Stávka letušek a stevardů ČSA se kvůli rozhodnutí soudu odkládá

Třídenní stávka palubního personálu Českých aerolinií se uskuteční později než v plánovaném termínu od středy do pátku. V rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 to uvedla Tereza Löffelmanová z Odborové organizace posádek letadel. Důvodem je vydání předběžného opatření soudem. Letuškám a stevardům vadí snižování platů, které management prosadil v únoru; od května byli kvůli tomu ve stávkové pohotovosti.

„Dnes odpoledne jsme obdrželi usnesení o předběžném opatření, které nám oznamuje, že musíme přehodnotit konání stávky. Stávka se tedy pravděpodobně bude odsouvat, protože máme nařízeno, že nesmíme vykonat stávku v plánovaném termínu 26. až 28. srpna,“ sdělila Löffelmanová s tím, že definitivní rozhodnutí ve věci konání stávky teprve padne.

Podle odborů vedení Českých aerolinií se zástupci zaměstnanců nejedná konstruktivně. „Vzhledem k tomu, že vyjednáváme od října (2014) a bude září, tak nemáme zřejmě naději, abychom se dohodli u stolu. Proto jsme vyhlásili stávku,“ objasnila předtím předsedkyně Odborové organizace posádek letadel (OOPL) Petra Posová. Jak velká část palubních posádek odmítne nastoupit do letadel a kolik letů to postihne, není zatím jasné.

„Do stávky žene letušky a stevardy výbor jejich odborové organizace. Většina letušek a stevardů si stávku nepřeje,“ uvedly v tiskovém prohlášení ČSA, které považují stávku za nelegální. OOPL se podle vedení společnosti nechce podílet na úsporných opatřeních, které dopravci v letošním pololetí po mnoha letech provozních ztrát pomohly k zisku 13 milionů korun.

Je nás 240 a hlas pro vyhlášení stávky nám dalo 200 lidí. Cítíme to jako silný mandát. Nevím, s jakými čísly operuje vedení ČSA.
Petra Posová
předsedkyně Odborové organizace posádek letadel

Posledním ostrým protestem v Českých aeroliniích byla na sklonku roku 2011 stávka pilotů, kteří odmítali přechod z Českých aerolinií do dceřiného charterového dopravce Holidays Czech Airlines, kde měli horší platové podmínky. Protesty tehdy ochromily desítky letů a ČSA si tehdy musely letadla i posádky pronajímat od jiných aerolinek, například od Air Berlin nebo bulharské Air Via.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle analytika ze společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka má protest palubního personálu stejnou sílu, jako kdyby protestovali piloti. Je prý nereálné, aby ČSA dokázaly rychle sehnat proškolený česky mluvící personál, který by dokázal protestující nahradit. Na akceschopnost ČSA by tak masová stávka palubního personálu měla výrazný vliv.

„Firma aktuálně tvrdí, že by to cestující neměli poznat a že mají záložní plán. Nicméně nezveřejnili, jakým způsobem chtějí postupovat – jestli si pronajmou jiná letadla včetně posádek, nebo si vypůjčí například palubní personál od Travel Service,“ dodal redaktor MF Dnes Jan Sůra.

Stávkovou pohotovost spolu s letuškami původně vyhlásili i piloti Českých aerolinií. V polovině minulého měsíce ale od přípravy protestu ustoupili a dohodli se s vedením na navrhované podobě kolektivní smlouvy.

Podle Českých aerolinií průměrná hrubá mzda letušek klesla ze 43 845 Kč v období mezi únorem až květnem 2014 na 31 985 korun v letošním únoru až květnu. „K tomu je třeba započítat kapesné a stravné, které letos v květnu činilo 11 000 korun,“ poukázal mluvčí ČSA Daniel Šabík. Hrubá mzda vedoucí kabiny ve stejném období letošního roku byla prý v průměru 39 591 Kč.

Podle vedení firmy je možné současný průměrný plat letušek zvýšit o 14 procent a plat vedoucích kabiny o devět procent. Společnost to označila za maximální možný ústupek, který může udělat, aby hospodaření skončilo ziskem. Management varoval, že ČSA už si nemohou dovolit další ztrátový rok.

