Praha - Česká obchodní inspekce (ČOI) loni při kontrolách slev a výprodejů zjistila závady u 40 procent obchodníků, kteří zákazníky například špatně informovali o cenách zlevněného zboží, nesprávně účtovali nákupy či používali nekalé obchodní praktiky. ČOI loni obchodníkům za prohřešky odhalené při kontrolách slevových akcí uložila pokuty v celkové hodnotě bezmála šest milionů korun.
ČOI loni v obchodech provedla skoro 3,5 tisíce kontrol zaměřených na akční ceny a slevy a nedostatky zjistila ve více než třetině případů. „Při výprodejních akcích spotřebitelé ve čtyřech případech z deseti nenakoupili tak výhodně, jak očekávali, nebo dostali méně hodnotné zboží, tedy bez náležitých informací,“ komentoval výsledky kontrol ústřední ředitel ČOI Jan Štěpánek.
Porušení povinnosti informovat spotřebitele řádně o ceně nabízeného zboží a služeb se v loňském roce týkalo 564 zjištění. Častým prohřeškem byly také chybějící informace například o výrobci či materiálovém složení (503 zjištění), nesprávné účtování nákupu v neprospěch spotřebitele (207 zjištění) či používání nekalých obchodních praktik (113 zjištění).
Pokuty šije inspekce obchodníkům na míru
„Na základě zjištěných nedostatků uložily jednotlivé inspektoráty 1 109 pokut v celkové výši 5,9 milionu korun. V rámci kontrolní akce byl vydán zákaz prodeje zboží, které nesplňovalo požadavky zvláštních právních předpisů, jehož hodnota činila zhruba tři miliony korun,“ uvedla mluvčí ČOI Miloslava Fléglová.
Každá výše sankce je posuzována individuálně, podle konkrétního podniku. „V některých případech jsou pokuty tisícové, v jiných případech desetitisícové a můžou dosáhnout i statisíců. Maximální výše pokuty, kterou umožňuje zákon o ochraně spotřebitele České obchodní inspekci uložit, je 5 milionů korun,“ dodala Fléglová.
Jména firem, které pochybily, se spotřebitelé zatím nedozvědí
Česká obchodní inspekce ze zákona nemá povinnost zveřejňovat názvy obchodníků, kteří se dopustili nekalého chování. Do budoucna zveřejnění seznamu nicméně zvažuje. „ČOI i s touto možností počítá a připravuje se na ni,“ dodala Fléglová.
Čeští zákazníci mají navzdory zpřísněným podmínkám pro výprodeje stále špatné zkušenosti se slevovými akcemi a stěžují si hlavně na klamavé praktiky obchodníků. Zhruba třetina spotřebitelů v anketě Sdružení obrany spotřebitelů (SOS) upozornila na to, že obchodníci sice deklarovali zlevněné zboží, ale ve skutečnosti jim slevu neposkytli. Obvykle obchodník označí zboží v regále nižší cenou, ale u pokladny pak napočítá původní vyšší cenu.
Obchodníci prý také často přelepí původní cenovku novou tak, aby nebyla vidět. Spotřebitel poté nemá možnost porovnat starou a novou cenu, na což má ale právo. „U komodit, které si zákazníci nekupují často, cenový přehled nemají takový, takže určitě mají pocit, že koupili dobře, když jim obchodník nabídne slevu,“ podotkl. Klamavou praktikou může být podle SOS i to, že obchodník sice v reklamách uvádí prodej určitého zboží ve slevě, ale nemá ho v nabídce.
