Spor o bankovní poplatky míří k Ústavnímu soudu

Praha - Iniciativa, která se snaží pro bankovní klienty vymáhat poplatky za vedení úvěrového účtu, se tento týden obrátila na Ústavní soud. Předešlé soudní verdikty většinou daly za pravdu bankám. Podle organizace jsou ale tyto poplatky nezákonné.

„Jsme stále přesvědčeni, že soudy rozhodují nesprávně. Nezbývá nám nic jiného, než se domáhat ochrany spotřebitelských práv u Ústavního soudu,“ říká advokát Petr Toman, který zastupuje iniciativu poplatkyzpet.cz.  

Na co si stěžuje iniciativa u Ústavního soudu? Podívejte se ZDE.

Banky jsou ale přesvědčeny, že soud dá za pravdu jim. „Věříme, že pokud se Ústavní soud bude žalobami doktora Tomana zabývat, dá za pravdu právnímu výkladu obecných soudů,“ uvedl mluvčí České bankovní asociace Jan Matoušek. 

Na sdružení, která pomáhají s hromadným vymáháním poplatků, se už obrátilo zhruba 300 tisíc lidí. Ať už poštou, telefonicky nebo osobně. Soudy ale zatím daly za pravdu jednoznačně bankám. Z 93 rozhodnutých případů je skóre 91:2 v neprospěch klientů. Každý z klientů požaduje zpátky v průměru 6 tisíc korun. Měsíčně po dobu několika let nejčastěji platili za vedení účtu kolem 150 korun. Pokud by tyto peníze v minulosti nezaplatili, banky by jim nepůjčily.

Názory právníků z obou stran

Petr Toman, advokát zastupující iniciativu poplatkyzpet.cz: "Zásada autonomie vůle neplatí bezvýjimečně. Tam, kde se jedná o ochranu práv slabší strany, což je v tomto případě klient banky, je třeba přihlédnout k zásadám přiměřenosti a poctivosti." 

Zbyšek Kordač, advokát zastupující Českou bankovní asociaci: "Poplatek je součástí celého úvěrového balíčku - cena se skládá jednak z úroku a jednak z případného poplatku… Klienti si mohli vždy vybrat - existovaly úvěrové produkty, které byly účtovány bez poplatků, v tom případě byl ale za vyšší úrok. Anebo banka účtovala poplatek za úvěr." 

Jde to i bez poplatku 

Noví klienti bank se přitom už s poplatkem za vedení úvěru prakticky nesetkají. Finanční ústavy nevoli klientů vyslyšely a jen v poslední době ho zrušilo 11 z nich. A tvrdší konkurence tlačí dolů taky celkové částky, které banky na poplatcích vyberou. Loni to bylo necelých 36 miliard korun, tedy zhruba o 4 miliardy méně než v roce 2011. Ještě v roce 2010 přitom banky na poplatcích a provizích vydělaly přes 48 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 12 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025
Načítání...