Slovenská koruna má novou centrální paritu a posunuje rekord

Brusel - Slovenská koruna může dále posilovat. Má novou centrální paritu v rámci mechanismu ERM II, jehož členem musí být zájemce o přistoupení k eurozóně dva roky před plánovaným vstupem. Nová výchozí hodnota koruny je 30,126 SKK/EUR, leží tedy téměř o 18 procent výše než původní střední hodnota. Kurz slovenské měny by se nyní měl pohybovat v rozmezí 15 procent od centrální parity oběma směry.

Slovenská koruna začala na posun centrální parity ihned reagovat. Krátce po dnešním zahájení obchodování přeskočila včerejší rekord 30,65 koruny za euro a vzrostla až na 30,08 SKK/EUR. Potvrdila tak trend poslední doby, který slovenskou centrální banku a Evropskou unii k posunutí ukazatele přiměl.

Posunutí centrální parity má zcela konkrétní dopad na slovenské občany. Čím silnější bude koruna před přijetím eura, které je naplánováno na 1. ledna 2009, tím výhodnější bude výměna peněz pro obyvatele Slovenska. Výměnný kurz stanoví ministři financí EU začátkem července. Slovenská vláda si přeje kurz co nejsilnější a změna parity vychází tomuto požadavku vstříc, i když Evropská komise jakoukoliv souvislost popírá.

„Toto rozhodnutí nijak nepředjímá rozhodnutí Rady EU (o přijetí země do eurozóny),“ zdůraznila komise v odůvodnění ke změně parity. Prostor k posílení koruny je poměrně velký. Fluktuační pásmo v rámci mechanismu ERM II má nyní mezní hodnoty nastavené na 34,6449 koruny za euro a 25,6071 koruny za euro.

Příliš rychlé posilování koruny by ale nemuselo představovat pro slovenskou ekonomiku přínos, naopak by mohlo poškodit slovenský průmysl a export. „Podle našich odhadů se kurz, který je ještě únosný a nenarušuje konkurenceschopnost slovenských podniků, pohybuje i pod 30 korunami kolem 28,70 koruny za euro,“ specifikoval limity posilování slovenské měny v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom ING Wholesale Banking Vojtěch Benda.

O možné změně centrální parity se v odborných kruzích spekulovalo již delší dobu. Jedná se v pořadí již o druhé posunutí klíčového ukazatele. Loni v březnu se posunul o 7,8 procenta z původní hodnoty 38,455 korun. K podobnému kroku se v minulosti odhodlalo například Irsko či Řecko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...