Soud zamítl žalobu na antimonopolní úřad ohledně ekologického tendru

Brno - Společnost Moravská stavební development (MSD) neuspěla u brněnského krajského soudu s žalobou na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Firmě se nelíbil způsob, jakým stát postupoval ve stamiliardovém tendru na odstranění starých ekologických škod a ÚOHS poslala podnět, aby se zakázkou zabýval. Úřad jí ale nevyhověl, což mu ze strany MSD vyneslo žalobu, tu dnes soud zamítl.

Soud se tak nezabýval samotnou zakázkou, vysvětlil soudce David Raus. Řešil pouze otázku, zda měl ÚOHS výtky MSD vůči tendru vyřídit rozhodnutím ve správním řízení. Podle soudu žádné takové rozhodnutí vydáváno být nemělo. Firma se totiž neobrátila na antimonopolní úřad s návrhem na zahájení správního řízení. Podala pouze podnět k tomu, aby ÚOHS po posouzení jeho obsahu sám rozhodl, zda jsou důvody k zahájení správního řízení. 

ÚOHS podnětu nevyhověl, firma poté poslala úřadu námitky. Ani jedno z toho ale nemá být podle soudu řešeno ve správním řízení. „Pokud bylo v žalobě požadováno, aby soud nařídil ÚOHS vydat rozhodnutí, pak soud žalobě nemohl vyhovět,“ uvedl Raus. Firma navíc nepodala námitky proti tendru k jeho zadavateli, tedy státu či ministerstvu financí.

Proti dnešnímu výroku krajského soudu podala MSD kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Historickou zakázku provázejí spory

Ministerstvo financí nedávno posunulo termín pro podání nabídek v soutěži o obří státní zakázku na odstranění starých ekologických škod na 10. června 2010. Termín v tendru s předpokládanou cenou přes 100 miliard korun ministerstvo již několikrát odložilo, naposledy kvůli odvolání konsorcia PPF, které se o zakázku uchází. Antimonopolní úřad před měsícem vyhověl PPF a vrátil jej zpět do hry.

Další dvě stížnosti k ÚOHS proti vyloučení z tendru, od konsorcií DEME a PD, dosud antimonopolní úřad stále řeší. Původně postoupily do druhého kola tendru tři firmy ze šesti uchazečů, a to Geosan Group, Marius Pedersen Engineering a Environmental Services.

Kritici soutěže tvrdí, že tendr může připravit stát o desítky miliard korun. Bývalý vicepremiér Martin Bursík nedávno řekl, že ekologická zakázka je výrazně předražená. Tendr kritizovaly i organizace Transparency International a Hospodářská komora ČR.

Ministerstvo financí už dříve uvedlo, že se díky tendru podaří částku na odstranění ekologických závazků státu, které vznikly před rokem 1992, snížit. Pokud by se ekologické škody odstraňovaly podle současné praxe, tedy zadáváním jednotlivých zakázek, nestihl by stát podle ministerstva do roku 2015 dostát svým závazkům. Stát přitom vlastníkům zamořených území přislíbil, že jim odstranění ekologických škod zaplatí. Závazek je právně vymahatelný a při jeho nesplnění mohou hrozit i žaloby nebo arbitráže.

Kalové jímky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna jedná o rozpočtu. Poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 4 mminutami

Inflace v Česku byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad.
09:10Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026
Načítání...