STOP obchodní dohodě s USA, hřměly tisíce Evropanů

Desetitisíce lidí v Evropě protestují proti chystané obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Nejhlasitější protesty jsou v Německu, v Praze demonstrovaly asi čtyři stovky lidí. Kritici smlouvy tvrdí, že evropské země budou muset ustoupit ze svých standardů chránících spotřebitele a ze svých demokratických zájmů.

Akce proti dohodám o volném obchodu se dnes pořádají po celém světě pod názvem Global Trade Day. Podle pořadatelů lidé demonstrují na více než 730 místech na celém světě. Nezávislé studie podle kritiků dohody předpovídají zánik pracovních míst, menších podniků či pokles čistého exportu EU. Smlouva má prý větší přínos pro USA a přinese privilegia velkým firmám, jejichž práva budou legálně postavena nad potřeby lidí. Evropa se podle nich dostane do vleku politicko-ekonomických zájmů USA. 

„Je tady dost velké riziko, že TTIP omezí naše demokratická práva. V budoucnu tak budou mít koncerny ještě větší vliv na vznik zákonů,“ prohlásil v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici NDR Info Thilo Bode z neziskové organizace foodwatch, která sleduje praktiky v potravinářském průmyslu.   

V Praze se demonstrace zúčastnilo asi 400 lidí. Účastníci pochodovali ze Smíchova přes Újezd a most Legií na náměstí Jana Palacha. Protest pořádala Organizace Iuridicum Remedium a Platforma Stop TTIP

Mluvčí Platformy Stop TTIP Adéla Zicháčková  

„Skutečným cílem smluv je maximální liberalizace veškerých podmínek trhu a posílení moci velkých korporací. Ohroženy budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém, zdravotnictví nebo naše sociální práva a ochrana zaměstnanců.“

Na demonstraci vystoupili také politici, například europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná, sociální demokrat Radim Hejduk nebo předseda Pirátů Ivan Bartoš. Podle transparentů se pochodu účastnili také zelení. Proti dohodě TTIP jsou také odbory, za ně vystoupila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. 

Vláda smlouvu podporuje 

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v lednu řekl, že vláda podporuje vyjednávání smlouvy, záležet ale bude na jejím konkrétním znění. Vytvoření společného ekonomického prostoru mezi EU a Spojenými státy by mělo podle Sobotky kladné dopady na české hospodářství.

Podle komentáře ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD), který vyšel v únoru v deníku Právo, je přímý obchod Česka s USA sice malý, ale velmi důležitý. „S USA si měníme naše nejsofistikovanější výrobky a tím dáváme práci nejenom našim dělníkům, ale také inženýrům a vědcům. V několika městech USA již dnes jezdí naše tramvaje a věřím, že díky TTIP se počet těchto měst znásobí,“ konstatoval Mládek.  

Nejaktivnější byli demonstranti v Německu 

Baštou německých demonstrací se stal bavorský Mnichov, kde se podle svolavatelů
sešlo na 20 tisíc lidí. Policie ale uváděla jen několik tisícovek. V Kolíně nad Rýnem jich bylo několik set, ve Stuttgartu policie napočítala asi tisícovku odpůrců. Asi 2000 lidí demonstrovalo v Lipsku a několik set v centru Berlína, kde demonstranti vytvořili lidský řetěz. Podle policie protestovalo v Berlíně asi 600 lidí, odhady organizátorů byly zhruba dvojnásobné. Další protestní akce byly ohlášeny například v Drážďanech, Brémách či Düsseldorfu.
  
Podle portálu globaltradeday.org, který demonstrace sleduje, byly obdobné akce svolány například i v Rakousku, Francii, Španělsku, Británii, na Slovensku či ve skandinávských zemích a také v USA či Kanadě. V Rakousku organizátoři akce uvedli, že proti TTIP protestovalo 22 tisíc lidí. Ve Vídni jich podle policie bylo zhruba 6000. Stovky demonstrantů vyšly do ulic také v Polsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 12 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 14 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 18:16

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...