Smartwings žádají stát o nevratnou pomoc ve výši 1,1 miliardy korun pro ČSA

Letecká skupina Smartwings žádá stát o pomoc 1,1 miliardy korun pro dceřinou společnost České aerolinie (ČSA). Bez pomoci státu podle majitelů ČSA čeká insolvenční řízení, protože firma nemá nárok na pomoc z programu Covid Plus. Ve čtvrtek to uvedl server Seznam Zprávy. Aerolinky jsou v současnosti pod ochranným moratoriem před věřiteli. To vyprší na konci února.

Smartwings už dříve vládu vyzvaly také k vytvoření kompenzačního programu pro letectví. Z toho by čerpaly zřejmě jako jediné právě Smartwings a ČSA a kompenzace by měly podle spolumajitele letecké skupiny Jiřího Šimáněho pokrýt zrušené lety během nouzového stavu na jaře loňského roku. Skupina kompenzace vyčíslila zhruba na půl miliardy korun.

Kromě toho Smartwings zaslaly dopis členům vlády se žádostí nevratné pomoci za 1,1 miliardy korun pro ČSA. Aerolinkám podle koncernu hrozí úpadek nejvíce, nemají totiž podle skupiny nárok na zařazení do garančního programu Covid Plus. Přes tento program si chce mateřská firma Smartwings vzít u konsorcia bank úvěr za dvě miliardy korun, za nějž by do 80 procent jistiny ručila státní pojišťovna EGAP.

Co bude po skončení moratoria?

Bez pomoci podle skupiny hrozí ČSA po vypršení ochranného moratoria v závěru února insolvenční řízení. ČSA podle Šimáněho loni zaznamenaly ztrátu asi 1,5 miliardy korun. Vedle toho nemají leasingovou společnost, která by je podpořila tak, jak se to stalo v případě Smartwings, podotkl Šimáně. Případný úpadek a insolvenční řízení by se podle serveru zřejmě dotkly i klientů ČSA, kteří u společnosti nakoupili letenky za miliardu korun a dosud je nevyužili. Pokud by stát poskytl ČSA kompenzace za zrušené lety, nevratná pomoc by se měla o tuto částku snížit.

Ministerstvo dopravy v minulých dnech ČTK v souvislosti s případnou pomocí pro Smartwings sdělilo, že specifickou formu podpory pro letectví nepřipravuje. Úřad připomněl právě program Covid Plus, který umožňuje čerpat záruky i podnikům z dopravy a cestovního ruchu. „Možnost využít tento program má i společnost Smartwings a. s., jako majoritní vlastník ČSA,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka.

Skupina se dohodla s několika cestovními kancelářemi

Skupina Smartwings Group, do níž Smartwings spolu s ČSA patří, žádala stát o podporu už loni. Tehdy společnost s vládou jednala o půjčce či garanci za ni v hodnotě přibližně 800 milionů korun. Finanční pomoc však od státu nedostala. Od konce srpna společnost využívá mimořádného moratoria pro odklad splátek dluhů. Kvůli krizi skupina loni rozhodla o propuštění až 600 zaměstnanců.

V minulém týdnu Smartwings oznámila dohodu s cestovními kancelářemi Exim Tours a CK Fischer na zajištění leteckých spojů pro klienty kanceláří pro příští tři roky. Hodnota kontraktu je přes devět miliard korun. Už dříve se aerolinky dohodly s další kanceláří CK Blue Style.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...