Kolem 10 tisíc veřejných funkcionářů nenahlásilo do centrálního registru údaje o svých majetkových poměrech, jak to vyžaduje zákon o střetu zájmů. Ten byl schválen coby součást tažení proti korupci. Většina údajů z registru je pak veřejnosti volně přístupná na internetu, a právě to je nyní hlavní příčinou odporu. Ne mezi politiky na nejvyšší úrovni, ale u komunálních politiků.
Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů i některé politické strany nyní chtějí, aby se obecní a krajští zastupitelé dostali do neveřejné sekce centrálního registru podobně jako soudci nebo státní zástupci. Přístup by k nim pak měly pouze kontrolní orgány, případně orgány činné v trestním řízení. Případně, aby se „zveřejňovací“ zákon nevztahoval na ty komunální politiky, kteří za práci pro obec nepobírají mzdu (nejsou tedy dlouhodobě uvolněni pro výkon funkce).
Ministerstvo spravedlnosti teď data v systému vyhodnocuje. Centrální registr vede totiž právě ono. V případě nedodání nebo nepravdivosti údajů hrozí až padesátitisícová pokuta.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) nevidí žádný důvod, proč by se měl člověk stydět za svůj majetek, pokud ho nabyl poctivě. „Pokud se někdo stydí za svůj majetek, tak ať ho daruje na dobročinné účely a nesnaží se zabránit transparentnosti, která myslím do politiky patří,“ zdůrazňuje.
- Už do konce listopadu museli údaje do Centrálního registru oznámení nahrát a zprostředkovat veřejnosti například členové minulé vlády. Povinnost se dotkla také starostů, místostarostů nebo radních.
- Ministerstvo spravedlnosti odhadovalo, že povinnost oznamovat své majetkové poměry se bude týkat zhruba 35 tisíc osob.
- Zdroj: ČT24, ČTK
Odpůrci zveřejňování majetků starostů, jejich zástupců či radních naopak argumentují tím, že hrozí odchod schopných lidí z radnic.
Podle komunálních politiků, pro něž je často veřejná funkce spíše „bokovkou“, je veřejně přístupná databáze problém a často i překážka k dalšímu jejich působení ve funkcích. Co si vydělají mimo politiku, totiž nyní může každý snadno zjistit. „Jedním klikem se všechno dostává do takové udavačské úrovně,“ míní například jednatel projekční kanceláře a zároveň místostarosta východočeského Zámrsku Pavel Matys. Ve funkci je sedm let, ale uvažuje o tom, že kvůli registru skončí.
Proti plošnému zveřejňování majetku se postavila i více než polovina senátorů. Lidovci pak navrhují vyjmout z této povinnosti právě neuvolněně politiky. Hnutí STAN by zase chtělo, aby informace v registrech byly přístupné jen na požádání. Tak jako je to teď například s údaji o vedoucích úřednících. Ministr spravedlnosti je ale proti těmto návrhům.
Poslanci se nezdráhají zveřejnit svůj majetek
Jiná situace je u nových poslanců. Ti měli za povinnost zveřejnit informace o majetku, se kterým vstupují do sněmovny, a většina jich tak učinila. U deseti z nich se zatím údaje neobjevily, ale nemusí to být jen jejich vinou. Způsobů, jak data dodat, je totiž víc. Všechny informace v registru ministerstvo vyhodnotí během ledna.
O majetku informoval také nově zvolený poslanec a bývalý skokan na lyžích Jakub Janda (ODS). Trofeje – křišťálový globus za vítězství ve Světovém poháru či stříbrné medaile z mistrovství světa – ocenil na 800 tisíc korun. „Pro mě to má spíš citovou hodnotu, ale kdyby došlo k nějaké situaci, že bych někomu mohl pomoct a měl bych to opravdu prodat na dobročinné účely, tak bych do toho šel,“ řekl Janda.
- Andrej Babiš (ANO) Hodinky 900 tisíc Kč
- Milan Chovanec (ČSSD) Obrazy (2–3) 2 miliony Kč
- Tomio Okamura Obraz, sochy (2) 5,4 milionu Kč
- Robert Pelikán Letadlo 500 tisíc Kč
- Zdroj: Centrální registr oznámení, údaje jsou k 21. prosinci 2017
V oznámení o majetku mají poslanci uvádět konkrétní jednotlivosti za víc než půl milionu, včetně stavu svých účtů. V evidenci jsou například hodinky premiéra Andreje Babiše (ANO) nebo soubor obrazů bývalého ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Sochy a obrazy pak vlastní i místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD). Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) pak má mimo jiné letadlo.
Kromě majetku poslanci zveřejňují informace taky o svých podnikatelských aktivitách nebo nesplacených závazcích. Typicky o úvěrech a půjčkách.
- Pavel Juříček (ANO) 22,6 milionu Kč
Radim Fiala (SPD) 12,1 milionu Kč
Karel Schwarzenberg (TOP 09) 8,8 milionu Kč
Bohuslav Svoboda (ODS) 5,6 milionu Kč
Jan Chvojka (ČSSD) 4,8 miliónu Kč - Zdroj: Centrální registr oznámení, údaje k 21. prosinci 2017
Poslanci podávají i výstupní majetkové oznámení, když odejdou z funkce. Ke konci června pak průběžně zveřejňují, co všechno získali během uplynulého roku.
