Soud zamítl žalobu na antimonopolní úřad ohledně ekologického tendru

Brno - Společnost Moravská stavební development (MSD) neuspěla u brněnského krajského soudu s žalobou na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Firmě se nelíbil způsob, jakým stát postupoval ve stamiliardovém tendru na odstranění starých ekologických škod a ÚOHS poslala podnět, aby se zakázkou zabýval. Úřad jí ale nevyhověl, což mu ze strany MSD vyneslo žalobu, tu dnes soud zamítl.

Soud se tak nezabýval samotnou zakázkou, vysvětlil soudce David Raus. Řešil pouze otázku, zda měl ÚOHS výtky MSD vůči tendru vyřídit rozhodnutím ve správním řízení. Podle soudu žádné takové rozhodnutí vydáváno být nemělo. Firma se totiž neobrátila na antimonopolní úřad s návrhem na zahájení správního řízení. Podala pouze podnět k tomu, aby ÚOHS po posouzení jeho obsahu sám rozhodl, zda jsou důvody k zahájení správního řízení. 

ÚOHS podnětu nevyhověl, firma poté poslala úřadu námitky. Ani jedno z toho ale nemá být podle soudu řešeno ve správním řízení. „Pokud bylo v žalobě požadováno, aby soud nařídil ÚOHS vydat rozhodnutí, pak soud žalobě nemohl vyhovět,“ uvedl Raus. Firma navíc nepodala námitky proti tendru k jeho zadavateli, tedy státu či ministerstvu financí.

Proti dnešnímu výroku krajského soudu podala MSD kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Historickou zakázku provázejí spory

Ministerstvo financí nedávno posunulo termín pro podání nabídek v soutěži o obří státní zakázku na odstranění starých ekologických škod na 10. června 2010. Termín v tendru s předpokládanou cenou přes 100 miliard korun ministerstvo již několikrát odložilo, naposledy kvůli odvolání konsorcia PPF, které se o zakázku uchází. Antimonopolní úřad před měsícem vyhověl PPF a vrátil jej zpět do hry.

Další dvě stížnosti k ÚOHS proti vyloučení z tendru, od konsorcií DEME a PD, dosud antimonopolní úřad stále řeší. Původně postoupily do druhého kola tendru tři firmy ze šesti uchazečů, a to Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services.

Kritici soutěže tvrdí, že tendr může připravit stát o desítky miliard korun. Bývalý vicepremiér Martin Bursík nedávno řekl, že ekologická zakázka je výrazně předražená. Tendr kritizovaly i organizace Transparency International a Hospodářská komora ČR.

Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že se díky tendru podaří částku na odstranění ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, snížit. Pokud by se ekologické škody odstraňovaly podle současné praxe, tedy zadáváním jednotlivých zakázek, nestihl by stát podle ministerstva do roku 2015 dostát svým závazkům. Stát přitom vlastníkům zamořených území přislíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění mohou hrozit i žaloby nebo arbitráže.

Kalové jímky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 3 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...