Šéf prodeje Shellu: Jen na prodejích paliv se vydělat nedá

Kdyby společnost Shell v Česku nevydělávala na automyčkách a prodejích zboží či potravin na pumpách, nebyla by vůbec zisková. České televizi to řekl výkonný šéf firmy pro prodej István Kapitány. Plány na stažení ze zdejšího trhu, kde má 180 čerpacích stanic, ale společnost nemá. Rozhovor s Istvánem Kapitánem natočil pro Ekonomiku ČT24 Pavel Cyprich.

Začněme u cen pohonných hmot. Od loňska spadly ceny ropy zhruba o 50 procent, paliva na čerpacích stanicích ale zlevnila jen o pár korun. Kde je problém?

Když budeme mluvit přímo o České republice, je tu opravdu velmi konkurenční prostředí. Počet čerpacích stanic je tu hodně nerovnoměrný proti okolním státům - Slovensku, Polsku i třeba Německu. V takové konkurenci hodně záleží na tom, co vlastně společnosti zákazníkům nabízí. Jestli jen tankování nebo další služby. To určuje cenu. Velkou část z ní, nejen v Česku, ale v Evropě všeobecně, tvoří daně. Ve výsledku je to ovšem hlavně o volném trhu, ten tvoří ceny - ceny, které jsou zákazníci ochotni za benzín i služby platit.

Zákazníci na pumpě nechtějí hlavně tankovat?

Zákazníci dnes chtějí víc služeb na jednom místě. Chtějí šetřit čas, aby nemuseli chodit na dvě nebo tři místa, aby obstarali věci, které potřebují. Když tankují, chtějí si třeba rovnou nakoupit a podobně. To je trend, který sledujeme.

Vraťme se ještě k cenám ropy. Spojené státy určitým způsobem chtějí narovnat poměry trhu, OPEC na druhou stranu snižovat denní produkci nehodlá. Jde o jakousi soutěž? Kdo ji může vyhrát?

Nemohu komentovat ceny ropy ve světě, nemám k tomu kompetence a nejsem na to ani kvalifikovaný. Šéfuji sekci prodeje. Je tu opravdu hodně různých názorů a náhledů na celou situaci a dost často se ukazují jako špatné, takže tou cestou nepůjdu.

6 minut
Shell: Jen na prodejích paliv se vydělat nedá
Zdroj: ČT24

OPEC tvrdí, že se ceny ropy budou držet pod 100 dolary za barel ještě dalších 10 let, to může ovlivnit váš trh.

Trh rozhodne, kde ceny budou. Je tu opravdu hodně věcí, které je ovlivňují, hodně z toho jsou čistě burzovní záležitosti. Takže je to hodně složité a nerad bych to vůbec komentoval. To není moje práce, moje místo a moje expertíza.

Ano, co ale vaše práce je, je prodávat. A to s cenami ropy dost souvisí. Nebojíte se, že pokud cena opět vzroste, klesne spotřeba paliv?

Je to dost zajímavé. Když tu byla finanční krize v letech 2008 a 2009 nebo když byla ceny ropy vysoko nad 100 dolary, tak jsme určitý pokles sledovali. Ale celkový dopad na spotřebu byl o dost menší, než jsme vlastně čekali. Evropa, a Česká republika v ní, je ale tak jako tak místo, kde spotřeba dlouhodobě mírně klesá. Jsme si toho vědomi a musíme se tomu přizpůsobit.

Když ale budete vydělávat kvůli cenám ropy míň, budou horší i vaše služby.

Jak už jsem říkal, náš přístup se nezmění, jestli budou ceny ropy 50 nebo 120 dolarů. Velmi podstatná část našich příjmů nepochází z prodeje ropných produktů, ale z dalších obchodních aktivit - třeba z prodejů v obchodech benzinových pum a myček. Mohu vám říct, že právě bez zisků z nákupu dalšího zboží a automyček by byl prodej benzínu a nafty v Česku úplně bez výdělků. Jen na prodejích paliv bychom nevydělali dost, abychom pokryli náklady. Česká republika v tomhle není nijak výjimečná.

Mnoho velkých mezinárodních společností v posledních měsících a letech Českou republiku opustilo a asi i kvůli tomu, co jste říkal. Vy podobné plány nemáte?

Česko tvoří jádro našeho byznysu v Evropě, je to jeden z nejdůležitějších trhů. Ten trend sledujeme po celém světě, kdy se velké firmy stahují z lokálních trhů a přenechávají pozice menším, regionálním hráčům. My máme jinou strategii. Pro Českou republiku máme podobné plány jako třeba pro Německo nebo Nizozemí. Celý region střední a východní Evropy je pro nás jedním z nejdůležitějších pro náš byznys. Koukáme ale i jinam. Máme 45 tisíc čerpacích stanic po celém světě. A já obvykle říkám, že se teprve zahříváme. Trhy jako Čína, Indie, Rusko nebo Mexiko jsou obrovské. Třeba v Číně je asi 11 tisíc čerpacích stanic na víc než 1,4 miliardy obyvatel. Takže je na čem pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 19 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...