  • České aerolinie loni snížily ztrátu na 631 milionů korun z předchozí téměř miliardy korun při 6,5procentním snížení tržeb na 9,5 miliardy korun.
  • Stát v dopravci drží necelých 20 procent akcií, většinu mají korejská společnost Korean Air (44 procent) a soukromá letecká společnost Travel Service (34 procent). Zbylých 2,26 procenta drží Česká pojišťovna.
  • ČSA zaměstnávají necelých 700 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Víceletý rozpočet EU nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik, řekl Babiš Costovi

Nový víceletý rozpočet Evropské unie nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik a průmyslových zemí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou v Praze. Česko podle Babiše podporuje investice do obrany a technologií, ale škrty v zemědělských fondech a kohezních fondech, které mají snižovat rozdíly mezi členskými státy, jsou nepřijatelné. Podle Costy musí dohoda reflektovat nové priority včetně bezpečnosti a zachovat podporu pro regiony i zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoUžší obchodní spolupráce Kanady s EU dává smysl, shodli se Nerudová a Staněk

Kanadský premiér Mark Carney má v polovině září navštívit Štrasburk, kde předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednese zprávu o stavu Evropské unie. Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) hledá Kanada v době eskalujícího obchodního sporu s USA nové spojence, což je pro Unii dobrá zpráva. Obdobně se v Událostech, komentářích vyjádřil europoslanec Antonín Staněk (Motoristé). Kanada podle nich může Evropě nabídnout mimo jiné ropu, zkapalněný zemní plyn a strategické suroviny. Moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Volkswagen plánuje propustit desítky tisíc lidí a zrušit až čtyři továrny

Vedení automobilky Volkswagen upřesňuje radikální úsporné plány. Hodlá zrušit desítky tisíc pracovních míst a ukončit výrobu až ve čtyřech německých továrnách. V historii firmy nemají tyto plány obdoby.
před 20 hhodinami

Meta se v USA dohodla na mimosoudním urovnání sporu o závislosti dětí na sítích

Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí téměř sedmnáct miliard dolarů za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA ji vinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala to před veřejností. Firma se stala rovněž terčem obvinění z neoprávněného shromažďování a využívání osobních údajů dětí používajících její platformy.
26. 8. 2026Aktualizováno26. 8. 2026

Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto rozpočtové novely

Poslanci definitivně schválili vládní novelu k veřejným rozpočtům. Zvrátili tak veto prezidenta Petra Pavla, podle nějž ohrožuje udržitelnost veřejných financí a oslabuje poslaneckou kontrolu. Vládní koalice nevyslyšela obavy opozice z přehnaného utrácení a růstu státního dluhu. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají napadnout novelu u Ústavního soudu. Pavel v reakci uvedl, že ačkoli ho výsledek nepřekvapil, tak rozhodnutí respektuje.
26. 8. 2026Aktualizováno26. 8. 2026

Krapinec odstoupil z čela Českých drah

Generální ředitel a předseda představenstva Českých drah (ČD) Michal Krapinec ve středu odstoupil z čela státního dopravce, ve funkci skončí ke konci srpna. Od září ho nahradí dosavadní vrchní ředitelka sekce ekonomické a infrastrukturní na ministerstvu dopravy Lenka Hamplová, informoval po jednání dozorčí rady společnosti její místopředseda Dan Ťok. Hamplová bude podle dostupných historických pramenů první ženou v čele celostátních státních drah na českém území od vzniku Československa v roce 1918.
26. 8. 2026Aktualizováno26. 8. 2026

Odbory veřejné sféry souhlasí s vládním návrhem na změnu platových tabulek

Odbory veřejné sféry podpořily vládní návrh na změnu platových tabulek. Po jejich přenastavení pak chtějí s kabinetem ještě vyjednávat o přidání pro příští rok. Po jednání předáků svazů veřejného sektoru to sdělili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a šéf svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Podle návrhu by žádný z tarifů neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem. Spolu s nejnižším výdělkem by se pak částky pravidelně valorizovaly.
26. 8. 2026

Světová ekonomika si s šokem kvůli Íránu poradila lépe, než se čekalo, míní šéfka MMF

Světová ekonomika zvládla energetický šok vyvolaný válkou s Íránem lépe, než se čekalo, sdělila v úterý novinářům výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová. Zároveň však podle agentury Reuters vyjádřila obavy ze zhoršující se fiskální situace některých států, která se podle ní projevuje rostoucími výnosy dluhopisů a zastaveným procesem dezinflace, tedy zpomalování růstu cen.
26. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.