Sněmovna schválila plán na zvýšení dluhu, Senát ho potopil

Washington - Republikáni v noci na dnešek prosadili ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu, svůj plán na zvýšení dluhu Spojených států ze současných 14,29 bilionu dolarů. Demokratický Senát jej ale záhy zamítnul. Dluhová krize v zemi tak trvá dál. Do 2. srpna, po němž USA dojdou peníze, již přitom zbývá několik dní. Ze situace jsou stále nervóznější trhy, akcie v USA v pátek uzavřely nejhorší týden v letošním roce.

Republikánskému šéfovi sněmovny Johnu Boehnerovi se v dolní komoře amerického Kongresu napodruhé po čtvrtečním nezdařeném hlasování podařilo prosadit jeho plán na zvýšení dluhů a úspory v americkém rozpočtu. Část konzervativců, kteří jeho návrh původně odmítali, přesvědčil tím, že jej spojil s příslibem pozdějšího prosazení ústavního dodatku o vyrovnaném rozpočtu. Přesto ale proti plánu nakonec hlasovalo 22 republikánů.

Boehnerův návrh počítal se zvýšením stropu pro zadlužení země ve dvou krocích. V prvním by vládě poskytl peníze do konce roku, ve druhém pak na další období. Celkem pak chtěl dosáhnout úspor kolem tří bilionů dolarů během deseti let. Senát ale podle očekávání návrh krátce poté, co do něj dorazil, shodil ze stolu. Demokratům vadilo především to, že za půl roku by se muselo současné drama kolem zvýšení dluhu opakovat.

Šéf Bílého domu vkládá větší naděje v návrh šéfa demokratické většiny v Senátu Harryho Reida. Plán by vládě poskytl peníze až za prezidentské volby v listopadu 2012. Podle Obamy jde o dobrý podklad pro kompromis, k němuž v pátek vyzval obě strany. „Prezident vyzývá demokraty a republikány, aby v Senátu našli společnou půdu pro plán, který může získat podporu obou stran ve sněmovně. Pro plán, který prezident může podepsat do úterka,“ uvedl Bílý dům.

Republikáni již ale oznámili, že hodlají ve sněmovně již v sobotu Reidův návrh odmítnout, a tím jej znemožnit. Naděje na řešení spletité situace je tak stále malá navzdory tomu, že moc času na dohodu už nezbývá. Pozice obou stran přitom v současnosti nejsou příliš vzdálené. Jejich návrhy obsahují úspory ve zhruba stejné výši, a to 2,4 bilionu až tři biliony dolarů během deseti let. Zároveň nepočítají se zvyšováním daní, jež demokraté dlouho požadovali a republikáni kategoricky odmítají. Otázkou ale je, zda obě strany najdou vůli k průchodnému kompromisu.

Nejhorší letošní týden na Wall Streetu

Nikam nevedoucí spory politiků a nepřehledná situace mezitím značně zvyšují nejistotu v americké ekonomice i ve světě. Wall Street v pátek završil svůj nehorší týden v letošním roce. Klíčový index Dow Jones se dnes snížil o 96,87 bodu na 12.143,24 bodu, tedy o 0,79 procenta. Podle odhadů firmy obchodované na burze za celý týden ztratily na tržní kapitalizaci dohromady 600 miliard dolarů. Na poklesu měly podíl i páteční údaje o růst americké ekonomiky.

Podle nich vzrostl ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt země o 1,3 procenta. Trh přitom očekával růst o 1,8 procenta. Ministerstvo obchodu zároveň prudce dolů revidovalo růst na 0,4 procenta z původních 1,9 procenta. Zemi navíc dlouhodobě sužuje vysoká nezaměstnanost nad devíti procenty.

Další problémy by americké ekonomice mohlo přinést snížení úvěrového ratingu země. Ratingové agentury opakovaně pohrozily, že sníží hodnocení schopnosti USA splácet závazky, pokud politici nenajdou věrohodnou dohodu. USA nyní mají špičkový rating AAA. Pokud by o něj přišly, mohly by jim vzrůst náklady na další půjčování. Úrokové sazby by zároveň mohly vzrůst všem Američanům i firmám. Krok by také mohl otřást dolarem, který je světovou rezervní měnou. Následky by tak mohl pocítit celý svět.

Americké dolary
Zdroj: Manish Swarup/AP/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 11 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
3. 4. 2026

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
3. 4. 2026

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...