Praha - Spotřeba potravin v Česku vyjádřená ve stálých cenách loni meziročně klesla o 1,6 procenta. Lidé za ně vlivem růstu spotřebitelských cen zaplatili v průměru 22 500 korun na hlavu, tedy o 278 Kč více než v roce 2009. Vyplývá to z údajů uvedených ve Zprávě o stavu zemědělství za rok 2010. Meziroční nárůst cen potravinářského zboží loni dosáhl 1,5 procenta a byl stejný jako celkové zvýšením cen spotřebního zboží a služeb. Z hlediska mezinárodního srovnání byla ČR jednou z 11 zemí EU, u nichž spotřebitelské ceny potravin a nealkoholických nápojů rostly rychleji, než činil unijní průměr.
Vzestup cen potravin byl ovlivněn hlavně pětiprocentním růstem cen zemědělských výrobců, ale také cenovou strategií obchodníků, kteří zcela nereagovali na pokles výrobních cen potravin. Výraznější zdražení brzdily levné dovozy potravin a ostrá konkurence v českém potravinářském maloobchodě. V loňském roce dále mírně klesala spotřeba masa a masných výrobků ze 78,8 kg v roce 2009 na loňských 76 kg. Největší pokles v této kategorii nastal u drůbeže. Naopak spotřeba vepřového masa se mírně zvýšila, spotřeba hovězího masa stagnovala.
Češi loni jedli více ovoce a zeleniny
Lidé loni omezovali také konzumaci mléka a mléčných výrobků. Při zhruba tříprocentním růstu cen mléčných produktů se jejich spotřeba snížila o 2,3 procenta. Nejvíce klesala spotřeba mléčných konzerv, tavených sýrů a konzumního mléka. Mírné snížení spotřeby nastalo také u výrobků z obilovin a vajec navzdory mírnému poklesu jejich cen. Spotřeba jižního ovoce vzrostla při stagnaci jeho ceny, naopak spotřeba cukru se mírně snížila. Češi v loňském roce jedli meziročně více zeleniny, i když podražila. Spotřeba ovoce mírného pásma a brambor při zvýšení spotřebitelských cen klesla.
„Je zřejmé, že spotřebitelská cena konkrétního výrobku má na spotřebu menší vliv než cena výrobků substitučních, avšak na spotřebu působí především vývoj koupěschopné poptávky,“ stojí ve zprávě. Za potraviny, nápoje a tabák loni tuzemská domácnost dala v průměru 20,7 procenta svých vydání. Podíl byl srovnatelný jako v roce 2009. Největší část svých výdajů dlouhodobě vydávají za tyto položky důchodci (loni více než 26 procent).
