Soud ve Štrasburku přiznal bývalým akcionářům Jukosu další odškodnění

Štrasburk – Rusko musí zaplatit bývalým akcionářům ropné společnosti Jukos za vyvlastnění jejich majetku odškodné ve výši 1,9 miliardy eur (52,3 miliardy korun). Rozhodl o tom Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Verdikt přišel jen pár dní po stanovisku arbitrážního soudu v nizozemském Haagu, který vyčíslil odškodnění na 50 miliard dolarů. Ruské ministerstvo spravedlnosti jej označilo za nespravedlivý a zaujatý.

Soud se v roce 2011 částečně vyslovil ve prospěch Ruska, když rozhodl, že ruské úřady nechtěly Jukos „záměrně zničit“. Současně však konstatoval, že Rusko porušilo právo na majetek a tři články konvence o lidských právech. Dnes rozhodl, že kromě výše zmíněného odškodného musí Moskva zaplatit ještě 300 000 eur (8,3 milionu korun) za soudní výdaje.

Stížnost ke štrasburskému soudu byla podána jménem všech bývalých akcionářů Jukosu, kterých je údajně okolo 55 000. Moskva má nyní tři měsíce na to, aby se odvolala. „Ministerstvo spravedlnosti nepovažuje tento verdikt za příklad spravedlivého a nestranného přístupu při posuzování právních a skutkových okolností případu,“ stojí v prohlášení ruského ministerstva.

S předchozí pokutou 50 miliard USD může mít Rusko problém

Rozhodnutí štrasburského soudu padlo krátce poté, co o odškodnění bývalých akcionářů Jukosu rozhodoval arbitrážní soud v nizozemském Haagu. Ten konstatoval, že úředníci podřízení prezidentovi Vladimiru Putinovi zmanipulovali právní systém s cílem nechat firmu zbankrotovat. A rozhodl o odškodném ve výši 50 miliard dolarů (přes bilion korun) pro pět bývalých akcionářů firmy (čtěte víc).

Ruské ministerstvo financí oznámilo, že se odvolá. Zaplatit 50 miliard dolarů pro Moskvu totiž může znamenat velký problém. „Je to pro představu asi pět procent jejich ročního rozpočtu,“ poukázal investiční specialista Brokerjetu ČS Mikuláš Splítek. Podle ekonoma moskevské makléřské společnosti BCS Prime Vladimira Tichomirova by ale Rusko mělo mít dostatečnou finanční rezervu, aby mohlo bilionovou sumu zaplatit.

Michail Chodorkovskij
Zdroj: PhotoXpress/ČTK

Jukos býval kdysi největší ruskou ropnou firmou a jeho majitel Michail Chodorkovskij, odpůrce Vladimira Putina, byl nejbohatším mužem v Rusku. Po procesech, v nichž byl Chodorkovskij poslán do vězení a Jukosu nařízena pokuta a daňový nedoplatek téměř 30 miliard dolarů (současně však byl jeho majetek zmrazen), vyhlásila firma v srpnu 2006 bankrot. Následoval rozprodej majetku a likvidace Jukosu.

„Zprávu jsme přijali s obrovským potěšením, jde o nevídané rozhodnutí, soud ještě nikdy neuložil zaplacení tak velké sumy,“ reagovala Olga Pispanenová, mluvčí Michaila Chodorkovského. „Stanovená částka je v souvislosti s lidskoprávní oblastí naprosto neslýchaná. 1,9 miliardy eur je obrovská suma, když vezmeme v úvahu odškodné, o kterých Evropský soud pro lidská práva již rozhodl,“ komentoval verdikt Jan Kleinheisterkamp, profesor práv z London School of Economics.

Většinu vlastnictví zkrachovalé společnosti získala polostátní společnost Rosněfť, plynárenskou část potom další polostátní společnost Gazprom. Chodorkovskij strávil ve vězení deset let, než mu loni v prosinci Vladimir Putin udělil milost. Dnes žije Chodorkovskij ve Švýcarsku, k žalobě akcionářů se nepřipojil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 1 hhodinou

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinerie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 11 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

VideoNové zakázky kolem Dukovan jsou šancí pro české firmy

Otevírají se nové zakázky spojené s rozšířením jaderné elektrárny Dukovany. Jednání se stavebním konsorciem korejská KHNP sice ukončila, spustila ale tendr na hybridní chladicí věže, které jsou klíčovou součástí elektrárny, jelikož odvádějí přebytečné teplo vznikající při výrobě elektřiny. Smlouvu s vítězem chtějí Jihokorejci uzavřít v první polovině příštího roku. Podle KHNP by se české firmy měly podílet zhruba na 60 procentech celého projektu Dukovan. V souvislosti s výstavbou má do lokality přijít až deset tisíc lidí.
včera v 06:30‌‌

VideoČeši dál preferují diesely, počet elektromobilů ale roste

Česko i podle nejnovějších evropských dat zůstává na prvním místě v celé Evropské unii v prodeji nových aut s naftovými motory. Diesely představují skoro osmnáct procent registrací, zatímco unijní průměr je sedm. I automobilky v Česku přitom vyrábějí čím dál víc elektromobilů. Stoupá ale i počet registrovaných nových elektrifikovaných vozidel. Přispívají k tomu i čínské značky – se zhruba dvojnásobným nárůstem. Některé sázejí hlavně na hybridní pohon.
včera v 06:00‌‌

Resort zdravotnictví chce přidávat sestrám. Nemocnice ukazují na chybějící peníze

Až šest tisíc měsíčně navíc pro začínající sestry. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) by si ve státních nemocnicích měli příští rok polepšit hlavně lidi z nelékařských profesí na startu kariéry. Odbory ale upozorňují, že řada krajských a regionálních zařízení na to nebude mít, protože úhradová vyhláška hlavně u těch menších nepočítá s dostatečným navýšením příjmů. Šéf resortu chce, aby pojišťovny nevydávaly víc peněz, než vyberou, a nemusely dál sahat do rezerv.
31. 10. 2026‌‌

Ministerstvo chystá návrh, podle něhož by za ČT a ČRo lidé platili dobrovolně, řekl Babiš

Ministerstvo financí připravuje návrh financování médií veřejné služby, podle kterého by peníze na jejich provoz nešly přímo ze státního rozpočtu, jak bylo dosud v plánu, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Televizní a rozhlasové poplatky by podle něj zůstaly zachovány na dobrovolné bázi, řekl v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Sdělil také, že koalice nebude ve druhém čtení návrhu na zrušení poplatků ve sněmovně omezovat diskusi.
31. 10. 2026‌‌

Firmy upřednostňují přepravu kamionem, po kolejích už se jim nevyplatí

Jen letos v září projelo mýtnou branou 330 tisíc kamionů. Ke stovkám milionů přepravených tun čím dál častěji patří dřevo a uhlí. Pro menší firmy je doprava nákladním autem levnější. Dalšími aspekty jsou pak ušetřený čas nebo třeba lepší zachování kvality suroviny. Těžké vozy se tak častěji objevují i mimo mezinárodní kamionové trasy.
31. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.