Pchjongjang – Současná nejtvrdší komunistická diktatura se pokouší přilákat zahraniční investory. Korea na severovýchodní hranici s Čínou a Ruskem otevřela zvláštní ekonomickou zónu, ve které platí jiná pravidla než ve zbytku země. Oblast je teď přístupnější nejen pro obchodníky, ale i pro turisty.
Ne úplně obvyklý pohled je teď k vidění v Severní Koreji. Na severovýchodní hranici ve městě Rasonu se teď běžně pohybují Číňané nebo Rusové. Obchody nabízejí všechno možné od potravin až po elektroniku a platit se dá i čínskou měnou. Stejně jako v hlavním městě neplatí zákaz používání mobilů a internetu. Rason má i vlastní daně nebo poplatky. „Do Rasonu přišlo v poslední době za obchodem téměř třináct set cizinců. Zahraniční společnosti investují hlavně do lodní dopravy, zpracovatelského průmyslu a turismu,“ potvrzuje Kim Jung-nam z Rasonského lidového výboru.
Severovýchodní Čína nemá přímý přístup k moři a severokorejský přístav umožňuje čínským firmám významně zkrátit cestu, kterou musí zboží urazit z továrny na loď. Rusům zase chybí nezamrzající přístav na východním pobřeží. Obnovují proto železniční trať mezi Moskvou a korejským přístavem Radžin, který je součástí ekonomické zóny. Trať má být hotová na konci roku.
Díky zahraničnímu kapitálu se lidem v Rasonu daří mnohem lépe než ve zbytku země. Netrpí nedostatkem potravy, ani výpadky proudu. Z pětadvacetimilionové Severní Koreje tu ale žije jen asi dvě stě tisíc lidí.
