Soud ve Štrasburku přiznal bývalým akcionářům Jukosu další odškodnění

Štrasburk – Rusko musí zaplatit bývalým akcionářům ropné společnosti Jukos za vyvlastnění jejich majetku odškodné ve výši 1,9 miliardy eur (52,3 miliardy korun). Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Verdikt přišel jen pár dní po stanovisku arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který vyčíslil odškodnění na 50 miliard dolarů. Ruské ministerstvo spravedlnosti jej označilo za nespravedlivý a zaujatý.

Soud se v roce 2011 částečně vyslovil ve prospěch Ruska, když rozhodl, že ruské úřady nechtěly Jukos „záměrně zničit“. Současně však konstatoval, že Rusko porušilo právo na majetek a tři články konvence o lidských právech. Dnes rozhodl, že kromě výše zmíněného odškodného musí Moskva zaplatit ještě 300 000 eur (8,3 milionu korun) za soudní výdaje.

Stížnost ke štrasburskému soudu byla podána jménem všech bývalých akcionářů Jukosu, kterých je údajně okolo 55 000. Moskva má nyní tři měsíce na to, aby se odvolala. „Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje tento verdikt za příklad spravedlivého a nestranného přístupu při posuzování právních a skutkových okolností případu,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva.

S předchozí pokutou 50 miliard USD může mít Rusko problém

Rozhodnutí štrasburského soudu padlo krátce poté, co o odškodnění bývalých akcionářů Jukosu rozhodoval arbitrážní soud v nizozemském Haagu. Ten konstatoval, že úředníci podřízení prezidentovi Vladimiru Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. A rozhodl o odškodném ve výši 50 miliard dolarů (přes bilion korun) pro pět bývalých akcionářů firmy (čtěte víc).

Ruské ministerstvo financí oznámilo, že se odvolá. Zaplatit 50 miliard dolarů pro Moskvu totiž může znamenat velký problém. „Je to pro představu asi pět procent jejich ročního rozpočtu,“ poukázal investiční specialista Brokerjetu ČS Mikuláš Splítek. Podle ekonoma moskevské makléřské společnosti BCS Prime Vladimira Tichomirova by ale Rusko mělo mít dostatečnou finanční rezervu, aby mohlo bilionovou sumu zaplatit.

Michail Chodorkovskij
Zdroj: PhotoXpress/ČTK

Jukos býval kdysi největší ruskou ropnou firmou a jeho majitel Michail Chodorkovskij, odpůrce Vladimira Putina, byl nejbohatším mužem v Rusku. Po procesech, v nichž byl Chodorkovskij poslán do vězení a Jukosu nařízena pokuta a daňový nedoplatek téměř 30 miliard dolarů (současně však byl jeho majetek zmrazen), vyhlásila firma v srpnu 2006 bankrot. Následoval rozprodej majetku a likvidace Jukosu.

„Zprávu jsme přijali s obrovským potěšením, jde o nevídané rozhodnutí, soud ještě nikdy neuložil zaplacení tak velké sumy,“ reagovala Olga Pispanenová, mluvčí Michaila Chodorkovského. „Stanovená částka je v souvislosti s lidskoprávní oblastí naprosto neslýchaná. 1,9 miliardy eur je obrovská suma, když vezmeme v úvahu odškodné, o kterých Evropský soud pro lidská práva již rozhodl,“ komentoval verdikt Jan Kleinheisterkamp, profesor práv z London School of Economics.

Většinu vlastnictví zkrachovalé společnosti získala polostátní společnost Rosněfť, plynárenskou část potom další polostátní společnost Gazprom. Chodorkovskij strávil ve vězení deset let, než mu loni v prosinci Vladimir Putin udělil milost. Dnes žije Chodorkovskij ve Švýcarsku, k žalobě akcionářů se nepřipojil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 9 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 11 hhodinami

Motoristé předložili Babišovi návrhy změn rozpočtu, nemají být jen kosmetické

Motoristé na čtvrteční schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, které by mohly zajistit pokles deficitu o 20 miliard korun. Žádnou dohodu zatím s hnutím ANO nenalezli, diskuse bude pokračovat v pondělí. Předseda Motoristů Petr Macinka po jednání řekl, že navrhovaný schodek 389 miliard korun je velmi vysoký a strana nechce jen jeho kosmetickou změnu o jednu či dvě miliardy. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i Babiš za návrhem rozpočtu stojí.
před 14 hhodinami

Povodí Vltavy sníží odtok z Orlíku, řeky budou poprvé v historii dotovat Slapy

Povodí Vltavy se kvůli extrémnímu hydrologickému suchu připravuje na snižování odtoku z orlické přehrady. Kvůli nízkým přítokům a nedostatku srážek je hladina Orlíku zhruba 15 metrů pod běžnou úrovní. V pátek klesne na kótu 334,6 metru nad mořem a povodí začne využívat zásobní prostor slapské nádrže. Tato situace nastane poprvé v historii existence vodního díla Slapy, řekla mluvčí státního podniku Povodí Vltavy Pavlína Mertl.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Devět zemí regionu se v Praze dohodlo na spolupráci v AI

Devět zemí střední a východní Evropy bude spolupracovat ve využití umělé inteligence (AI) včetně budování AI gigafactory v regionu. Podepsaly v Praze deklaraci. Obsahuje dohodu o společném řešení politiky týkající se AI v Evropské unii, sdílení zkušeností mezi jednotlivými státy a propojení infrastruktury pro umělou inteligenci.
před 16 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.