Washington - Skupina hlavních světových ekonomik G20 hodlá zabránit tomu, aby dluhová krize v eurozóně ohrozila stabilitu bank a finančního systému. Její zástupci po pracovní večeři ve Washingtonu uvedli, že pro to učiní vše, co bude v jejich silách, ačkoli původně žádný výstup neplánovali. Centrální banky zemí G20 budou nadále dodávat komerčním bankám likviditu a zároveň pohlídají, aby finanční domy byly dostatečně kapitalizované. Skupina také slibuje, že posílí evropský záchranný fond EFSF.
Vyjádření zástupců G20
„Zavazujeme se, že učiníme všechna potřebná opatření, abychom ochránili stabilitu bankovních systémů a finančních trhů, jak je požadováno.“
Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G20 jsou pod značným tlakem investorů, kteří chtějí vědět, jak rychle je možné krizi vyřešit. Hlavní jednání G20 se bude konat dnes večer. Navíc pod značným tlakem se podle očekávání ocitla Evropa, od které chtějí Spojené státy i další země, aby svou krizi řešila rychle a důrazně. Pomoc Evropě zvažují klíčové rozvojové země sdružené ve skupině BRICS, zatím ale nic konkrétního nenabídly a není jisté, zda tak učiní.
„Ze strany Evropanů a dalších členů mezinárodních společenství by mělo být vyvinuto opravdu velké úsilí. A v takovém případě bude skupina BRIC součástí toho všeho. BRIC je odhodlaná přispět svou vlastní silou k řešení krize spolu se skupinou G20,“ uvedl indický ministr financí Pranab Mukherjee.
V současnosti je dluhová krize v eurozóně hlavní příčinou zpomalení celé globální ekonomiky. Nejvíce jsou zasaženy evropské banky, z nich především ty, které mají v portfoliích větší podíl řeckých dluhopisů. To se týká hlavně bank z Německa a Francie. Akcie těchto bank v posledních měsících výrazně oslabily, zatímco nejzadluženějším zemím Evropy citelně vzrostly náklady na obsluhu státního dluhu.
Znát byla vysoká nervozita na trzích ve čtvrtek, kdy hlavní akciové indexy prudce oslabily. Některé z nich se ocitly na více než ročním minimu a podle analytiků může situaci zlepšit jen důrazná reakce úřadů. Investoři se obávají, že by se americká ekonomika mohla vrátit k recesi, jejíž příčinu spatřují právě v potížích Evropy. Americký finančník George Soros nicméně tento týden v rozhovoru v televizi CNBC uvedl, že Spojené státy už v recesi jsou.
Ministři naznačili, že pracují na posílení záchranného fondu EFSF, který má teď k dispozici ve formě úvěrů a záruk za ně asi 440 miliard eur (téměř 11 bilionů korun). Členské země podle komuniké přijmou kroky ke zvýšení flexibility EFSF a zajistí, aby do příští schůzky G20, která bude v říjnu, měl záchranný fond větší akceschopnost. Podrobnosti k posílení EFSF zatím nejsou známy, i když francouzský ministr financí François Baroin naznačil, že by šlo využít úvěrů. To Evropě navrhovaly i Spojené státy.
Hlavní jednání G20 se má konat až dnes
Po schůzce G20 jeden z amerických činitelů podle agentury Reuters uvedl, že na jednání byla znát snaha situaci rychle řešit. Konkrétní mechanismus, jak objem záchranného fondu EFSF zvýšit, se ale prý neřešil. Představitelé G20 původně neměli v úmyslu vydat po své čtvrteční schůzce tiskové sdělení, protože hlavní část jednání bude až dnes, nakonec ale narychlo sepsali komuniké. Jeden zdroj řekl, že obsah zprávy je schválně nejasný, aby měla skupina prostor strategii ještě upravit a rozhodnout buď o posílení fondu pomocí úvěrů, nebo jej využít k nákupu státních dluhopisů na sekundárním trhu.
Skupina G20 dnes bude hledat cestu z dluhové krize společně s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou, které pořádají o tomto víkendu ve Washingtonu výroční zasedání. „Myslím si, že toto zasedání samo o sobě nepřinese zásadní průlom v současném průběhu krize,“ míní hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Ještě před jednáním vyzvala část zemí G20 Spojené státy a eurozónu, aby učinily rozhodné kroky, a pomohly tak zabránit hluboké a dlouhotrvající recesi globální ekonomiky. Spojené státy, stejně jako další vyspělé země s vysokým deficitem veřejných financí, by měly překonat zbývající překážky a dát si své finance do pořádku. Opatření mají být taková, aby se deficit už ve střednědobém výhledu snižoval.
