Britský premiér Boris Johnson plánuje zmírnit negativní dopady pandemie na ekonomiku zvýšenou výstavbou. V projevu, při kterém měl před sebou nápis Build Build Build (Stavět, stavět, stavět), například slíbil, že vláda urychlí investice do infrastrukturních projektů za pět miliard liber (147 miliard korun). Řekl, že právě teď je vhodný čas na to, aby Britové byli ambiciózní a věřili ve svou zemi.
Jak Británie opouští koronavirová omezení, Johnson se snaží odsunout kritiku své vlády za postupy při pandemii a vyměnit ji za plán na odstranění škod a obnovu ekonomické aktivity, upozornila agentura Reuters.
Svůj plán nazval New Deal (Nová dohoda), v odkazu na stejnojmenný program bývalého amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta. Zahrnoval tvorbu pracovních míst prostřednictvím projektů veřejných prací a pomohl Spojeným státům zotavit se z meziválečné hospodářské krize.
„Jednoduše už dál nemůžeme být vězni té krize,“ řekl Johnson v úterním projevu na vysoké škole v Dudley. „Musíme pracovat rychle, protože už jsme viděli závratný propad HDP,“ řekl také.
- Investice mají směřovat hlavně do nemocnic, dále silnic a také do škol. Částka pět miliard liber odpovídá zhruba pěti procentům loňských hrubých investic veřejného sektoru. Podrobnosti k jednotlivým investicím by měl příští týden oznámit ministr financí Rishi Sunak.
Johnson v projevu nabádal hlavně k výstavbě – rychlejší, zelenější a lepší. Slíbil zmírnit byrokracii související s plánováním, aby se zjednodušil rozvoj výstavby. Vláda tak má brzy představit nejradikálnější reformu systému plánování od druhé světové války. Zavázal se také, že jeho vláda nebude snižovat výdaje.
Nedávná historie nicméně ukazuje, že velké infrastrukturní projekty je v Británii obtížné realizovat. Například nová trasa metra v centru Londýna má zpoždění a přesáhla i plánovaný rozpočet, stejně jako vysokorychlostní vlakové spojení sever-jih. Stejně tak po desetiletí diskusí o rozšíření letiště Heathrow má nyní tento projekt právní problémy.
Pokles za první čtvrtletí, druhé bude ještě horší
Britská ekonomika v prvním čtvrtletí, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, klesla nejvíce od roku 1979. Hrubý domácí produkt (HDP) se od ledna do března snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Vyplývá to z konečných údajů, které v úterý zveřejnil britský statistický úřad ONS. Konečné údaje jsou o něco horší než předběžné z konce května, které počítaly s poklesem o dvě procenta.
Od poloviny února se kvůli covidu-19 přerušil obchod a cestovní ruch. Na konci března pak Británie v reakci na pandemii zavedla přísná omezení pohybu, což téměř zastavilo ekonomickou aktivitu v zemi.
Statistický úřad rovněž uvedl, že sektor služeb se propadl o rekordních 2,3 procenta. K ekonomickému propadu přispěl také zpracovatelský sektor a stavebnictví.
Údaje naznačují, že druhé čtvrtletí bude mnohem horší než to první. Podle předběžných dat se ekonomika v samotném dubnu propadla o 20,4 procenta. Průzkumy však ukazují, že v dubnu se zřejmě ekonomika dostala na své dno. Podle ankety mezi investičními bankami, podnikatelskými skupinami a ekonomickými instituty by se HDP ve druhém čtvrtletí mohl snížit o 17,5 procenta. Kvůli covidu-19 zřejmě zažije Británie mnohem hlubší pokles než jakákoliv jiná rozvinutá ekonomika. Podle odhadu EY Item Club se britská ekonomika plně nezotaví z propadu až do roku 2023.
