Praha – Padesátikorunovou bankovkou od dubna v obchodech nezaplatíme. Česká národní banka ji totiž stahuje z oběhu. Plně nahradit ji má kovová varianta, které banka od roku 2006 pouští do oběhu stále více. Důvodem stažení bankovek je finanční náročnost jejich emise v porovnání s výrobou mincí. Padesátikorunová bankovka, resp. státovka, byla součástí českého peněžního oběhu od roku 1919. Nyní mezi lidmi kolují papírové padesátikoruny vzor 1994 a 1997.
Souboj mince versus bankovka vyhrála kovová padesátikoruna
„Hlavní motivací bankovní rady při rozhodování o ukončení platnosti padesátikorunových bankovek byly nižší náklady na zajištění plynulého peněžního oběhu. Mince mají v porovnání s bankovkami několikanásobně vyšší životnost, a snižují tak přímé výdaje centrální banky spojené s emisí peněz,“ vysvětlil člen bankovní rady ČNB Pavel Řežábek.
Česká národní banka nahrazuje padesátikorunové bankovky mincemi postupně již od roku 2006. Jejich počet v oběhu klesl od konce roku 2005 ze 40 milionů kusů na 25 milionů ke konci roku 2009, zatímco počet padesátikorunových mincí v oběhu narostl za stejné období z pěti milionů kusů na více než devítinásobek (47 milionů kusů).
„V poslední době byla naprostá většina padesátikorunových bankovek, které se vracely na třídírny peněz České národní banky, vyhodnocována jako nezpůsobilá k dalšímu oběhu,“ podotkl mluvčí centrální banky Marek Petruš.
Po ukončení platnosti bankovek je bude možné až do 31. března 2012 vyměňovat v pobočkové síti komerčních bank a ČNB. Od 1. dubna 2012 až do 31. března 2017 bude papírové padesátikoruny měnit pouze ČNB. Výměnu je možné žádat na všech jejích sedmi pobočkách – v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a v Ústí nad Labem.
Padesátikoruna jako státovka se stala součástí peněžního oběhu krátce po vzniku samostatného Československa v roce 1919. Později od roku 1929, již jako bankovka, obíhala v různých podobách až dodnes. Nejdéle se v oběhu udržela padesátikoruna vydaná v roce 1965, která platila až do roku 1991. Jejím hlavním motivem byly postavy rudoarmějce a partyzána od autora Václava Fialy. Numizmatici si nejvíce cení státovek z období první republiky, zejména státovek z roku 1919 a 1922.