Washington - Světová finanční krize v uplynulých měsících potopila řadu amerických i evropských bank, mnohdy i se stoletou tradicí, a srazila akciové indexy světových burz o desítky procent. Její nejhorší část už má však svět možná za sebou. Myslí si to šéf Mezinárodního měnového fondu Dominique Strauss-Kahn. Jednotlivé státy podle něj nyní musí využít všech nástrojů a rychle přijmout potřebná opatření na odvrácení dalších negativních dopadů krize.
Pokud by se dalo soudit z posledního vývoje na burzách, měla by hlava měnového fondu pravdu. Evropské i zámořské akciové trhy dnes výrazně oživily z pátečního prudkého propadu. Hlavní index na Wall Street vyskočil krátce po začátku obchodování o 4,78 procenta, pražská burza dnes uzavřela dokonce o téměř 10,5 procenta silnější.
Vlády připravily nové balíčky
Investorům zřejmě vlila novou krev do žil čerstvá vládní opatření na podporu finančního sektoru. Bílý dům zveřejnil detaily o další připravované pomoci pro americké banky a ministerstvo financí USA oznámilo, že má v plánu kupovat akcie amerických bank.
Se svou troškou do mlýna přispěchala také Evropská unie. Vedoucí představitelé zemí eurozóny se v neděli dohodli na novém plánu zahrnujícím poskytnutí záruk na mezibankovní úvěry a rekapitalizaci bank. V duchu tohoto plánu začaly vlády jednotlivých zemí ohlašovat své kroky k boji s následky krize.
Gordon Brown, britský premiér:
„Věřím, že pouze společné globální kroky můžou plně obnovit důvěru, kterou teď mezinárodní finanční sektor nejvíc potřebuje.“
Velká Británie, kde tvoří bankovní sektor až čtvrtinu ekonomiky, vloží do tří ohrožených bank, Royal bank of Scotland, HBOS a Lloyds TSB, dohromady 37 miliard liber. Německá vláda zase rozhodla, že bankovnímu sektoru poskytne 500 miliard eur. Francie pak vyhradí 320 miliard eur na vytvoření fondu státních záruk a dalších 40 miliard na státem garantované úvěry.
Svět bude hledat nový finanční systém
Strauss-Kahn dnes také řekl, že měnový fond se z krize poučí a připraví plán na reformu mezinárodního finančního systému. První návrhy už přitom zazněly z kanceláře britského ministerského předsedy Gordona Browna a italského premiéra Silvia Berlusconiho. Oba politici přišli s nápadem na znovuoživení víc než půl století starého Brettonwoodského systému. Koncepce nastolená po druhé světové válce odvozovala kurzy jednotlivých světových měn od amerického dolaru. Ten byl přímo směnitelný za zlato.
