Zadlužená kladenská huť Poldi půjde do konkurzu. Dlužníkovi se nepodařilo zajistit další financování, výroba podniku už měsíce stojí. Zhruba stovka zbývajících zaměstnanců nedostává výplaty. Usnesení o přeměně reorganizace podniku v konkurz bude vyhlášeno v blízké době, řekla na jednání u Krajského soudu v Praze soudkyně Jitka Sobková.
„Označit to za konec Poldi bych nechtěl, protože pokud se podaří ji prodat jako celek, tak může pod novým investorem pokračovat. A o to se budeme snažit,“ řekl insolvenční správce Adam Sigmund. O koupi podniku se podle něj předběžně zajímala jedna německá firma.
„Budeme s tímto zájemcem v kontaktu. Doufáme, že se objeví i další zájemci a že se nám podaří dosáhnout co nejvyšší ceny,“ uvedl. O způsobu prodeje podniku rozhodnou věřitelé. „Budeme se snažit postupovat co nejrychleji, ale odhadoval bych to v řádech měsíců,“ řekl Sigmund.
Souhrnná výše pohledávek za Poldi i její sesterskou společnost Poldi Trade, která míří rovněž do konkurzu, je podle insolvenčního správce 1,1 miliardy korun. Podmínkou reorganizace povolené letos na jaře bylo mimo jiné splacení pohledávek, které vznikly v době, než se Poldi dostala do úpadku. Na posledním jednání soudu byla lhůta pro plnění reorganizace prodloužena do 11. prosince. Podle insolvenčního správce se však od minulého jednání nic nezměnilo k lepšímu a reorganizační plán stále není naplňován.
Podle soudkyně Sobkové byla nynější situace předvídatelná, protože dlužník neplnil povinnosti vyplývající z reorganizačního plánu, a stanovil si dokonce opatrovníka. Podle státního zástupce se s plněním reorganizačního plánu vůbec nezačalo. Financování podniku se mělo řešit před povolením reorganizace, uvedl.
Zbývajících 149 zaměstnanců firem Poldi a Poldi Trade pak čeká zřejmě propouštění. Sigmund poukázal na to, že budou mít nárok na odstupné a náhradu mzdy za výpovědní dobu. „Tyto pohledávky jsou přednostní. Navíc zaměstnanci mají ochranu čili mohou uplatnit své nároky u úřadu práce a ten je vyplatí. A pak se místo nich přihlásí do insolvence,“ uvedl správce.
Předseda odborové organizace Jozef Kónya postup soudu přivítal, protože se podle něj dlouho nic nedělo a zaměstnanci nedostávají ani 80 procent platu, na něž mají nárok. Věří, že přijde investor, který výrobu obnoví. Lidé, kteří odešli, jsou podle něj ochotní se vrátit.
Poldi patřila k největším firmám v zemi, problémy začaly už po roce 1989
Kladenská huť Poldi bývala pýchou českého průmyslu, slavná ocelárna patřila k největším firmám v zemi. V současnosti na její tradici navazuje společnost, která se již několik let potýká s vážnými problémy.
Podle obchodního rejstříku patří společnost Poldi skupině Rucarto Limited zapsané na Kypru, jejím jednatelem je Ital Adriano Zambon. Podnik tvoří provozy ocelárny, kovárny, dokončující výroby a tepelného zpracování.
Problémy Poldi Kladno ale začaly už po roce 1989, kdy se nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Privatizoval ji podnikatel Vladimír Stehlík, pod jehož vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu.
- Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby, který byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Poldi založil jako svoji soukromou společnost, pojmenoval ji na počest manželky Leopoldiny.
- Huť se rychle prosazovala jako výrobce ušlechtilých ocelí a záhy se zařadila mezi přední světové výrobce a průkopníky v oboru. Poldi byla prvním výrobcem elektroocelí v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro z roku 1910 byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě. Už roku 1897 měl podnik 20 zastoupení v Evropě a Rusku.
- Po roce 1918 představovala Poldina huť monopolního výrobce ušlechtilých ocelí v Československu.
- Po roce 1945 byla Poldina huť znárodněna a v roce 1946 spojena se sousední hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny. Jméno Poldi zůstalo pro huť vyrábějící nástrojové a ušlechtilé oceli, ale i čistý titan a speciální slitiny.
- Po roce 1989 byl koncern, který dával práci 20 tisícům lidí, ztrátový a pracoval na zlomek kapacity. V únoru 1992 se státní podnik přeměnil na akciovou společnost holdingového typu. Zhoršující se ekonomická situace vedla v únoru 1993 až k zastavení výroby oceli a vláda hledala východisko v urychlené privatizaci.
- Vítězem v soutěži o 66 procent akcií Poldi Ocel se v září 1993 stala společnost Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka, který s oborem neměl žádné zkušenosti a chyběl mu i potřebný kapitál. Pod Stehlíkovým vedením se postupně součásti holdingu dostaly do konkurzu a zastavily výrobu. V dalších letech se do opuštěných hal výroba vrátila, byť v menším měřítku. Hutní výrobu začala provozovat společnost Poldi Hütte (dceřiná společnost německého koncernu Scholz) a Třinecké železárny (sochorová válcovna).
- V polovině roku 2009 Poldi Hütte dokončila rozsáhlou investici a zahájila provoz nových výrobních zařízení v ocelárně, žíhárně, dokončující výrobě a zcela nové kovárně. Od podzimu 2012 funguje Poldi Hütte pod jménem POLDI s. r. o. s novou vlastnickou a manažerskou strukturou. Podle obchodního rejstříku patří společnost se základním kapitálem 200 tisíc korun firmě Rucarto Limited zapsané na Kypru.
- Poldi se už v roce 2014 potýkala s problémy, především s opožděnými výplatami. Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. V rámci insolvenčního řízení soud loni v červnu povolil reorganizaci, o kterou zažádal nový investor, kterého zastupuje italský jednatel Adriano Zambon.
