Praha – Jeden z kroků na omezení nebezpečného solárního boomu nabírá konkrétní podobu. Jde o poplatek za změnu zemědělské půdy na stavební parcelu. Od začátku příštího roku se má totiž několikanásobně zvednout. Za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu půjde u nejbonitnějších půd v průměru o čtrnáctinásobek. Státní rozpočet by si tak v příštím roce měl polepšit o 1,7 miliardy korun. Píší o tom dnešní Hospodářské noviny s tím, že změna rovněž zabrání spekulacím s nejbonitnější půdou. Zároveň ale prodraží třeba i výstavbu rodinných domů.
Stop solárnímu boomu výměnou za dražší domy a silnice
Vláda doufá, že součást protisolárního balíčku k zamezení skokového zdražení elektřiny odradí spekulanty s pozemky a odradí investory od stavění fotovoltaických panelů v polích. Podle nově stanovených tabulek například hektarový pozemek zařazený v průměrné třetí bonitní třídě, za jehož vynětí se nyní platí 61 tisíc korun, přijde nově na více než 300 tisíc. Nejvyšší poplatky budou nově odvádět žadatelé o půdu v okolí velkých měst a dálnic, naopak snížit se mají poplatky za půdu v regionech.
Novela ochrání půdu jako strategickou komoditu
Místopředseda sněmovního hospodářského výboru František Sivera (ODS):
„O změnu se usilovalo roky, cílem je hlavně výrazně omezit zastavění nejkvalitnější zemědělské půdy.“
Vyšší poplatky se nicméně promítnou i do cen všech plánovaných staveb jako rodinných domů, průmyslových staveb, multifunkčních objektů nebo dopravních cest, které počítají se zastavěním zemědělské půdy. Výjimkou zůstane jen bytová výstavba.
Poplatky se přitom v Česku nezměnily od roku 1992, a patří proto k nejnižším v celé Evropské unii. Podle Václava Marka z ministerstva životního prostředí tak vůbec neplní funkci ochrany půdy. Novela má proto mnohem lépe hlídat půdu jako strategickou komoditu.