Brusel - V hlavním městě Evropské unie dnes začíná ostře sledovaný dvoudenní summit šéfů vlád a hlav členských států. Ti budou v Bruselu pod taktovkou českého premiéra a toho času předsedy Rady EU Mirka Topolánka hledat lék na hospodářskou krizi a společnou pozici pro schůzku G20, která proběhne začátkem dubna v Londýně. Dnešní summit je bezpochyby jedním z vrcholů českého předsednictví a jeho výsledek bude mít do značné míry vliv na hodnocení, které si „vláda Česka nad Evropou“ za své půlroční účinkování vyslouží.
Topolánkova pozice na jednáních rozhodně nebude jednoduchá. Jeho úkolem bude sjednotit často zásadně odlišné názory 27 států. Sám český premiér už připustil, že unie v současnosti čelí výzvám, s jakými se dosud nikdy nepotýkala. O historické jedinečnosti problémů, kvůli nimž se hospodářství unie údajně propadne takřka o dvě procenta a kvůli nimž už členské státy bloku na pomoc finančnímu sektoru a ekonomice vydaly dohromady téměř čtyři procenta HDP (zhruba půl bilionu eur), ale hovoří prakticky všichni unijní lídři.
S čím pojede unie na jednání G20?
Zřejmě největší výzvou vrcholné schůzky má být rozklíčování otázky, jakým hlasem bude EU hovořit za asi dva týdny v Londýně na dlouho očekávané schůzce největších světových ekonomik G20. Na ní se stejně jako v Bruselu bude probírat nová světová finanční architektura, reformy Mezinárodního měnového fondu či to, jak ve světle potíží finančních institucí změnit dohled nad jejich fungováním.
Českého předsedu Evropské rady Mirka Topolánka vyzvali tento týden německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy, aby EU přivedl k dohodě o nové a lepší podobě finanční regulace. Topolánek to však označil za vlámávání se do otevřených dveří, protože taková dohoda je již připravená a ministři financí jednotlivých zemí s ní souhlasí.
Šéfové států či vlád sedmadvacítky se v Bruselu kromě sledování výsledků, jak se v praxi v evropských ekonomikách projevují už nalité peníze, budou zabývat i tím, zda je třeba pumpovat další prostředky. České předsednictví říká novým záchranným balíkům jasné ne. „Domnívám se, že se podaří prosadit to, že nejdříve musíme všechny opatření, která jsme v národních plánech zavedli, implementovat a odzkoušet jejich funkčnost. Teprve potom můžeme dělat další opatření,“ řekl Mirek Topolánek České televizi.
Co s rekordními deficity?
Lídři se nevyhnou ani debatám o tom, jak bude tyto nákladné injekce možné na národních účtech zahladit, respektive kdy a jak dostat deficity zpátky do vymezených úrovní, tedy alespoň pod kýžená tři procenta HDP. Letos se odhaduje, že průměrná výše rozpočtového schodku v unii přesáhne čtyři procenta HDP a bude nejvyšší za posledních 15 let.
Jedním ze složitých témat, které se dají ve čtvrtek a v pátek čekat, bude také debata o dopadech krize na oblast zaměstnanosti. Kvůli tomu už Češi svolali na 7. května do Prahy zvláštní summit.
Řeč má přijít i na ochranu klimatu a plyn
S hospodářskými problémy do určité míry souvisí i další téma, které státníky čeká - boj s klimatickými změnami a připravování pozice pro celosvětovou konferenci, která se koncem roku uskuteční v dánské Kodani. Hodně se nyní debatuje o tom, kolik peněz dá EU rozvojovému světu v souvislosti se snahou zapojit do snižování emisí i chudé země.
Dá se také čekat tvrdé vyjednávání o rozdělení loňských přebytků rozpočtu EU. České předsednictví navrhuje 5 miliard eur (135 miliard Kč) dát na šíření internetu, na zemědělství a hlavně na energetické projekty. Prioritami jsou rozšíření plynových zásobníků a projekt Nabucco. Proti tomu se však staví Německo, které plynovou otázku chce řešit projektem Nord Stream, který podmořským potrubím propojuje Německo s Ruskem.
Přestože bude dnešní a zítřejší setkání evropských státníků první formální vrcholnou schůzkou unie, které budou Češi šéfovat, pro Topolánka a jeho tým nepůjde o zcela neznámou půdu. Počátkem března se totiž na stejném místě a prakticky ve stejném složení odehrálo podobné setkání, byť na neformální úrovni.
