STOP obchodní dohodě s USA, hřměly tisíce Evropanů

Desetitisíce lidí v Evropě protestují proti chystané obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Nejhlasitější protesty jsou v Německu, v Praze demonstrovaly asi čtyři stovky lidí. Kritici smlouvy tvrdí, že evropské země budou muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele a ze svých demokratických zájmů.

Akce proti dohodám o volném obchodu se dnes pořádají po celém světě pod názvem Global Trade Day. Podle pořadatelů lidé demonstrují na více než 730 místech na celém světě. Nezávislé studie podle kritiků dohody předpovídají zánik pracovních míst, menších podniků či pokles čistého exportu EU. Smlouva má prý větší přínos pro USA a přinese privilegia velkým firmám, jejichž práva budou legálně postavena nad potřeby lidí. Evropa se podle nich dostane do vleku politicko-ekonomických zájmů USA. 

„Je tady dost velké riziko, že TTIP omezí naše demokratická práva. V budoucnu tak budou mít koncerny ještě větší vliv na vznik zákonů,“ prohlásil v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici NDR Info Thilo Bode z neziskové organizace foodwatch, která sleduje praktiky v potravinářském průmyslu.   

V Praze se demonstrace zúčastnilo asi 400 lidí. Účastníci pochodovali ze Smíchova přes Újezd a most Legií na náměstí Jana Palacha. Protest pořádala Organizace Iuridicum Remedium a Platforma Stop TTIP. 

Mluvčí Platformy Stop TTIP Adéla Zicháčková  

„Skutečným cílem smluv je maximální liberalizace veškerých podmínek trhu a posílení moci velkých korporací. Ohroženy budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém, zdravotnictví nebo naše sociální práva a ochrana zaměstnanců.“

Na demonstraci vystoupili také politici, například europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, sociální demokrat Radim Hejduk nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle transparentů se pochodu účastnili také zelení. Proti dohodě TTIP jsou také odbory, za ně vystoupila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. 

Vláda smlouvu podporuje 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v lednu řekl, že vláda podporuje vyjednávání smlouvy, záležet ale bude na jejím konkrétním znění. Vytvoření společného ekonomického prostoru mezi EU a Spojenými státy by mělo podle Sobotky kladné dopady na české hospodářství.

Podle komentáře ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který vyšel v únoru v deníku Právo, je přímý obchod Česka s USA sice malý, ale velmi důležitý. „S USA si měníme naše nejsofistikovanější výrobky a tím dáváme práci nejenom našim dělníkům, ale také inženýrům a vědcům. V několika městech USA již dnes jezdí naše tramvaje a věřím, že díky TTIP se počet těchto měst znásobí,“ konstatoval Mládek.  

Nejaktivnější byli demonstranti v Německu 

Baštou německých demonstrací se stal bavorský Mnichov, kde se podle svolavatelů
sešlo na 20 tisíc lidí. Policie ale uváděla jen několik tisícovek. V Kolíně nad Rýnem jich bylo několik set, ve Stuttgartu policie napočítala asi tisícovku odpůrců. Asi 2000 lidí demonstrovalo v Lipsku a několik set v centru Berlína, kde demonstranti vytvořili lidský řetěz. Podle policie protestovalo v Berlíně asi 600 lidí, odhady organizátorů byly zhruba dvojnásobné. Další protestní akce byly ohlášeny například v Drážďanech, Brémách či Düsseldorfu.
  
Podle portálu globaltradeday.org, který demonstrace sleduje, byly obdobné akce svolány například i v Rakousku, Francii, Španělsku, Británii, na Slovensku či ve skandinávských zemích a také v USA či Kanadě. V Rakousku organizátoři akce uvedli, že proti TTIP protestovalo 22 tisíc lidí. Ve Vídni jich podle policie bylo zhruba 6000. Stovky demonstrantů vyšly do ulic také v Polsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Španělsko ochromila generální stávka, po celé zemi se konají demonstrace

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava a částečně i zdravotní a sociální služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a při střetech v některých městech byly zatčeny asi tři desítky lidí, napsal server rtve.es. Důvodem stávky je zejména bytová krize a rostoucí životní náklady.
12:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
před 8 hhodinami

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
před 23 hhodinami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
včera v 15:06‌‌

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
9. 11. 2026Aktualizováno9. 11. 2026‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
9. 11. 2026‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
9. 11. 2026‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.