Praha – Smích jako sport. Letos se bude konat už druhé mistrovství ČR ve smíchu a organizátoři počítají s tím, že se „prosmějí“ až na olympiádu v Londýně. Fenomén smíchologie je momentálně velmi atraktivní. Smíchu je málo díky uspěchané době, stresu a úzkostlivosti. Svůj význam má také v teambuildingu, kde se jím dají probourat dřív neprostupné vztahy.
„Smích má velký význam v mezilidské komunikaci. Nepůsobí totiž jen jako informace, kterou dáváme vlastním nadledvinám a vlastnímu srdci, ale působí jako informace, kterou dáváme svému okolí, že situace je bezpečná a že naše úmysly jsou mírumilovné,“ říká doktor Karel Nešpor.
Kurzy smíchu
Kurzy smíchu pomáhají. V dobách krize je ve společnostech nutné udržet dobrou náladu. Proto jsou k dispozici různé animační programy, které pomáhají pracovníkům bourat bariéry v komunikaci a být lépe naladění.
„Co se týká produktivity práce, tak se nedá říct, že by nám kurz smíchologie nějak výrazně pomohl, ale dá se říct, že mezi zaměstnanci, kteří se kurzu zúčastnili, to zbořilo nějaké bariéry,“ říká Robert Haas, spolumajitel společnosti Symbio.
Jak přimět zaměstnance k tomu, aby pracovali chytřeji a odpovědně
- Lidem hrozíte a děláte restrikce a tresty.
- Dobře jim zaplatíte a pak je ždímete.
- Uděláte z práce zábavu.
„Tak si myslím, že nastal čas udělat z práce zábavu,“ říká sociolog Petr Fridrich.
Smích nic nestojí
„Rozhodně smích není jediný způsob, jak si zlepšit náladu. Tělesná aktivita, relaxační techniky. Ovšem ten smích je takový poměrně snadno dostupný. Představte si někoho, kdo má stresující zaměstnání, teďka má nějaké obtížné jednání s klientem, no a řekne mu: “promiňte, potřebuji se uklidnit a soustředit', rozloží si kobereček a relaxuje," říká s úsměvem primář Nešpor.
Vyzkoušejte jógu
„Mně se líbí, že při józe smíchu se hned rozdýcháme, narovnáme a nebereme energii, dobrá nálada mě neopustí celý den a věřím, že se na mě budou usmívat i ostatní a zlepším tím mezilidské vztahy,“ podotýká Lenka Šťastná z Asociace manažerek.
Domácí štěstí jako kritérium hodnocení ekonomiky
Bhútán prosadil v OSN v roce 2011 nezávaznou rezoluci, podle které by domácí štěstí mělo být zavedeno jako jedno z kritérií hodnocení ekonomiky země. Humanismus tak prorůstá i do byznysu. I firmy si dnes všímají, že vytvořit příjemné pracovní klima a dobré mezilidské vztahy přináší ovoce.
