STOP obchodní dohodě s USA, hřměly tisíce Evropanů

Desetitisíce lidí v Evropě protestují proti chystané obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Nejhlasitější protesty jsou v Německu, v Praze demonstrovaly asi čtyři stovky lidí. Kritici smlouvy tvrdí, že evropské země budou muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele a ze svých demokratických zájmů.

Akce proti dohodám o volném obchodu se dnes pořádají po celém světě pod názvem Global Trade Day. Podle pořadatelů lidé demonstrují na více než 730 místech na celém světě. Nezávislé studie podle kritiků dohody předpovídají zánik pracovních míst, menších podniků či pokles čistého exportu EU. Smlouva má prý větší přínos pro USA a přinese privilegia velkým firmám, jejichž práva budou legálně postavena nad potřeby lidí. Evropa se podle nich dostane do vleku politicko-ekonomických zájmů USA. 

„Je tady dost velké riziko, že TTIP omezí naše demokratická práva. V budoucnu tak budou mít koncerny ještě větší vliv na vznik zákonů,“ prohlásil v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici NDR Info Thilo Bode z neziskové organizace foodwatch, která sleduje praktiky v potravinářském průmyslu.   

V Praze se demonstrace zúčastnilo asi 400 lidí. Účastníci pochodovali ze Smíchova přes Újezd a most Legií na náměstí Jana Palacha. Protest pořádala Organizace Iuridicum Remedium a Platforma Stop TTIP

Mluvčí Platformy Stop TTIP Adéla Zicháčková  

„Skutečným cílem smluv je maximální liberalizace veškerých podmínek trhu a posílení moci velkých korporací. Ohroženy budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém, zdravotnictví nebo naše sociální práva a ochrana zaměstnanců.“

Na demonstraci vystoupili také politici, například europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, sociální demokrat Radim Hejduk nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle transparentů se pochodu účastnili také zelení. Proti dohodě TTIP jsou také odbory, za ně vystoupila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. 

Vláda smlouvu podporuje 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v lednu řekl, že vláda podporuje vyjednávání smlouvy, záležet ale bude na jejím konkrétním znění. Vytvoření společného ekonomického prostoru mezi EU a Spojenými státy by mělo podle Sobotky kladné dopady na české hospodářství.

Podle komentáře ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který vyšel v únoru v deníku Právo, je přímý obchod Česka s USA sice malý, ale velmi důležitý. „S USA si měníme naše nejsofistikovanější výrobky a tím dáváme práci nejenom našim dělníkům, ale také inženýrům a vědcům. V několika městech USA již dnes jezdí naše tramvaje a věřím, že díky TTIP se počet těchto měst znásobí,“ konstatoval Mládek.  

Nejaktivnější byli demonstranti v Německu 

Baštou německých demonstrací se stal bavorský Mnichov, kde se podle svolavatelů
sešlo na 20 tisíc lidí. Policie ale uváděla jen několik tisícovek. V Kolíně nad Rýnem jich bylo několik set, ve Stuttgartu policie napočítala asi tisícovku odpůrců. Asi 2000 lidí demonstrovalo v Lipsku a několik set v centru Berlína, kde demonstranti vytvořili lidský řetěz. Podle policie protestovalo v Berlíně asi 600 lidí, odhady organizátorů byly zhruba dvojnásobné. Další protestní akce byly ohlášeny například v Drážďanech, Brémách či Düsseldorfu.
  
Podle portálu globaltradeday.org, který demonstrace sleduje, byly obdobné akce svolány například i v Rakousku, Francii, Španělsku, Británii, na Slovensku či ve skandinávských zemích a také v USA či Kanadě. V Rakousku organizátoři akce uvedli, že proti TTIP protestovalo 22 tisíc lidí. Ve Vídni jich podle policie bylo zhruba 6000. Stovky demonstrantů vyšly do ulic také v Polsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
13:33Aktualizovánopřed 1 mminutou

Poslanci ve druhém čtení projednávají návrh státního rozpočtu

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Ve čtrnáct hodin dolní komora jednání na hodinu přerušila.
03:23Aktualizovánopřed 26 mminutami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...