Státní rozpočet se v pololetí opět vrátil do plusu. Přebytek činil 4,6 miliardy korun

Nahrávám video

Česko hospodařilo za první pololetí s přebytkem 4,6 miliardy korun. Po květnovém propadu 18,7 miliardy se tak státní rozpočet opět dostal do plusu. Informovalo o tom ministerstvo financí.

První pololetí loňského roku skončilo s přebytkem 40,6 miliardy korun. Ministerstvo ovšem upozornilo, že  hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a tzv. finančních mechanismů (FM) by skončilo schodkem ve výši 13,2 miliardy korun, ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 30,8 miliardy korun. 

Zdůraznilo proto, že bez vlivu EU se hospodaření zlepšilo o 17,6 miliardy korun, což podle něj potvrzuje trend zlepšování strukturálního hospodaření státu. 

Na výnosu daní má zásluhu i ministerstvo

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 42,7 mld. Kč, tj. o 8,2 procenta. Meziročně byly celkové příjmy rozpočtu nižší o 20,9 miliardy korun, tj. o 3,2 %, vlivem nižších prostředků přijatých z rozpočtu EU a FM. 

Ministerstvo zdůraznilo také vyšší inkaso u daně z přidané hodnoty, nejdůležitější příjmové daně. Na úrovni veřejných rozpočtů bylo meziročně vyšší o 22,2 miliardy korun, tedy růst o rekordních 14,1 procenta.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda podotkl, že ministerstvu financí hraje do karet ekonomický růst a s ním spojený růst daňového výběru. Pozitivně se ale podle něj projevují též vlastní opatření na podporu daňového výběru, zejména kontrolní hlášení, ale částečně také elektronická evidence tržeb (EET). Podotkl, že rekordní meziroční nárůst inkasa DPH tak nelze vysvětlit pouze obecným růstem ekonomické aktivity.

„Zatímco vláda zefektivnila svoji činnost na příjmové straně rozpočtu, na straně výdajové je stále patrná neefektivita, spočívající v příliš nízkém objemu investičních výdajů. Ten je pouze zhruba poloviční v porovnání se situací koncem června loňského roku, již tak investičně slabého, a představuje tudíž nevyužitou příležitost středně- a dlouhodobého rozvoje české ekonomiky,“ dodal Kovanda. 

Nahrávám video

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti se podle zprávy meziročně zvýšilo o 5,7 miliardy korun (12,6 procenta) na 51,4 miliardy korun. Nárůst byl dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017.

Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivňuje podle ministerstva financí také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč (vyšší podíl zaměstnanců na úkor dohod o provedení práce), a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč). 

Vývoj DPH
Zdroj: ČT24

Vše vypadá skvěle, ale…

Ekonom Komerční banky Marek Dřímal zdůraznil, že růst inkasa u DPH nabral opravdu vysoké tempo. Masivní je i nárůst vybraných daní z příjmů fyzických osob (na celostátní úrovni o 11 procent meziročně víc). Považuje to za důsledek extrémní situace na trhu práce: tedy nejnižší nezaměstnanosti v historii (podle metodiky Mezinárodní organizace práce), nejvyšší zaměstnanost v historii, zrychlující růst mezd a také prudký růst platů zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Vývoj salda státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Podotkl však, že také rostou výdaje státu, především ty běžné – zmíněné platy zaměstnanců, sociální dávky včetně důchodů a transfery. Kapitálové výdaje, tedy investice, ale stále zaostávají za vývojem v loňském roce. Některé infrastrukturní stavby se ale začínají rozjíždět, takže v druhé polovině roku by mohly investice vzrůst. 

Dřímal však poukázal na fakt, že bez evropských peněz by se rozpočet přehoupl do schodku. Zároveň odhadl, že na konci roku bude schodek činit 45 miliard korun. 

To ukazuje na pokračující problém českých veřejných financí. Centrální vláda ani v dobách výrazného růstu ekonomiky a minimální nezaměstnanosti nehospodaří s přebytkem či vyrovnanou bilancí, protože zároveň prudce zvyšuje výdaje.
Marek Dřímal
ekonom Komerční banky

Lze očekávat zhoršení, deficit ale bude nižší než plánovaný, míní ekonom

Ekonom VŠE v Praze Martin Janíčko upozornil na to, že rozpočet se v jednotlivých měsících mění a je silně nelineární. „To znamená, že se rozpočtu více daří do podzimu a pak ke konci roku dochází k velkému čerpání, jakémusi krájení toho medvěda a snaze o dočerpání přiřazených výdajů,“ řekl.

Důležité je podle něj si také uvědomit, že politický cyklus často přinese nečekané výdaje. „Ačkoli tyhle volby už se blíží, tak ještě existuje nějaký prostor pro to, aby se různé výdaje jednorázově zvyšovaly,“ konstatoval. 

Podle Janíčka lze očekávat zhoršení  rozpočtu. „Nedomnívám se ale, že dojde na konci roku k deficitu šedesáti miliard, který je plánován pro celý rok. Osobně se domnívám, že ten deficit bude podstatně nižší. Nebude to pravděpodobně přebytek, ale dá se očekávat něco kolem dvaceti, pětadvaceti miliard,“ dodal.

Nahrávám video

Slovensko prohloubilo schodek

Schodek státního rozpočtu Slovenska v prvním letošním pololetí vzrostl proti stejnému období loni o 11,2 procenta na 818,92 milionu eur (21,4 miliardy Kč). Příjmy rozpočtu klesly meziročně vyšším tempem než výdaje. Informovalo o tom v pondělí slovenské ministerstvo financí.

Příjmy slovenského státního rozpočtu za období od ledna do konce června klesly o 7,3 procenta a dosáhly zhruba šesti miliard eur. Mírně se snížily výnosy státu z daní, které tvoří hlavní část rozpočtových příjmů.

Výdaje rozpočtu za pololetí klesly proti stejnému období loňského roku o 5,4 procenta na 6,9 miliardy eur. Důvodem byly například nižší náklady na spolufinancování projektů podporovaných z evropských fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 21 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 22 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...