Skotsko si chce ponechat libru i v případě odtržení

Edinburgh - Jaké by byly dopady odloučení Skotska od Velké Británie na jeho ekonomiku? Přestože Skotové stojí o samostatný stát s vlastním rozpočtem i daňovým systémem, jeden pozůstatek britských časů by si skotská ekonomika ráda zachovala i poté, co by se s Velkou Británií definitivně rozloučila – platit by Skotové i nadále chtěli librou. S Británií by tak nejspíš utvořili měnovou unii, což je ovšem myšlenka, která se příliš nezamlouvá mnohým britským politikům. Pokud by Skotsko naopak zůstalo součástí Spojeného království, už teď mu britští politici slibují větší nezávislost, například v daňové oblasti. Ve hře je tak i možnost, že by zdanění přešlo plně do kompetence skotského parlamentu.

V současnosti se ve Skotsku, stejně jako ve zbytku Velké Británie, platí librou, která je vydávána bankou Bank of England. Právě ta také ovlivňuje základní ekonomické ukazatele, jako je úroková sazba nebo inflace. Skotsko je z britského státního rozpočtu financováno na tříleté bázi, samo pak rozhoduje o každoročním určení prostředků. Zasahovat může i do zdanění, výše daně z příjmu se ale může lišit maximálně o 3 % od sazby pro Velkou Británii. Skotsko možnost zasáhnout do daňové sazby zatím nikdy nevyužilo.

YES - Samostatné Skotsko

V případě, že by Skotové hlasovali pro odtržení, přáli by si i nadále platit librou. S Británií by zůstali v měnové unii, podle příznivců samostatného Skotska by takový krok byl v zájmu jak Skotů, tak zbytku Velké Británie. Naopak britští politici jsou k této možnosti spíše skeptičtí. Podle skotského premiéra Alexe Salmonda existují i další řešení, ať už jde o platbu librou bez existence měnové unie, samostatnou skotskou měnu, nebo zavedení tzv. flexibilní měny po vzoru Švédska či Norska.

Příznivci skotské nezávislosti
Zdroj: ČTK/AP/David Cheskin

Ve chvíli, kdy by Skotsko tvořilo svůj vlastní rozpočet, došlo by i ke změnám zdanění. Skotové si od něj slibují především jednodušší daňový systém, který sníží náklady na výběr daní i daňové úniky. Snížení daně z příjmu právnických osob až o tři procenta by pak mělo nastartovat skotskou ekonomiku.

NO - Skotsko jako součást Velké Británie

V případě setrvání Skotska ve Spojeném království by samozřejmě Skotové dále platili librou a také skotský rozpočet by přicházel z Londýna. Názory na to, jakým způsobem by měl v budoucnu být vypočítáván, se ale liší napříč britským politickým spektrem. Konzervativci i labouristé se přiklánějí k zachování současného systému, zatímco liberální demokraté navrhují systém financování změnit.

Kampaň proti nezávislosti Skotska
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Scott Heppell

Rozdílné názory mají britští politici i na to, do jaké míry by mělo mít Skotsko právo ovlivňovat zdanění svých obyvatel. Labouristé navrhují stanovit přesné limity rozdílu mezi britským a skotským zdaněním, zatímco konzervativci by Skotům umožnili plnou kontrolu nad výběrem daně z příjmu. Také liberální demokraté si myslí, že by výběr daní od skotských občanů měl být pod kontrolou skotského parlamentu, ale s některými výjimkami, jako například zdanění úspor a investic.

Dojde k runu na banky?

Navíc britské banky v tichosti přesouvají miliony bankovek do Skotska pro případ, že schválení samostatnosti přiměje Skoty ke zvýšeným výběrům hotovosti. Informoval o tom dnes britský list The Independent. Banky tak chtějí zajistit, aby v pátek v bankomatech nedošla hotovost, pokud by schválení samostatnosti vyvolalo panickou reakci. Vydaly prý rovněž svým skotským pobočkám jasné instrukce, aby klienty ujistily, že k panice není důvod.

Zatím však skotští bankéři nezaznamenali žádné známky zvýšeného vybírání hotovosti. Upozorňují, že k výběrům není žádný důvod, protože britská centrální banka přislíbila, že bude stát za všemi účty minimálně 18 měsíců od schválení skotské nezávislosti.

V referendu 18. září budou lidé odpovídat na otázku: Mělo by být Skotsko nezávislou zemí? Pokud by zastánci nezávislosti zvítězili, budou následovat jednání o budoucí měně, rozdělení státního dluhu, severomořských zásob ropy a plynu a o osudu britských jaderných ponorek, které se nacházejí právě na základnách ve Skotsku. Nezávislost by pak vstoupila v platnost pravděpodobně 24. března 2016.

Průzkumy před skotským referendem slibují střídavě vítězství oběma stranám

Nejnovější průzkumy veřejného mínění přinesly pět dní před konáním referenda o nezávislosti Skotska nejednoznačné výsledky. Podle průzkumu společnosti Survation přibývá odpůrců skotské samostatnosti; pro jednotnou Británii by nyní hlasovalo 54 % voličů, pro odtržení Skotska 46 %. Podle jiného průzkumu, který uskutečnila organizace ICM, se zase do vedení dostali stoupenci skotské nezávislosti.

Samostatnost Skotska
Zdroj: ČT24/BBC

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 19 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...