Stern: Berlín a EK ignorovaly rizika spojená se vstupem Řecka do eurozóny

Berlín - Bývalá německá vláda kancléře Gerharda Schrödera i tehdejší Evropská komise věděly o rizicích spojených s přijetím Řecka do eurozóny, ale ignorovaly je. S odvoláním na interní dokumenty EK a kancléřství to ve svém zítřejším vydání píše německý týdeník Stern, který na zprávu upozornil na svých internetových stránkách. Eurostat podle listu už v roce 1999 informoval EK ve dvou dopisech o možných zmanipulovaných údajích Atén o řeckém deficitu. EK ale tato varování podle Sternu odmítla.

V květnu 1999 napsal jeden z ředitelů Eurostatu spolupracovníkovi tehdejšího evropského komisaře pro hospodářství a měnu Yvese-Thibaulta de Silguyho, že řecká vláda evidentně používá miliardové unijní transfery Aténám k upravování údajů o řeckém rozpočtu.

Na počátku následujícího měsíce pak tehdejší šéf evropského statistického úřadu Yves Franchet upozornil na stejný problém generálního ředitele EK pro hospodářství a finance. Ten mu podle Sternu odpověděl: „Předpokládám, že Eurostat neplánuje dělat číselné korektury, ani si nepřeje pokračovat v debatě na toto téma.“

Také Schröderova vláda měla podle zpravodajského magazínu na počátku roku 2000 k dispozici řadu kritických poznámek z Bruselu o slabosti řeckého hospodářství. Unijní experti v nich upozorňovali na nízký průmyslový export, na obrovský deficit v obchodní bilanci a na příliš vysokou závislost Atén na evropských subvencích, jejichž výše tehdy dosahovala rekordních pěti procent hrubého domácího produktu země.

Schröder se k informacím Sternu odmítl vyjádřit

Brusel podle Sternu rovněž upozorňoval Berlín na varovné signály týkající se konkurenceschopnosti Řecka a hrozící silné inflace v případě vstupu Jihoevropanů do eurozóny. Řecko podle nich tehdy nebylo připraveno na možný ekonomický šok, který přijetí eura vyvolá.

Bývalý kancléř Schröder německou podporu vstupu Atén do měnové unie v minulosti opakovaně obhajoval kladným doporučením EK. K odhalením Sternu se nechtěl vyjádřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...