Soud ve Štrasburku přiznal bývalým akcionářům Jukosu další odškodnění

Štrasburk – Rusko musí zaplatit bývalým akcionářům ropné společnosti Jukos za vyvlastnění jejich majetku odškodné ve výši 1,9 miliardy eur (52,3 miliardy korun). Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Verdikt přišel jen pár dní po stanovisku arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který vyčíslil odškodnění na 50 miliard dolarů. Ruské ministerstvo spravedlnosti jej označilo za nespravedlivý a zaujatý.

Soud se v roce 2011 částečně vyslovil ve prospěch Ruska, když rozhodl, že ruské úřady nechtěly Jukos „záměrně zničit“. Současně však konstatoval, že Rusko porušilo právo na majetek a tři články konvence o lidských právech. Dnes rozhodl, že kromě výše zmíněného odškodného musí Moskva zaplatit ještě 300 000 eur (8,3 milionu korun) za soudní výdaje.

Stížnost ke štrasburskému soudu byla podána jménem všech bývalých akcionářů Jukosu, kterých je údajně okolo 55 000. Moskva má nyní tři měsíce na to, aby se odvolala. „Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje tento verdikt za příklad spravedlivého a nestranného přístupu při posuzování právních a skutkových okolností případu,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva.

S předchozí pokutou 50 miliard USD může mít Rusko problém

Rozhodnutí štrasburského soudu padlo krátce poté, co o odškodnění bývalých akcionářů Jukosu rozhodoval arbitrážní soud v nizozemském Haagu. Ten konstatoval, že úředníci podřízení prezidentovi Vladimiru Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. A rozhodl o odškodném ve výši 50 miliard dolarů (přes bilion korun) pro pět bývalých akcionářů firmy (čtěte víc).

Ruské ministerstvo financí oznámilo, že se odvolá. Zaplatit 50 miliard dolarů pro Moskvu totiž může znamenat velký problém. „Je to pro představu asi pět procent jejich ročního rozpočtu,“ poukázal investiční specialista Brokerjetu ČS Mikuláš Splítek. Podle ekonoma moskevské makléřské společnosti BCS Prime Vladimira Tichomirova by ale Rusko mělo mít dostatečnou finanční rezervu, aby mohlo bilionovou sumu zaplatit.

Michail Chodorkovskij
Zdroj: PhotoXpress/ČTK

Jukos býval kdysi největší ruskou ropnou firmou a jeho majitel Michail Chodorkovskij, odpůrce Vladimira Putina, byl nejbohatším mužem v Rusku. Po procesech, v nichž byl Chodorkovskij poslán do vězení a Jukosu nařízena pokuta a daňový nedoplatek téměř 30 miliard dolarů (současně však byl jeho majetek zmrazen), vyhlásila firma v srpnu 2006 bankrot. Následoval rozprodej majetku a likvidace Jukosu.

„Zprávu jsme přijali s obrovským potěšením, jde o nevídané rozhodnutí, soud ještě nikdy neuložil zaplacení tak velké sumy,“ reagovala Olga Pispanenová, mluvčí Michaila Chodorkovského. „Stanovená částka je v souvislosti s lidskoprávní oblastí naprosto neslýchaná. 1,9 miliardy eur je obrovská suma, když vezmeme v úvahu odškodné, o kterých Evropský soud pro lidská práva již rozhodl,“ komentoval verdikt Jan Kleinheisterkamp, profesor práv z London School of Economics.

Většinu vlastnictví zkrachovalé společnosti získala polostátní společnost Rosněfť, plynárenskou část potom další polostátní společnost Gazprom. Chodorkovskij strávil ve vězení deset let, než mu loni v prosinci Vladimir Putin udělil milost. Dnes žije Chodorkovskij ve Švýcarsku, k žalobě akcionářů se nepřipojil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 15 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 20 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.