Stávka letušek a stevardů ČSA se kvůli rozhodnutí soudu odkládá

Třídenní stávka palubního personálu Českých aerolinií se uskuteční později než v plánovaném termínu od středy do pátku. V rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 to uvedla Tereza Löffelmanová z Odborové organizace posádek letadel. Důvodem je vydání předběžného opatření soudem. Letuškám a stevardům vadí snižování platů, které management prosadil v únoru; od května byli kvůli tomu ve stávkové pohotovosti.

„Dnes odpoledne jsme obdrželi usnesení o předběžném opatření, které nám oznamuje, že musíme přehodnotit konání stávky. Stávka se tedy pravděpodobně bude odsouvat, protože máme nařízeno, že nesmíme vykonat stávku v plánovaném termínu 26. až 28. srpna,“ sdělila Löffelmanová s tím, že definitivní rozhodnutí ve věci konání stávky teprve padne.

Podle odborů vedení Českých aerolinií se zástupci zaměstnanců nejedná konstruktivně. „Vzhledem k tomu, že vyjednáváme od října (2014) a bude září, tak nemáme zřejmě naději, abychom se dohodli u stolu. Proto jsme vyhlásili stávku,“ objasnila předtím předsedkyně Odborové organizace posádek letadel (OOPL) Petra Posová. Jak velká část palubních posádek odmítne nastoupit do letadel a kolik letů to postihne, není zatím jasné.

„Do stávky žene letušky a stevardy výbor jejich odborové organizace. Většina letušek a stevardů si stávku nepřeje,“ uvedly v tiskovém prohlášení ČSA, které považují stávku za nelegální. OOPL se podle vedení společnosti nechce podílet na úsporných opatřeních, které dopravci v letošním pololetí po mnoha letech provozních ztrát pomohly k zisku 13 milionů korun.

Je nás 240 a hlas pro vyhlášení stávky nám dalo 200 lidí. Cítíme to jako silný mandát. Nevím, s jakými čísly operuje vedení ČSA.
Petra Posová
předsedkyně Odborové organizace posádek letadel

Posledním ostrým protestem v Českých aeroliniích byla na sklonku roku 2011 stávka pilotů, kteří odmítali přechod z Českých aerolinií do dceřiného charterového dopravce Holidays Czech Airlines, kde měli horší platové podmínky. Protesty tehdy ochromily desítky letů a ČSA si tehdy musely letadla i posádky pronajímat od jiných aerolinek, například od Air Berlin nebo bulharské Air Via.

obrázek
Zdroj: ČT24

Podle analytika ze společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka má protest palubního personálu stejnou sílu, jako kdyby protestovali piloti. Je prý nereálné, aby ČSA dokázaly rychle sehnat proškolený česky mluvící personál, který by dokázal protestující nahradit. Na akceschopnost ČSA by tak masová stávka palubního personálu měla výrazný vliv.

„Firma aktuálně tvrdí, že by to cestující neměli poznat a že mají záložní plán. Nicméně nezveřejnili, jakým způsobem chtějí postupovat – jestli si pronajmou jiná letadla včetně posádek, nebo si vypůjčí například palubní personál od Travel Service,“ dodal redaktor MF Dnes Jan Sůra.

Stávkovou pohotovost spolu s letuškami původně vyhlásili i piloti Českých aerolinií. V polovině minulého měsíce ale od přípravy protestu ustoupili a dohodli se s vedením na navrhované podobě kolektivní smlouvy.

Podle Českých aerolinií průměrná hrubá mzda letušek klesla ze 43 845 Kč v období mezi únorem až květnem 2014 na 31 985 korun v letošním únoru až květnu. „K tomu je třeba započítat kapesné a stravné, které letos v květnu činilo 11 000 korun,“ poukázal mluvčí ČSA Daniel Šabík. Hrubá mzda vedoucí kabiny ve stejném období letošního roku byla prý v průměru 39 591 Kč.

Podle vedení firmy je možné současný průměrný plat letušek zvýšit o 14 procent a plat vedoucích kabiny o devět procent. Společnost to označila za maximální možný ústupek, který může udělat, aby hospodaření skončilo ziskem. Management varoval, že ČSA už si nemohou dovolit další ztrátový rok.

  • České aerolinie loni snížily ztrátu na 631 milionů korun z předchozí téměř miliardy korun při 6,5procentním snížení tržeb na 9,5 miliardy korun.
  • Stát v dopravci drží necelých 20 procent akcií, většinu mají korejská společnost Korean Air (44 procent) a soukromá letecká společnost Travel Service (34 procent). Zbylých 2,26 procenta drží Česká pojišťovna.
  • ČSA zaměstnávají necelých 700 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 6 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...