Soláry čeká osekaná podpora i odkrytí vlastníků

Praha – Nové solární elektrárny, které se do sítě připojí od příštího roku, už nebudou mít nárok na příspěvek za zelený proud. O razantním snížení podpory obnovitelných zdrojů rozhodla sněmovna. Účelem novely je zredukovat dopady této podpory na spotřebitele a státní rozpočet. Do novely byl vložen i požadavek, aby příjemci podpory museli od příštího roku prokazovat svoji vlastnickou strukturu. Zavádí se rovněž 10procentní solární odvod pro majitele fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010, proti němuž brojí zástupci fotovoltaiky. Předlohu musí ještě posvětit Senát.

Návrh ukončí podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna příštího roku. Poslanci ale vložili do novely přechodné období, jež se vztahuje na ty, kteří ke dni účinnosti zákona budou mít stavební povolení i autorizaci a podaří se jim jejich elektrárny uvést do provozu do konce roku 2015.

Poslanci podpořili i návrh, se kterým přišel předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). „Základní pilíř této normy je transparentnost vlastníků obnovitelných zdrojů. Kdo chce od 1. ledna 2014 žádat o podporu, musí naprosto jasně předložit, kdo je vlastníkem jednotlivých obchodních společností,“ konstatoval Urban. Podporu podle něj nemá dostat například akciová nebo obdobná obchodní společnost, která má jiné než zaknihované akcie. Nemá ji dostat ani taková zahraniční firma, která nepředloží čestné prohlášení o svých akcionářích držících více než deset procent akcií.

Podpora solárních elektráren v současnosti

  • Solární elektrárny ukusují největší díl z koláče 44,4 miliardy korun, které jdou letos v Česku na podporu obnovitelných zdrojů.
  • Většinu částky platí spotřebitelé v cenách elektřiny, když z každé megawatthodiny odvádějí na podporu obnovitelných zdrojů 583 korun.
  • Vláda letos přispívá na obnovitelné zdroje částkou 11,7 miliardy korun ze státního rozpočtu.
Fotovoltaika
Zdroj: ČTK/ABACA/Antoine

Solární daň nekončí - ale sníží se

Novela také stanovuje horní hranici příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů ve výši 495 korun za megawatthodinu. Zároveň se majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 nezbaví placení solární daně, která měla původně platit do konce letošního roku (daň 26 procent). Daň budou platit stejnou dobu, po jakou bude trvat právo na podporu, odvod se ovšem snižuje na 10 procent.

Solární daň se nelíbí zástupcům fotovoltaiky

„Sněmovna bude hlasovat o návrhu, který je pravděpodobně v příkrém rozporu s platnými zákony,“ uvedl ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák. Zavedení daně podle něj naruší zákonem garantovanou návratnost investic u všech projektů a zhruba u 30 procent elektráren z roku 2010 poškodí jejich hospodaření natolik, že jim bude hrozit krach. „Stát tak bude čelit soudním sporům nebo mezinárodním arbitrážím, za které může vydat víc, než kolik vybere na kontroverzní solární dani,“ podotkl Sedlák.

Veronika Knoblochová, ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace:

„Propočty ekonomiky fotovoltaických elektráren potvrzují, že již současný tříletý solární odvod v kombinaci s dalšími opatřeními, jako je třeba zrušení daňových prázdnin, posunul návratnost fotovoltaických elektráren na státem garantovaných 15 let. Jednoduše zde není další prostor pro prodlužování retroaktivních kroků, negativně ovlivňujících státem garantované podmínky. Navíc už samotné prosazení současného solárního odvodu bylo ovlivněno chybnými výpočty od ERÚ, které mohly zmást ústavní soudce.“

Jiří Koželouh z Hnutí Duha:

„Pokud zákon schválí i Senát, dál to posílí fosilní barony, kteří vydělávají miliardy na prodeji stále dražšího plynu, ropy a uhlí. Zákon jim zajistí další státní dotace a naopak rodinám a obcím zkomplikuje možnost se od fosilních paliv odstřihnout.“

Ekologickým organizacím vadí hlavně to, že zatímco obnovitelné zdroje o podporu přijdou, dál ji budou moci čerpat jiná zařízení - třeba spalovny odpadu. „Postupným utlumením podpory pro nové obnovitelné zdroje se paradoxně stane z legislativy na rozhýbání čisté energetiky dotační mechanismus pro spalování uhlí a plynu nebo výstavbu spaloven odpadu,“ píše se v tiskové zprávě Aliance pro energetickou soběstačnost.

