Atény – Řecko na minulé schůzce ministrů financí eurozóny požádalo Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o restrukturalizaci dluhu. Napsal to dnes řecký list Elefterotypia, který se odvolává na zdroj z Mezinárodního měnového fondu. Jednání na toto téma podle listu začnou v červnu. Oficiální místa v Řecku i Bruselu možnost restrukturalizace veřejně stále odmítají, podle zdroje z řeckého ministerstva financí vláda odmítá i dnešní zprávu z tisku.
Spadla klec - Řecko prý připravuje státní bankrot
„Ministr financí Jorgos Papakonstantinu žádost vlády předložil na neformální schůzce (ministrů financí EU) Ecofin, která se konala začátkem dubna v Maďarsku,“ píše list. Veškeré zprávy na toto téma jsou podle listu oficiálně popírány, protože se prý nikdy neoznamují předem.
Řecká vláda přitom ještě o víkendu možnost, že by Řecko muselo své dluhy restrukturalizovat, přímo odmítala. Na svém postoji zřejmě zatím nehodlají nic měnit. „To není pravda, ministr (Jorgos Papakonstantinu) poskytl k tomuto tématu vyčerpávající informace už včera,“ reagoval na informace o údajných přápravých státního bakrotu činitele řeckého ministerstva financí, který si nepřál být jmenován.
Řada ekonomů už ale delší dobu spekuluje o tom, že země navzdory mezinárodní finanční pomoci na své dluhy stačit nebude. Přes veškeré úspory totiž loňský schodek řeckého rozpočtu přesáhl 10 procent HDP a slibovaný jednoprocentní deficit do roku 2015 je podle nich nereálný.
Podle listu Elefterotypia Řecko usiluje o prodloužení splatnosti dluhu, který má vyrovnat příští rok. Někteří analytici ale odhadují, že na odpis je velká část dluhu, podle některých možná i více než polovina. Řecký deník také píše, že restrukturalizaci dluhu podporují i Spojené státy. „Musíte to udělat,“ řekl řeckému ministrovi jeho americký protějšek Timothy Geithner.
Restrukturalizace by měla katastrofální dopad, tvrdí centrální banka
Podle řecké centrální banky by restrukturalizace dluhu měla katastrofální dopady. Řecko by si prý zavřelo cestu na kapitálové trhy a zkomplikovalo by situaci bankám i penzijním fondům. Do problémů by se dostaly také evropské země, které řecké dluhopisy drží. Kromě zadlužených černých ovcí by to podle analytika X-Trade Brokers Jaroslava Brychty mohlo být také Německo.
„Centrální banka už od října jasně vysvětluje, že taková možnost není nutná a není ani žádoucí,“ řekl k možnosti restrukturalizace dluhu guvernér centrální banky Jorgos Provopulos, který je zároveň členem bankovní rady Evropské centrální banky (ECB).
Christiane Lagardeová o restrukturalizaci řeckého dluhu:
„Byla by to katastrofa, protože by pak bylo pro tyto země nesmírně těžké vrátit se na trh. (…) Dnes je cílem poskytnout těmto zemím podporu, než se postaví na nohy, a to tak, aby mohly opět fungovat a financovat se na trzích.“
Provopulos už dříve odhadl, že řecká ekonomika letos vykáže propad o tři procenta, možná ještě o trochu více. Řecko, jehož roční hrubý domácí produkt dosahuje jen asi 230 miliard eur, tak bude už třetím rokem v recesi.
Vyvrátit informaci o možné platební neschopnosti Řecka se dnes pokusila i francouzská ministryně financí Christiane Lagardeová. Restrukturalizace řeckého, portugalského ani irského dluhu podle ní nepřipadá v úvahu, protože takový krok by měl katastrofální dopady.
Už o víkendu zase britský list Financial Times napsal, že Německo, které je největší zemí eurozóny, připravuje náhradní plán pro případ, že by Atény nesplnily fiskální cíle, na nichž se dohodly, než loni přijaly záchranný úvěr. Berlín ale zprávu okamžitě odmítl jako nepravdivou. Schopnost Řecka pokračovat v plnění dohodnutých podmínek posoudí až zpráva Evropské centrální banky a Evropské komise, která by měla být hotova v červnu.
Státní dluh Řecka se pohybuje kolem 325 miliard eur, což je asi 140 procent HDP. Do dvou let se ale dluh patrně vyšplhá až na 160 procent HDP, což bude skoro dvojnásobek úrovně, kterou ekonomové ještě považují za zvládnutelnou. Tak vysoký dluh neměla ani Argentina, když v roce 2001 oznamovala moratorium na splátky státního dluhu a krátce poté zahájila jeho restrukturalizaci.