Praha - Sněmovna dnes hlasy vládních poslanců zamítla již v prvním čtení návrh skupiny opozičních sociálních demokratů na snížení spotřební daně z nafty a benzinu. ČSSD svůj návrh zdůvodňovala tím, že spotřební daň je prý neúměrně vysoká a motivuje občany a zejména velkodopravce k levnějším nákupům pohonných hmot v okolních zemích. Neprošel ani návrh senátorů ČSSD na obnovení výplaty podpory v nezaměstnanosti bez ohledu na to, zda propuštěný získal odstupné.
Sněmovna zamítla návrh ČSSD na snížení daně z benzinu a nafty
Daň měla u nafty klesnout o 2,50 koruny na litr a u benzinu o 1,50 koruny na litr. Zástupce předkladatelů Milan Urban řekl, že jde o novelu s velkými pozitivními dopady na ekonomiku. Upozornil také, že podle statistiky mýtného sice na českém území přibývá kamionů, ale objem tankování nafty ubývá. „Principem této novely není populismus, principem je podívat se na to zdravým a selským rozumem,“ uvedl. Návrh na snížení daně podpořili i poslanci VV.
„Zdražení pohonných hmot je natolik neúnosné, že je vzhledem k požadavku optimálního příjmu pro státní rozpočet kontraproduktivní,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě. Odvolávají se na odborné analýzy, podle nichž by po snížení daně vzrostl prodej pohonných hmot o 23 procent. Stát by tak podle nich vybral na daních tři až pět miliard korun navíc.
Vláda nicméně s návrhem nesouhlasila. Poukazovala například na to, že by se propadl výběr spotřební daně. Podle vlády je i pravděpodobné, že snížení daně by využili prodejci, aby si doplnili své marže.
Omezení podpory v nezaměstnanosti kritizoval i ombudsman
Výplatu podpory v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému, zavedla vládní úsporná opatření v sociální oblasti. Problém ale vznikl u lidí, kterým zaměstnavatel po jejich propuštění odstupné neuhradil. Ocitli se bez příjmů, což kritizoval například ombudsman Pavel Varvařovský.
Zákonodárci proto následně zákon upravili. Nyní mají propuštění lidé, kterým zaměstnavatel odstupné nevyplatí, nárok na kompenzaci ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. „V praxi nemůže tedy nastat situace, že by se uchazeč o zaměstnání ocitl bez finančního zajištění,“ uvedl poslanec ODS Miroslav Jeník, který zamítnutí novely navrhl. Poznamenal, že její přijetí by zvýšilo výdaje státu.
Podle jednoho z předkladatelů senátní úpravy Zdeňka Škromacha ale nespravedlnost zůstává a platný právní stav je v rozporu s úmluvou Mezinárodní organizace práce. Odstupné je totiž podle něho náhrada za to, že zaměstnavatel jednostranně vypověděl pracovní smlouvu původně sjednanou na dobu neurčitou.
