Brusel - V hlavním městě Belgie začíná dvoudenní summit Evropské unie. Představitelé států budou jednat o tom, jak snížit nezaměstnanost mladých Evropanů a podpořit hospodářský růst. Diskutovat by měli také o podmínkách pro vytvoření bankovní unie. Česko bude zastupovat premiér v demisi Petr Nečas. Ministři financí se v noci na dnešek dohodli na mechanismu záchrany krachujících bank. Nově se zástupci europoslanců, států EU a Evropské komise shodli i na podobě rozpočtu EU na roky 2014–2020, který je pro pomoc nezaměstnaným klíčový - byl tak vytvořen pomyslný základ pro jednání na summitu.
Bruselu dnes začíná dvoudenní summit Evropské unie, který se má zaměřit hlavně na nezaměstnanost mladých, hospodářský růst a bankovní unii. Za Českou republiku se vrcholného setkání zúčastní odstupující premiér Petr Nečas. Nezaměstnanost mladých a oživení růstu by tak měly v těchto dnech získat větší prostor.
Evropská komise hlásí shodu nad rozpočtem EU
Pomoc s nezaměstnaností se týká především periferních států EU. Problémy mají hlavně jižní země. Pomoc, která má od unie přitéct, má být ve výši 6 miliard eur - záleží na podobě nového evropského rozpočtu na roky 2014–2020. Zástupci europoslanců, států EU a Evropské komise se po složitých jednáních na podobě dlouholetého rozpočtu EU konečně shodli. Jednání o rozpočtu s výdaji ve výši zhruba bilion eur vázla několik měsíců.
„S velkou radostí vám oznamuji, že dnes máme politickou dohodu o budoucím rozpočtu Evropské unie,“ řekl šéf Evropské komise José Manuel Barroso podle webu francouzského listu Les Echos. Rozpočet počítá s výdaji kolem bilionu eur (25,8 bilionu korun). Podle europoslance za ODS Jana Zahradila má Evropa má svůj první úsporný rozpočet v historii.
Česko dostane z rozpočtu pravděpodobně méně peněz
„Rozpočet zůstane o pět procent nižší, než byl v minulém období. Bude to 908 miliard eur. Takto žádný národní rozpočet v rámci EU sestavován není. Česko pravděpodobně dostane z rozpočtu méně peněz, než obsahoval ten dlouhodobý rámec do roku 2013, mimo jiné to souvisí s naší ne-úplně průhlednou politikou vůči EU,“ řekla europoslankyně Zuzana Roithová.
Bureš: Pro snížení nezaměstnanosti je nutné uvolnit úspory a trh práce
„Periferie eurozóny (Španělsko, Řecko) potřebují pro snížení nezaměstnanosti kombinaci nižších vládních úspor a uvolněnější regulaci na trhu práce. Nabízí se jim šest miliard euro z evropských kapes po dobu sedmi let na podporu tréninku a vzdělávání mladých. Není to však to, co by bylo zásadní, a není to věc, která by dokázala problémy mladých nezaměstnaných v periferních ekonomikách změnit,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.
V pohledu na bankovní unii se průlom nečeká
Zavádění bankovní unie mělo být původně stěžejním tématem summitu. Nakonec tomu tak pravděpodobně nebude. V řadě pohledů totiž přetrvávají rozpory, o kterých se zřejmě bude většinou rozhodovat až po německých zářijových volbách. Největší střety v souvislosti s bankovní unií nastanou patrně v otázce záchranného mechanismu pro krachující banky.
Způsob záchrany krachujících bank dohodnut - ministry financí
„Vyjednávání bylo dlouhé, složité a intenzivní. A to se dalo čekat. Konečně tu máme ale jasný mechanismus. Když se banky dostanou do problémů, tak to nebudou platit daňoví poplatníci, ale majitelé a věřitelé těch konkrétních bank,“ potvrdil německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Ministři 27 států Evropské unie s nástinem pravidel na uzavření nebo záchranu problémových bank přišli po sedmihodinovém jednacím maratonu v Bruselu poté, co pravidelná ministerská schůzka minulý týden skončila nezdarem. Plán počítá s tím, že náklady spojené se záchranou banky by měli jako první nést akcionáři, držitelé dluhopisů a vkladatelé s aktivy přes 100 000 eur v problémové bance.
„Teď jsme se dohodli na struktuře a hierarchii záchrany bank, která chrání daňové poplatníky. Tato společná pravidla budou platit v jednotlivých členských státech a budou nedílnou součástí tzv. Evropské bankovní unie,“ potvrdil Michael Noonan, irský ministr financí.
„Poprvé jsme se dohodli na významném bail-in, abychom chránili daňové poplatníky,“ řekl podle agentury Reuters nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Mechanismus řešení bankovních krizí je jednou ze součástí připravované bankovní unie. Nová pravidla pro „krizové řízení bankovních institucí“ mají po finanční krizi v roce 2008 především zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny podle jasně daných kritérií.
Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů.