Koruny
Zdroj: ČT24/ČTK

Průmyslníci novelu veskrze uvítali

Naopak zástupci průmyslu kroky vlády podpořili – chtěli by ale víc. Přáli by si zejména razantnější snížení stropu pro příspěvek na obnovitelné zdroje, než schválila vláda. Systém podpory obnovitelných zdrojů kritizují průmyslové podniky dlouhodobě. Podle nich je kvůli obnovitelným zdrojům cena elektřiny tak vysoká, že průmysl ztrácí konkurenceschopnost.

„Je pravdou, že změna podmínek v průběhu hry je pro každého investora riziková. Ale uvědomme si, že například průmyslové podniky před lety, když plánovaly své investice v České republice, nečekaly, že budou platit za megawatthodinu 583 korun. A proto je nutné tuto situaci korigovat tak, aby byla pro všechny strany snesitelná. (…) Maximum, co jsou české firmy schopny unést, je někde kolem 400 korun,“ řekl nedávno Jan Rafaj, viceprezident pro životní prostředí a energetiku Svazu průmyslu a dopravy.

Novela přehledně - hlavní body

  • Návrh omezuje podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů v elektrárnách uvedených do provozu od roku 2014.
  • Horní hranice příspěvku na obnovitelné zdroje se sníží o necelou stokorunu na 495 korun za megawatthodinu.
  • Zavádí se 10procentní solární odvod pro majitele fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010.
  • Příjemci podpory musí od příštího roku prokazovat svoji vlastnickou strukturu.

Novela by měla projít Senátem bez problémů

Novela byla poslanci označena jako jeden z klíčových zákonů, jež musí být schváleny ještě před rozpuštěním současné sněmovny. Důvodem je riziko, že pokud by ji Senát zamítl nebo vrátil poslancům s pozměňovacím návrhem, rozpuštěná dolní komora už by nestačila o zákonu rozhodnout a náklady na podporu obnovitelných zdrojů by tak byly v příštím roce mnohem vyšší.

„Zákon pravděpodobně Senátem projde. Bylo to vidět už z toho, že sněmovna byla jednoznačně pro, ať už šlo o pravici, nebo levici. Levicový Senát by navíc shodil ze stolu zákony, které by pak způsobily problémy příští vládě, jež bude zřejmě také levicová,“ řekl komentátor Týdne Miroslav Korecký. Podobně hovoří i předseda poslaneckého kubu ČSSD Jeroným Tejc, podle něhož je v zájmu České republiky, aby Senát návrh schválil tak, jak je, hned na nejbližší schůzi. V horní komoře parlamentu má přitom výrazné zastoupení právě sociální demokracie.

Bude elektřina v příštím roce levnější?

Energetický regulační úřad oznámil, že chce v příštím roce snížit poplatek za distribuci elektřiny. Podle předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové by se měl snížit zhruba o deset procent, přesnou hodnotu úřad právě dopočítává. Snížení distribučního poplatku přitom může snížit i ceny elektřiny pro koncové odběratele.

Velkoodběratelé, kterými jsou zpravidla velké firmy, mohou podle úřadu průměrně ušetřit až 35 milionů korun ročně. Nezanedbatelné úspory mohou očekávat také domácnosti.

„Pro běžnou domácnost to představuje úsporu zhruba 800 korun ročně, což není nezanedbatelné. Odběratelé všech kategorií to pocítí a ceny za elektřinu v příštím roce budou výrazně nižší,“ předpokládá odborník na energetiku Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
před 13 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 20 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 22 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026
Načítání...