Slovenská koruna neumřela, v oběhu je skoro šest miliard

Bratislava - Od Nového roku, kdy se na Slovensku začalo oficiálně platit eurem, uběhlo už bezmála půl roku, v oběhu však stále zůstávají slovenské koruny v hodnotě přes 5,8 miliardy. Je to necelá desetina objemu z konce loňského roku. Informovala o tom dnes slovenská centrální banka. Slováci si ponechali hlavně neplatné bankovky s nominální hodnotou 20 Sk a mince v hodnotě 50 haléřů a jedna koruna.

„Hlavně drobné mince zůstávají zapomenuté na různých místech, hozené do fontán a lidé si je nechávají jako památku,“ uvedla mluvčí centrální banky (NBS) Jana Kováčová. Zkušenosti zemí, které zavedly euro v minulých letech, jsou stejné - do centrální banky se nevrátilo původní množství bývalé domácí měny, dodala Kováčová.

Začátkem předposledního červnového týdne bylo v oběhu více než 22,5 milionu kusů slovenských bankovek, což je téměř pětina v porovnání s koncem roku 2008. Mincí zůstala zhruba třetina (téměř 406,6 milionu kusů).

Nahrávám video
Slovenské drobné mince končí
Zdroj: ČT24

Banky budou brát koruny ještě čtyři roky

Lidé, kteří si ještě budou chtít proměnit slovenské mince za eura, už na to mají pouhé dva dny. Od 1. července už totiž slovenské banky budou měnit jen korunové bankovky, a to až do konce roku 2013. Bez časového omezení bude nicméně všechny staré mince i bankovky přijímat slovenská centrální banka.

Slováci měnili koruny za eura od ledna konverzním kurzem 30,126 SKK/EUR. Změny se uskutečnily bez výraznějších problémů. V obchodech lidem mají k lepší orientaci až do konce roku pomáhat dvojité cenovky, ve kterých jsou ceny v eurech i korunách.

Euromince se slovenskou rubovou stranou razí mincovna v Kremnici. Eurové bankovky si země půjčila z Rakouska. Stažené slovenské koruny NBS průběžně ničí. Za pět měsíců letošního roku bylo zničeno více než 200 tun bankovek a 1500 tun mincí.

Zavedení společné měny přispělo jen nepatrně k růstu cen. Nenaplnily se tak obavy z případného zdražování po změně platidla. Zvyšování cen navíc tlumila hospodářská krize. V květnu inflace zpomalila na historické minimum 1,1 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 26 mminutami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 1 hhodinou

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 15 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026
Načítání...