Šlechtová chce v každém kraji svou pobočku

Praha – V každém kraji bych chtěla otevřít kancelář ministerstva pro místní rozvoj, aby se zlepšila komunikace mezi státem a regiony, prohlásila v pátek šéfka resortu Karla Šlechtová (ANO) po jednání s Radou Asociace krajů. S hejtmany probírala i novinku v čerpání dotací, kdy jsou peníze z eurofondů pro kraje v jednom integrovaném programu, který má pod sebou přímo resort pro místní rozvoj. Změna je reakcí na podvody, které přidělování dotací z evropských fondů v krajích v minulých letech provázely.

Ministryně s hejtmany mimo jiné probírala také budoucnost odborníků, kteří v minulosti pracovali pro regionální rady. Tito lidé totiž nespadají pod služební zákon a postarat se o ně musí ministerstvo pro místní rozvoj. Podle Asociace krajů jde asi o tři stovky kvalifikovaných lidí. Šlechtová vidí řešení v rozšíření Centra pro regionální rozvoj o krajské pobočky. Zpočátku by mělo jít přibližně o sto nových míst. Díky tomu by měla organizace, která spadá přímo pod MMR, v každém kraji svou pobočku.

  • "Chystám rekonstrukci Centra regionálního rozvoje, chci ho rozšířit o regionální pobočky. Proto žádám ministerstvo financí o sto systemizovaných míst, která by CRR rozšířila už letos. V roce 2016 požádám o dalších 150 až 200 systemizovaných míst," prohlásila ministryně Šlechtová.

„Teď půjde o to, jakým způsobem se podaří obsadit tu organizaci v jednotlivých regionech, a to že by to měli být lidé, kteří s tím regionem mají už nějaký kontakt, znají ho – to je nepochybně namístě,“ míní Martin Kupka, místopředseda ODS.

Na jednání se opět otevřela také otázka takzvaných evropských domů. „Evropský dům má být jedno místo v každém ze 14 krajů, ve kterém budou sedět zástupci všech resortů, které mají dnes dělat implementaci evropských fondů v tom území,“ uvedl Michal Hašek (ČSSD), předseda Asociace krajů ČR. Hlavní motivací je výrazně zjednodušit žadatelům o eurodotace přístup k informacím i odborníkům z jednotlivých resortů.

Regionům chybí pět miliard 

Ministerstvo momentálně řeší také dofinancování běžících programů. Od ministerstva financí požaduje přibližně pět miliard korun. „Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo méně peněz o zhruba čtyři až pět miliard korun, o které si požádaly jednotlivé regionální operační programy. Tuto situaci jsem navrhla i zástupcům hejtmanů řešit s ministerstvem financí. Garantovala jsem svou ochotu a samozřejmě pomoc,“ prohlásila Šlechtová.

„Regionální operační programy, a to je suchá statistika, a nikoliv konstatování hejtmanů, patřily k nejlépe čerpajícím strukturám ve starém plánovacím období a my chceme, aby regiony patřily k tahounům čerpání evropských fondů i v letech 2014 až 2020,“ prohlásil Hašek. Ministryně Šlechtová souhlasí, ale připomněla, že ani regiony se nevyhnuly určitým chybám.

V novém programovém období má do regionů jít 4,63 miliardy eur (127 miliard korun). Právě tolik je připraveno v Integrovaném regionálním operačním programu, který nahrazuje současné regionální operační programy. Program bude mít pod sebou přímo ministerstvo pro místní rozvoj. Změna je reakcí na podvody, které přidělování dotací z evropských fondů v krajích v minulých letech provázely. Minulý systém, kdy vedením krajů podléhaly nejen výběrové komise, ale i kontrolní orgány, opakovaně kritizovala Evropská komise. Chyby ve výběru vítězných projektů vedly k opakovaným „pokutám“, některé regionální operační programy komise pozastavila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 9 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...