Lucemburk - Ministři financí eurozóny se dnes v Lucemburku dohodli na detailech záchranného fondu ve výši 750 miliard eur, tedy téměř 20 bilionů korun. Masivní finanční pomoc, kterou namíchaly členské státy eurozóny, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond, má zabránit šíření dluhové krize, která se nejvíce projevila v silně zadluženém Řecku, a má obnovit důvěru v euro na finančních trzích.
Záchranný fond bude fungovat jako obchodní společnost, která vzniká pod lucemburským právem. Ta bude v případě potíží zemím půjčovat peníze. Šéf
euroskupiny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker řekl, že systém bude akceschopný, jakmile 90 procent přispívajících států dokončí u sebe doma schvalování potřebných norem a garancí. Fond by tak mohl začít fungovat už koncem tohoto měsíce.
„Není pochyb o tom, že státy Eurozóny jsou schopny plnit své závazky, že jsou schopné pomoci zemím, které čelí dluhovým potížím,“ přivítal dohodu eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn.
Evropská unie se na finanční pomoci, na niž přispějí státy eurozóny 440 miliardami eur (zhruba 11,4 bilionu korun), Mezinárodní měnový fond 250 miliardami eur (asi 6,5 bilionu korun) a Evropská komise 60 miliardami eur (zhruba 1,6 bilionu korun), shodla již na začátku května. Finanční trhy však jen pár hodin po skončení tehdejší schůzky šéfů státních pokladen EU začal znervózňovat nedostatek detailů. Nebylo například vůbec jasné, které země budou mít na pomoc nárok a za jakých podmínek budou získávat úvěry.
Silvio Berlusconi:
„Všechny evropské vlády se nyní snaží snížit své veřejné výdaje. Dochází jim také, že si celá léta žily, jak to jen říct, tak trochu nad poměry.“
Ekonomové si od dnešního kompromisu slibují, že by se mohl projevit v silnějším kurzu evropské jednotné měny. Euro se přitom dnes vůči dolaru obchodovalo v jednu chvíli dokonce za méně než 1,1900 USD/EUR, což je vůbec nejnižší hodnota od března roku 2006.
