Sobotka na V4: Zneužívání levné práce uzavřením národních trhů nezmizí

Nahrávám video

Proti sociálnímu dumpingu by se nemělo bojovat tak, že si jednotlivé členské země Evropské unie budou jednostranně chránit svůj trh práce – taková byla úvodní slova českého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na vůbec prvním společném zasedání visegrádské skupiny (V4) na úrovni tripartit. Volný pohyb pracovníků po Evropě nezmínil Sobotka náhodou, je to totiž jeden z hlavních bodů podmínek Velké Británie pro setrvání v Unii.

„Boj proti sociálnímu dumpingu by neměl být ztotožňován s jednosměrnou ochranou jednotlivých národních trhů práce,“ uvedl předseda vlády při jednání, které se koná na zámku Štiřín v Kamenici u Prahy.

Volný pohyb pracovníků a služeb chápeme jako důležitou podmínku zachování konkurenceschopnosti uvnitř Evropské unie.
Bohuslav Sobotka
premiér

Sociální dumping představuje využívání levnější pracovní síly kvůli snížení výrobních nákladů. Za nižší mzdy pracují v mnoha zemích třeba právě cizinci. Sobotka je přesvědčen o tom, že by se současné problémy neměly řešit změnou evropské směrnice o vysílání pracovníků, ale lepším dodržováním nynějších pravidel.

Jednou z oblastí, kde se Česko setkává se snahou starých členských zemí uzavírat své trhy tuzemské pracovní síle, je oblast kamionové dopravy, uvedl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Zmínil především snahy Německa požadovat pro projíždějící řidiče kamionů minimální německou mzdu nebo nové návrhy zakazující šoférům přespávat v kamionech a prosazující, aby řidiči v rámci zvýšení bezpečnosti provozu museli povinné přestávky trávit v hotelích. „My to spíš cítíme jako krok k omezení volného pohybu zboží a osob,“ uvedl Ťok.

Dalším krokem, který ale české zaměstnavatele příliš netrápí, je snaha požadovat po všech leteckých dopravcích, aby pilotům vypláceli stálou mzdu. Piloti by tak už nemohli být odměňováni jen na základě odlétaných hodin. Toto opatření, které má být součástí projednávaného leteckého balíčku, směřuje podle Ťoka především proti praktikám nízkonákladových leteckých společností. Podobně jako další omezující a zatěžující opatření je ale česká strana odmítá, dodal ministr.

Marksová: Se změnou směrnice ztratíme konkurenční výhodu

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) vedle toho upozornila na to, že pokud dojde ke změně směrnice o vyslání pracovníků, která by měla zajistit pracovníkům v cizině stejné mzdy jako domácím silám, připraví to chudší státy o konkurenční výhodu – a mezi nimi i Česko. 

„Nové členské země, kde je mnohem nižší úroveň mzdy, by přestaly být schopny platit vysílané pracovníky. Vedlo by to k tomu, že by tito lidé byli z trhů starých zemí vytlačeni,“ uvedla Marksová. Souhlasí sice s tím, že by lidé měli dostávat v jedné zemi stejné odměny, srovnání podle ní ale není nyní reálné. 

Ťok k tomu pak dodal, že už i Evropská komise mění pohled na placení svých pracovníků ze starých a nových států. Zmínil evropskou agenturu pro navigační systém, která je v Praze. „Lidé ze starých členských zemí tady dostávají nižší mzdu, než by dostávali v Bruselu nebo jinde. Tímto Komise fakticky akceptuje rozdíl,“ uvedl Ťok.

Zatímco zástupci vlády a zaměstnavatelů všech čtyř zemí se na přístupu ke směrnici shodli, s odbory společnou řeč nenašli. „Když českého zaměstnance posíláme do Německa, pracuje tam, tak bychom si přáli, aby dostal jen českou mzdu. Když německý zaměstnanec půjde do České republiky, tak mu firmy nabídnou německou mzdu a ještě s nějakým bonusem. Chováme se tady opravdu nezřízeně,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Dodal, že odbory prosazují „stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě“. 

Nejen o práci, ale i o energetice

Zástupci vlád, zaměstnavatelů a odborů Česka, Polska, Maďarska a Slovenska tedy jednali zejména o balíčku na podporu mobility pracovníků a o volném pohybu osob. Téma se totiž dostalo do popředí v souvislosti s britskými požadavky na reformu EU. Británie by ráda přikročila k určitým omezením. Česko osekání pravidel volného pohybu odmítá. 

Zástupci V4 ale jednali i o výstavbě dopravní infrastruktury a lepší koordinaci přeshraničních dopravních projektů. Dalším tématem pak byla energetická bezpečnost. Podle Sobotky by v evropské diskusi neměla zapadnout debata o vzniku a fungování energetické unie. Ta má snížit závislost na dovozu plynu z Ruska, návrh na její zřízení se začal prosazovat kvůli ukrajinské krizi. 

Evropská komise totiž v úterý navrhla změny v podobě evropského trhu s plynem tak, aby byly členské země lépe chráněny před důsledky možných výpadků dodávek. 

Nahrávám video

Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) polská strana na tripartitním jednání V4 zdůraznila, že v energetice je potřeba využívat domácí zdroje – především uhlí. „Nemělo by to být omezováno nepatřičným způsobem,“ uvedl Mládek. 

Česko od loňského července skupině V4 předsedá. Společné jednání tripartit se koná vůbec poprvé. Pokud bude podle Sobotky diskuse „zajímavá a konstruktivní“, mohlo by se zasedání konat každý rok. Příští by tedy organizovalo Polsko, které předsednictví po Česku převezme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 17 hhodinami

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 19 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.