Státní fond rozvoje bydlení rozdá příští rok více peněz. Rozpočet navýšila vláda o čtvrtinu

Nahrávám video

Výdaje Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) na příští rok by měly stoupnout meziročně zhruba o čtvrtinu na 2,73 miliardy korun. Počítá s tím návrh ministerstva pro místní rozvoj, který ve středu schválila vláda.

Vyšší výdaje Státního fondu rozvoje bydlení půjdou mimo jiné na půjčky pro mladé. Za měsíc od spuštění úvěrů, které mohou mladé rodiny využít na koupi bytu nebo domu či na rekonstrukci, přijal úřad přes čtyři sta žádostí o objemu 481 milionů korun.

„Zájem pořád trvá. Vidíme to jednak na přicházejících žádostech, ale také na dotazech,“ uvedla mluvčí Státního fondu Marie Lukáčová. Pokud se hodnota žádostí o bydlení pro mladé dostane k hranici 600 milionů korun, fond požádá ještě letos o navýšení částky na tyto úvěry na jednu miliardu korun.

Finance v příštím roce využijí ale i jinak. „V roce 2019 bude fond poskytovat podporu formou nízkoúročených úvěrů, a to na výstavbu nájemních bytů, opravy a modernizace objektů bydlení včetně úvěrové pomoci v případě poškození bytového fondu živelní pohromou či dofinancování programu regenerace veřejných prostranství podporovaných z dotací,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.

Z výdajů fondu připadne největší část na úvěry fyzickým a právnickým osobám, a to 1,6 miliardy korun. Druhá největší položka se týká výplaty úrokových dotací k úvěrům na rekonstrukce a modernizace bytových domů z let 2001 až 2010, celkem jde o 717 milionů korun.

Fond rozvoje bydlení přijde o dotaci

Příští rok se nepočítá s dotací ze státního rozpočtu, která letos činí 108 milionů korun. Ta sloužila k pokrytí části dotačních výdajů vyplývajících ze smluvních závazků včetně závazků z předchozích let. V roce 2019 fond tyto výdaje pokryje z vlastních aktiv.

Největší část příjmů tvoří splátky z poskytnutých úvěrů 691 milionů korun, dalších 87 milionů korun přijde z vybraných úroků a poplatků.

V příštích letech rozdělí fond méně

Vládní materiál, který ve středu kabinet podpořil, obsahuje také plánované příjmy a výdaje fondu na další roky. V roce 2020 počítá státní rozpočet s poklesem výdajů fondu. Z 2,73 miliardy korun, které bude mít fond na příští rok, se hospodaření fondu propadne o 50 milionů korun na 2,68 miliardy korun v roce 2020 a v roce 2021 až na 2,6 miliardy.

Plánované příjmy přitom v roce 2020 vzrostou na 944 milionů korun, o rok později na miliardu.

Státní fond rozvoje bydlení shromažďuje peníze určené na podporu bydlení. Hospodaří s vlastními penězi a rozděluje i příspěvky z příslušných fondů Evropské unie. Jeho cílem je podporovat soukromé a obecní investice do výstavby, oprav a modernizace bytů.

Návrh ministerstva pro místní rozvoj, pod které fond spadá, počítá s tím, že by měl ke stávajícím aktivitám přidat například oblast udržitelného rozvoje měst nebo cestovního ruchu. Měl by se také přejmenovat na Státní fond pro podporu investic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 6 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 15 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...