Stávka uvrhla Francii do dopravního chaosu

Paříž – Už počtvrté od začátku září přerušili Francouzi práci a vyrazili do ulic, aby ukázali svůj nesouhlas s plánovanými změnami v důchodovém systému. Dnešní protest ale překvapil svým rozsahem - byl největší ze všech dosud proběhlých akcí proti důchodové reformě. Demonstrací se podle odborů zúčastnilo 3,5 milionu lidí. Vláda udává 1,23 milionu. Zemi zachvátil dopravní chaos, nevyjely vlaky, demonstranti blokovali také silnice. Rušily se i letecké spoje, což se dotklo mimo jiné spojení Paříž–Praha. Protesty přitom dneškem zdaleka nekončí.

Francouzi šli do stávky s nečekanou vervou. Dosavadními protesty se nezdají být unaveni, spíše jsou odhodláni pokračovat do vítězného konce. Nová vlna odporu je v mnohém jiná než ty předchozí. Zákon už prošel dolní komorou francouzského parlamentu, a stal se tak oficiálním dokumentem, o kterém už nelze diskutovat v zákulisí. Včera navíc posvětil asi nejkritizovanější část novely – posun hranice pro plný důchod o dva roky na 67 let - i senát.

Největší protest proti francouzské reformě penzí vůbec se neobešel bez zranění. Dopoledne byl zraněn nejméně jeden demonstrant. Stalo se to, když se traktorista na svém stroji pokusil prorazit cestu shromážděným davem, který blokuje silnice na severu města Amiens.

3 minuty
Telefonát Jana Pokorného
Zdroj: ČT24

Po celé zemi se dnes konalo přes 220 protestních demonstrací. Největší zažila Paříž. Odbory uvádějí, že se jí zúčastnilo 330 tisíc lidí, policie oznámila číslo 89 tisíc.

Stávka přiškrtila spojení Prahy s Paříží

Doprava ve Francii zažívala těžkou zkoušku. Většina vnitrostátních rychlíků nevyjela. Rychlovlaky do zahraničí byly vypraveny v omezeném počtu. Pařížská letiště zrušila 30 až 50 procent letů. V důsledku stávek v městské dopravě a příměstských spojích se vytvořily zácpy na silnicích v oblastech Paříže, Lyonu a dalších měst. Pařížské metro jezdilo jen zhruba v půlhodinových intervalech, na jeho nástupištích se proto tísnily davy lidí.

V souvislosti se stávkou ve Francii ČSA zrušily dnešní let OK 760 z Prahy do Paříže i navazující zpáteční let OK 761. Cestující ze zrušených spojů byli bezplatně překnihováni na následující linky. Podle mluvčí letiště Ruzyně Michaely Lagronové byl zrušen i jeden večerní let Air France z Paříže do Prahy a zpět.

Míra narušení chodu škol, pošt, justice, sdělovacích prostředků a dalších služeb ve Francii se teprve vyhodnocuje. První čísla potvrzují, že se dají opět očekávat až propastné rozdíly mezi údaji úřadů a odborů. Stávkuje se také ve všech šesti petrochemických závodech firmy Total, které asi zastaví práci přinejmenším do soboty, kdy se plánuje další den celonárodních protestů. Lidé a podniky se obávají, že se naruší zásobování čerpacích stanic. Vedení Total ujišťuje, že to nyní nehrozí.

Na vládu nově tlačí i studenti

Dopoledne svaz středoškoláků uvedl, že stovka škol byla studenty zcela zablokována a u asi 300 dalších byl omezen provoz. „To je poprvé, co se studenti středních škol tak hodně mobilizují proti reformě,“ upozornil Le Monde. Mladí lidé se hojně zapojují i do demonstrací mimo školní budovy.

Dnešní kolo stávek a protestů je čtvrté od začátku září. Při minulém vyšly podle odborů do ulic asi tři miliony lidí, policie odhadla účast na 900 tisíc až milion osob. Dnešní účast bude asi větší.

Paříž zůstane v dopravních kleštích i zítra

Provozovatel veřejné dopravy v hlavním městě Francie – společnost RATP – oznámil, že bude ve stávce pokračovat i zítra. Omezen zůstane provoz metra, stávka se zřejmě dotkne i příměstských vlaků. Tramvaje a autobusy by měly jezdit normálně.

Další masovou akci plánují odbory na sobotu, kdy mají do ulic vyjít opět statisíce až miliony Francouzů. Tento protest by už ale neměla doprovázet stávka.

Francouzi se bouří proti penzijní reformě

Reforma předpokládá především zvýšení věku pro odchod do důchodu a prodloužení minimální odpracované doby pro nárok na důchod. Dnešní protesty považuje podle průzkumů za oprávněné 69 procent Francouzů a 66 procent by dokonce bylo pro jejich zostření.

Prezident Nicolas Sarkozy považuje reformu za nezbytnou pro zachování důchodového systému. Také ji chce kvůli pravicovým voličům, kterým to slíbil a jejichž hlasy potřebuje v prezidentských volbách za půldruhého roku. Po minulých masových protestech přistoupil na dílčí úpravy reformy, ale odmítl změnit podstatu. Sází na zrychlení schvalovacího procesu textu v parlamentu tak, aby skončil před koncem měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...