Udávané údaje o spotřebě automobilů se mohou velmi často od těch reálných lišit. Rozdíl je v některých případech až třetinový. Mnohdy to ani není vinou řidičů a jejich nerozumné jízdy. Automobilky totiž často uvádí špatný údaj kvůli speciálním testům.
Auta se testují ve zkušebnách, kde je přesně stanovená metodika. Realitě moc neodpovídá. Auto nejdříve najede čtyři kilometry simulovaně v běžném provozu. Jenže na rychlost padesát kilometrů v hodině zrychluje skoro půl minuty. Stejné to je, když se v testovací místnosti zrychlí auto na provoz mimo město. I zde jede řidič velmi opatrně.
Petr Vomáčka, mluvčí Asistenční služby pro motoristy ÚAMK popsal, co by se dělo, kdyby takto auta jela v reálných podmínkách: „Provoz by se skoro zastavil. Vozidla by nejela tak rychle,“ řekl.
Německý automotoklub ADAC našel pro auta novou metodiku a starší výsledky porovnal. Jako nejvíc podhodnocené se ukázaly údaje u aut s alternativním pohonem. Deklarovaná a skutečná spotřeba se aspoň přibližně shodovaly jen málokdy. Maximální rozdíl byl naopak skoro dvojnásobný.
- Volvo V60 D6 Hybrid AWD
udávaná – 1,9 l/100 km
skutečná – 3,49 l/100 km
rozdíl – +84 % - Toyota Prius Plug-in
udávaná – 2,1 l/100 km
skutečná – 3,64 l/100 km
rozdíl – +73 % - Jeep Grand Cherokee
udávaná – CRD 7,5 l/100 km
skutečná – 11,61 l/100 km
rozdíl – +55 % - Škoda Octavia 1.8 TSI DSG
udávaná – 5,7 l/100 km
skutečná – 6,65 l/100 km
rozdíl – +16,7 % - Škoda Octavia 1.6 TDI 77 kW
udávaná – 3,8 l/100 km
skutečná – 4,42 l/100 km
rozdíl – +16,3 % - Škoda Fabia Combi 1.2TSI63 kW
udávaná – 5,2 l/100 km
skutečná – 6,02 l/100 km
rozdíl – +15,8%
Zdroj: ADAC/Autorevue.cz
Německý autoklub nezapomněl ani na škodovky, vyzkoušel jich jedenáct. Do tolerance pěti procent se ale vešla jen jedna. Rozdíl byl mezi půllitrem až litrem. Řidiči si navíc často stěžují i na rozdílné údaje u starších aut. Například i u tři roky staré Škody Octavie s obsahem 1,6 litru.
Právě ta byla podrobena pokusu. První třetinu cesty jeli řidiči ve městě. Na širokých ulicích mimo centrum ukazuje počítač šestilitrovou spotřebu, na semaforech poskočí o půl litru výš. Další třetinu mimo město simuluje výpadovka s povolenou osmdesátkou až stovkou a zbylá třetina je na dálnici, zhruba ve stotřicítce. Ukazatel se vrací k šestilitrové hranici jen pomalu. Nakonec skončí na 5,7 litru na sto kilometrů.
Deklarováno ale bylo 4,5 litru na sto kilometrů. I podle zkušeností lidí, kteří s uvedenými auty jezdí, se dá těmto hodnotám v reálném provozu maximálně přiblížit. Lidé jsou s tím ale velmi často smíření. Stejně jako ředitel školy ve Velvarech Petr Došek. „Počítal jsem s tím, že spotřeba, která je uváděná, může být záležitost spíš reklamní, než faktická. Takže jsem počítal dopředu s tím, že budu velice dobrý řidič, pokud budu mít spotřebu, jako je uvedeno v techničáku,“ řekl.
Stejně jako další lidé i on tratí, pokud musí používat na služební cesty vlastní auto. Při vyúčtování tuzemské pracovní cesty (lidově zvané „cesťák“) se totiž počítá se spotřebou danou v technickém průkazu. Někdy tak mohou lidé přijít i o tisíce ročně.
