Senát odsouhlasil možné zestátnění bank v potížích a mnoho dalšího

Praha - Stát bude moci v budoucnu přebírat banky, které se ocitly ve vážných finančních potížích. Počítá s tím protikrizová vládní novela zákona o bankách, kterou dnes schválil Senát. Ten odsouhlasil také návrh zákona, který sjednocuje podmínky platebního styku v tuzemsku a Evropské unii. Norma například zkracuje lhůty pro převod peněz v bankách na dva dny ze současných tří. Senát nebyl rovněž proti novému zákonu o pojišťovnictví či proti novému daňovému řádu. Pokud příslušnou normu jako všechny ostatní normy stvrdí svým podpisem ještě prezident Václav Klaus, dočkají se vývozních úvěrů podnikatelé a firmy rovněž z rukou běžných bank.

Vláda tímto návrhem reagovala na současné turbulence na finančních trzích spojených s hospodářskou a finanční krizí. Novela například zjednodušuje proces navýšení kapitálu banky nebo umožňuje centrální bance pružněji reagovat na problémy bank. Ministr financí Eduard Janota ale již při projednávání ve sněmovně ujišťoval, že nejde o reakci na jakékoli bezprostřední nebezpečí, které by nějaké české bance nebo celému bankovnímu sektoru aktuálně hrozilo.

Jak dnes před senátory zdůraznil, jedná se o preventivní opatření pro případ, že by nastala krizová situace. Převzetí banky státem označil ale za krajní řešení v situaci, že by na trhu nebyla žádná soukromá banka, která by byla ochotna problémový finanční ústav převzít. Takzvaný koncept bridge bank má umožnit rychlé převedení banky v problémech na zdravou instituci. Převod se uskuteční za náhradu, která bude určena na základě nezávislého ocenění, uvedl již dříve ministr Janota.

Cílem zákona o sjednocení platebního styku v Evropské unii a jeho členských zemích je mimo jiné upravit regulaci a dohled nad nebankovními poskytovateli plateb, kteří dosud podnikali na základě živnostenského zákona nebo devizové licence při přeshraničních převodech. Dohlížet by na ně měla Česká národní banka.
 

Zákon také stanoví, že poplatky za převody peněz musí být přiměřené a musí odpovídat skutečným nákladům poskytovatele. Zákazník by také neměl platit za informace, které mu musí firma poskytnout ze zákona. Regulace bezhotovostních obchodů s cizí měnou a všech peněžních služeb, které dosud upravoval devizový zákon, bude nově komplexně upravena právě v zákoně o platebním styku. Z tohoto důvodu budou devizové licence k těmto činnostem vypuštěny z devizového zákona.

Senát schválil zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen

Senát dnes schválil také návrh na zrušení Zajišťovacího fondu družstevních záložen. Fond zřejmě zanikne ke konci roku 2010. Vládní návrh přitom původně počítal s ukončením činnosti fondu ke konci letošního roku, sněmovna se ale během projednávání přiklonila k návrhu odložit zánik fondu o jeden rok.

V legislativní smršti dnes Senát potvrdil rovněž nový zákon o pojišťovnictví, který má mimo jiné zvýšit informovanost klientů pojišťoven i jejich ochranu. Ano řekli členové horní komory Parlamentu rovněž novému daňovému řádu, podle kterého by se v České republice měly všechny daně vybírat od roku 2011. Rozhodli tak přes zamítavé stanovisko ústavně-právního výboru.

Schváleny rovněž výdajové paušály pro živnostníky či přiměřenost exekucí 

Živnostníci budou moci díky senátorům v budoucnu uplatňovat také vyšší výdajové paušály. Ty mohou využít někteří podnikatelé místo toho, aby podrobně dokládali své výdaje, které si odečítají ze základu daně. Návrh na zvýšení daňových výdajových paušálů je součástí vládní novely zákona o povinném značení lihu. Do novely ho během projednávání ve sněmovně navrhl vložit poslanec ODS Michal Doktor.

Daniela Kovářová o přiměřenosti exekucí:

„To znamená, že pokud bude pohledávka v řádu stovek korun, tak může exekutor vztáhnout nebo obstavit majetek opět jenom v řádu stokorun.“


Díky novele exekučního řádu, kterou senát schválil, se má rovněž exekuční řízení ještě před koncem roku zjednodušit a zrychlit. Současně by se měla zvýšit ochrana práv účastníků tohoto řízení. Hlavní změnou novely je přiměřenost exekucí, která má zaručit, že zabavovaný majetek nebude mnohem vyšší hodnoty než dlužná částka. Exekutor by tak už do budoucna kvůli vymáhané stokoruně neměl obstavit celý bankovní účet. Hlavním způsobem, jak získat od dlužníka peníze, bude takzvané přikázání pohledávky, poté srážky ze mzdy, a teprve pak bude moci exekutor sáhnout na majetek dlužníka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 14 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 21 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 21 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...