Situace v Itálii a Španělsku neodpovídá povyku na finančních trzích

Brusel – Situace na italském a španělském trhu s dluhopisy je sice znepokojivá, hospodářskou a ekonomickou situaci v zemích to prý ale neodráží. V prohlášení rozeslaném novinářům to dnes uvedl šéf Evropské komise José Barroso. Třetí a čtvrtá největší ekonomika eurozóny jsou v současnosti pod velkým tlakem. Výnosy jejich cenných papírů se ocitají na maximech.

Investoři se začínají obávat, že se dluhová krize zemí platících eurem, která už tvrdě zasáhla Portugalsko, Irsko a hlavně Řecko, nezastaví a že by se mohla rozšířit i do dalších zemí. Obdobnou finanční pomoc, jakou unie poskytla výše zmíněným zemím, však Itálii a Španělsku nabídnout nemůže.

Šéf Evropské komise José Barroso:

„Vývoj na trzích s dluhopisy Itálie a Španělska jsou příčinou hlubokého znepokojení.“

Barroso hned vzápětí zdůraznil, že italské a španělské problémy nejsou podloženy rozpočtovými a ekonomickými fundamenty v těchto zemích a neodráží ani kroky, k nimž oba státy pro posílení těchto fundamentů přistupují. Šéf komise také připomněl, že se eurozóna na mimořádném summitu 21. července dohodla na novém záchranném balíku pro Řecko, ale také na řadě dalších důležitých kroků, které by měly napomoci zastavení šíření dluhové krize dál. Jde zejména o posílení efektivnosti záchranného fondu eurozóny a další reformy.

Nyní je nezbytné rychle pokročit v zavádění těchto dohod do praxe. K některým věcem se ale budou muset vyjádřit mimo jiné i parlamenty v zemích eurozóny, což by mohlo tento proces poněkud zpomalit. Barroso proto již napsal šéfům států a vlád eurozóny, aby se zasadili o to, že tyto kroky budou přijaty bez nějakých zpoždění.

Situaci dnes taktéž probíral italský ministr financí Giulio Tremonti s předsedou takzvané euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny, Jeanem-Claudem Junckerem. Tremonti a Juncker uvedli, že jednali o problémech v eurozóně. Jednání označili za „plodné“, neposkytli však žádné podrobnosti.

Berlusconi: Italské hospodářství stojí na pevných základech 

Dnes odpoledne také mimořádně v parlamentu promluvil o hospodářské situaci v zemi italský  premiér Silvio Berlusconi. V Poslanecké sněmovně zdůraznil, že italské hospodářství stojí na pevných základech, které finanční trh podhodnotil. Podle televizní stanice CNBC je vystoupení vnímáno jako snaha zmírnit napětí na trzích kvůli hospodářské situaci v zemi.

2 minuty
Berlusconiho proslov
Zdroj: ČT24

Podle Berlusconiho nervozita a napětí na trzích neukazují žádné známky brzkého uklidnění. Investoři, které znepokojuje zejména vysoká úroveň italského státního dluhu, prý neberou v úvahu, že italský bankovní systém je silný, soukromé finančnictví stojí na pevných základech a že úroveň zahraničního dluhu je nízká.

Italský premiér rovněž připomněl, že předseda euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jean-Claude Juncker a komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn ocenili italská úsporná opatření a to, že vyrovnaný rozpočet do roku 2014 povede ke snížení dluhu. Premiér zdůraznil, že pro jeho vládu je hospodářský růst klíčový.

V současnosti je Itálie považována za druhou nejvíce zadluženou evropskou zemi. Na finančních trzích v poslední době narůstají obavy, že by se právě Itálie mohla stát po Řecku další obětí evropské dluhové krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025
Načítání...