji samozřejmě nastane, ale vyčíslovat škody v tomto momentě je předčasné. Objednávky ze Španělska prakticky vymizely a z Něměcka jsou velmi opatrně tříděny. „O to víc apelujeme na obchodníky, aby si dávali pozor, odkud zboží je a odkud jej kupují,“ dodal Juračka.

„Každý obchodník musí perfektně znát původ zboží – ne z kterého skladu ho koupil, ale kde bylo vyrobeno nebo vypěstováno,“ uvedl prezident svazu. Řada velkých řetězců přitom má vlastní laboratoře a provádí například mikrobiologické analýzy. Případ španělských okurek ale přinesl i pozitivní zprávu, jak vyzdvihl Juračka: „V této kauze jsme se všichni přesvědčili, že funguje tzv. systém včasného varování a v hodinách víme, kdy se co stane.“

Němečtí vědci nyní používají rychlý test na odhalení střevní nákazy

Münsterská klinika uvádí, že test na zjištění enterohemoragické bakterie je možné provádět v každé laboratoři zařízené na molekulární biologické rozbory a stačí k němu malé množství bakterií E. coli. Při zkoušce se namnoží a zjistí se, zda se jedná o nebezpečný typ HUSEC 041. Ten totiž podle zjištění vědců obsahuje čtyři geny, které jsou vlastní pouze jemu.

V nemocnici ve městě Boras na jihozápadě Švédska dnes nákaze podlehla zhruba padesátiletá žena po pobytu v Německu. Hospitalizována byla v neděli. Mezitím v Německu znovu přibylo infikovaných lidí nebo pacientů s podezřením na nákazu. V pondělí večer jich bylo evidováno přes 1 400, 353 z nich s takzvaným hemolyticko-uremickým syndromem, při němž postiženým selhávají ledviny. Úřady počítají s dalším nárůstem případů.

První, zatím nepotvrzený případ nhákazy hlásí také Španělsko, a to u muže, jenž podle tamních médií nedávno pobýval v Německu a České republice. Nemoc se v posledních dnech objevila také v Británii, Švédsku, Dánsku, Rakousku, Nizozemsku a ve Švýcarsku.

Španělé obvinění odmítají

Ve Španělsku přitom žádné případy nákazy hlášeny nebyly. Místní jsou totiž zvyklí si zeleninu omývat a následně ji zbavit slupky. Španělé stále odmítají obvinění, že by nákaza vznikla ve Španělsku. Oficiální rozbory vzorků zatím nejsou známy, ale podle testů, které si prováděli sami zemědělci, nebyla enterohemoragická Escherichia coli zjištěna. Také španělská ministryně zemědělství Rosa Aguilarová dnes ujišťovala, že španělská zelenina je bezpečná a zdroj infekce by se měl hledat v Německu, ne v její zemi.

Ztráty zemědělců v Německu jdou do milionů eur. Podle spolupracovnice ČT Ľubice Zlochové jsou španělské ztráty už dnes nevyčíslitelné, neboť Německo či například Rusko se přidalo k bojkotu jejich zeleniny. Podle španělské ministryně zemědělství přicházejí tamní producenti zeleniny kvůli nynější epidemii týdně o 200 milionů eur (4,9 miliardy korun). Pokud se navíc prokáže, že jsou Španělé v kauze okurek nevinně, bude se Španělsko domáhat náhrady škody a poškození dobrého jména u Evropské unie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...