Berlín – Dluhová krize v eurozóně přispěla k omezení korupce ve státním sektoru postižených zemí jako Itálie, Španělsko a Portugalsko. Konstatuje to studie berlínského institutu určená evropským poslancům, ze které cituje německý deník Die Welt. Pozitivní dopady krize na korupci se podle zprávy neprojevily jen v Řecku, které výzkumníci zařadili do skupiny zemí EU nejvíce náchylných ke korupci. Tam podle nich ostatně patří i Česko.
Podle zjištění členů výzkumného týmu z Hertie School of Governance nedostatek peněz způsobený krizí přinesl ve většině jihoevropských států větší čistotu při zadávání veřejných zakázek. „Krize v těchto zemích zafungovala jako velká síla, neboť zdroje a příležitosti pro korupci vyschly,“ uvádí studie.
Důvody vidí autoři pod vedením Aliny Mungiuové-Pippidiové v politice rozpočtových úspor. „Když je příležitost rozdávat státní peníze podle svého, korupci to podporuje,“ tvrdí výzkumníci.
Úsporná politika podle nich sehrála pozitivní roli v celé EU, neboť se zmenšily sumy, které mohli politici z vlastní vůle a často i bez ohledu na evropská pravidla o vypisování veřejných zakázek rozdávat.
Noví členové EU zaostávají
Za státy nejméně náchylné ke korupci označuje dokument Německo, Francii, Velkou Británii, země Beneluxu, severské státy, Rakousko a Maltu. „Vyjma Malty se do první skupiny nedostal žádný z nových členů EU,“ upozornil berlínský institut.
Unijní nováčky většinou zařadil do poslední skupiny států, které mají s korupcí největší problémy. Mezi ty podle německých odborníků patří Česko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Řecko.
České republice studie vytýká byrokracii v kombinaci s velkým množstvím prostředků, s nimiž je možné volně nakládat, což ztěžuje justiční i veřejnou finanční kontrolu. Společně s Poláky jsou na tom Češi ve skupině nejlépe a blíží se situaci na Slovensku a v Maďarsku, které autoři zařadili do vyšší z celkem čtyř skupin.
ROZDĚLENÍ ZEMÍ EU PODLE OHROŽENÍ KORUPCÍ:
- A (vysoká úroveň opatření proti korupci, málo korupčních příležitostí):
Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Malta
- B (vysoká úroveň opatření proti korupci, hodně korupčních příležitostí):
Estonsko, Litva, Maďarsko, Kypr
- C (slabá úroveň opatření proti korupci, málo korupčních příležitostí):
Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko
- D (slabá úroveň opatření proti korupci, hodně korupčních příležitostí):
Polsko, Česká republika, Lotyšsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko
Zdroj: Hertie School of Governance
Pro zlepšení situace institut doporučuje dbát na striktní dodržování unijních pravidel pro veřejné soutěže a přísněji kontrolovat vlády členských zemí. V jednotlivých státech pak snižovat byrokratickou zátěž. „Existují doklady o tom, že země dosáhly snadno dobrých výsledků tak, že se zaměřily na reformu správy,“ tvrdí autoři a doporučují liberalizovat obchod, sjednotit schvalovací procesy a zajistit průhlednost u státních výdajů.
