Lidé nad padesát let mají pořád větší problémy najít si práci, a podílejí se tak na nezaměstnanosti v Česku čím dál víc – momentálně je v této věkové kategorii bez zaměstnání víc než každý třetí člověk. I proto se na ně zaměřují stále více i projekty úřadů práce.
Starších lidí bez práce přibývá. Pro firmy přitom mohou být cenní
Starších lidí bez práce přibývá. Mohou přitom být pro firmy cenní (zdroj: ČT24)
Řidiče kamionu dělal František Bakič osmatřicet let. Pak chtěl být častěji doma, a proto se rozhodl změnit zaměstnání a na úřadu práce se zapojil do programu pro lidi nad padesát a prošel krátkým kurzem.
„Radili, jak hledat zaměstnání, jak napsat životopis, jak se snažit prosadit u příštího zaměstnavatele,“ říká Bakič, který po čtyřech měsících hledání začal pracovat pro dodavatele kancelářské techniky – firmu Non Stop Servis. Ta se účastní projektu právě na zaměstnávání lidí starších padesáti let.
„Byla to otázka poměrně krátké doby, kdy zjistil co a jak, situace tady byla poměrně pochopitelná, i lidé jsou tady velmi vstřícní,“ říká jednatel firmy Non Stop Servis Pavel Šlagorský.
Podobně jako František Bakič se projektů úřadu práce účastnilo téměř 2300 lidí nad padesát let. Dalším skoro dvaceti tisícům se úřad snažil pomoct jinak. I tak jich ale v evidenci nezaměstnaných příliš neubývá.
Bariéra při hledání práce? Ageismus
„Vstupu těchto lidí na trh práce velmi často brání předsudky některých zaměstnavatelů, že budou pomalejší, že nebudou znát potřebné technologie, že se budou hůře učit novým věcem,“ konstatuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.
Zaměstnavatelé ale budou muset podle ní brzy svůj přístup přehodnotit – populace totiž stárne a volná pracovní místa není už kým obsazovat. Navíc podle Beránkové platí, že právě starší zaměstnanci mohou vnést do firmy tolik potřebné zkušenosti, zodpovědnost, loajalitu a spolu s mladšími kolegy vytvořit výkonný pracovní tým. A ze zkušeností pracovních poradců vyplývá, že i starší lidé jsou schopni se učit novým věcem.
Sklad
Například v logistickém skladu firmy Gefco je nad padesát každému desátému zaměstnanci. Je mezi nimi i Miroslava Loukotová, která už třetím rokem jezdí na vysokozdvižném vozíku. „Zakládám a vykládám palety do a z regálů, podle objednávky, co mám na skeneru, pro obchodníky,“ vysvětluje Loukotová.
Na věk se jí při pohovoru prý nikdo neptal. Na podobné pracovní pozice tu teď hledají dalších dvacet lidí. „Těžkou práci dělají ve většině případů stroje, takže opravdu hledáme například i ženy, které jsou po padesátce a potřebují nastartovat kariéru a může to pro ně být nějakým způsobem zajímavé,“ říká mluvčí firmy Gefco Tomáš Brada.
Zralejší ženy se vydávají cestou profesionálních chův
Zralejší ženy se také stále častěji vydávají na kariéru profesionálních chův. Podpořit je chce i ministerstvo školství, které na chůvy nebo asistenty vyčlenilo další evropské peníze.
Například Marcela Kučerová vystudovala hotelovou školu, kvůli nedostatku času na rodinu ale obor opustila a s přibývajícím věkem měla problém najít nové uplatnění. Proto se začala věnovat i cizím dětem. „Ženská 'padesát plus' je odepsaná důchodkyně a má s tím velké problémy. V tomto oboru si vše řídím sama, protože pracuju pro rodiče, ve školce,“ říká s tím, že nabídek má dost; děti hlídá každý den i o víkendech.
„U nás obecně je problém nedostupnost péče o děti, to blokuje nejen vstup na trh práce. Pak to blokuje ženy, aby si je pořizovaly,“ doplňuje ředitel zdravotnického zařízení městské části Praha 4 Jan Schneider. Právě zde zaškolují chůvy, bezplatný kurz ukončí uchazečky v létě zkouškou, po které lze získat živnostenské oprávnění.
„Maminky na domácí hlídání velmi často chtějí ženy právě v tomto věku, protože suplují něco jako babičky,“ vysvětluje projektová manažerka Zdravotnického zařízení MČ Praha 4 Dana Zichová. Podmínkou pro zaškolení je proto věk 55 až 64 let. Zároveň musí být registrované na pracovním úřadě nebo ve výpovědní lhůtě.
Jak vypadá současný nezaměstnaný