Závěrečné hlasování o elektronické evidenci tržeb (EET) nemusí být ve středu v jedenáct hodin, jak oznámila vláda. Místo toho by se mohlo dál diskutovat, a to až do večerních hodin – vláda tak chce dát šanci přihlášeným poslancům. Opozice ale tvrdí, že nebude souhlasit s prodloužením času diskuse. Podle jednacího řádu mají totiž třetí čtení probíhat jen mezi 9. a 14. hodinou. Na přijetí elektronické evidence tržeb je navázaná i debata o změnách v DPH.
Spory kolem EET nekončí. Politici se neshodnou ani na tom, kdy hlasovat
Události: Sněmovna bude opět řešit EET (zdroj: ČT24)
Celkem 35 poslanců je aktuálně přihlášeno do diskuze o elektronické evidenci tržeb, o které se má hlasovat tuto středu. Na hlasování samotné jsou pak vyčleněny tři hodiny.
Je tedy zřejmé, že ke slovu se rozhodně nedostanou všichni, koalice proto přichází s nabídkou – pokud chce opozice ve středu po 14. hodině o EET ještě diskutovat, může se hlasování odložit. To by pak proběhlo pouze o dva dny později – tedy v pátek. „Já to nevylučuji, ale je to na koalici,“ uvedl ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO).
Podmínkou pro opoziční ODS a TOP 09 je pak to, že by strany umožnily diskuzi i v odpoledních a večerních hodinách. Na to ale ani jedna z nich přistoupit nehodlá. „Je to snaha o zakrytí priorit. Elektronická evidence tržeb má svůj vymezený čas a zbytek času musíme logicky věnovat daleko větším prioritám,“ uvedl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
A stejně to vidí i občanští demokraté. „Nebudeme hlasovat ani proto, abychom o těch věcech debatovali mimo hodiny, které jsou pro třetí čtení určeny,“ dodal jejich předseda Petr Fiala. ODS má navíc v plánu podat právě kvůli postupu koalice při hlasování o EET stížnost k ústavní soudu. „Nemělo se například hlasovat o tom, že bude hlasovat ve středu v 11 hodin, aniž by se ukončila diskuze. Těch důvodů proto, abychom se obrátili na ústavní soud, je více a my to uděláme,“ uvedl Fiala.
Bude levnější pivo, nebo chleba?
- Základní sazba DPH je 21 procent.
- Snížená sazba byla stanovena na 15 procent a je určena například na potraviny, nealkoholické nápoje, vodné a stočné, teplo, městskou dopravu a ubytovací služby.
- Druhá snížená sazba je 10 procent. Uplatňuje se na dětskou výživu, léky, knihy a suroviny určené k výrobě potravin pro lidi s celiakií a fenylketonurií.
S elektronickou evidencí tržeb úzce souvisí také debata o změnách v DPH, které byly ostatně i tématem pondělní koaliční rady. Ministr financí Babiš zde oficiálně představil plán na přesunutí nealkoholických nápojů do snížené sazby DPH – tedy do kategorie 10 procent. „Celkově to vyjde rozpočet na 225 milionů korun,“ uvedl Babiš.
Problém je v tom, že s Babišem nesouhlasí jeho koaliční partneři, tedy ČSSD a lidovci. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) sice také požaduje snížení DPH, ale u základních potravin. „Podle našich propočtů by ten dopad na rozpočet byl zhruba 4 miliardy korun. Znamenalo by to, že by se do snížené sazby z 15 do 10 procent přesunulo maso, mléko, máslo a chleba,“ říká premiér.
Plán sociální demokracie je takový, že by postupně měly přibývat i další potraviny. „Nejbližší termín, kdy může dojít ke snížení DPH, je 1. leden roku 2017. Je potřeba schválit příslušnou legislativu,“ dodává Sobotka.
A lidovci se k tomu stavějí úplně jinak. Koalice by podle nich měla odložit diskusi o změnách DPH až do doby, kdy bude mít ministerstvo financí výsledky plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí.
Za KDU-ČSL mohu říci, že prosazujeme stabilitu daňového prostředí. Současně jsme zdůraznili, že snižovat DPH na pivu je krajně nešťastné, když vláda přijala strategii boje proti návykovým látkám.
Koalice se na snižování DPH tedy zatím neshodla, měla by se k němu vrátit na konci února. „Dohodli jsme se, že v diskusi budeme pokračovat. V podstatě jsou ve hře varianty nechat sazby DPH beze změny anebo uvažovat o snížení DPH nejen na pivo, ale i základní potraviny,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Opozice považuje Babišův záměr za populismus a začátek předvolební kampaně.