Propad o více než dva tisíce dolarů zaznamenala v posledních dnech digitální měna bitcoin. Ztrátu hodnoty způsobila mimo jiné situace v Číně. Tamní vláda totiž nařídila kryptoměnovým burzám se sídlem v Pekingu zastavit obchodování. Virtuální měnu navíc nedávno kritizoval i generální ředitel největší americké banky JPMorgan. Podle něj jde o podvod. Ředitel Liberálního institutu Dominik Stroukal si to nemyslí. V úterních Událostech, komentářích poznamenal, že právě JP Morgan bitcoiny nakupuje, banka tedy měně pravděpodobně věří.
Dominik Stroukal z Liberálního institutu navíc nevidí propad bitcoinu až tak dramaticky. Virtuální měna sice padla o dva tisíce dolarů dolů, vzápětí ale o tisícovku zase narostla. Cena je tedy na čtyřech tisících dolarů.
„Když se to srovná s propady, které dřív byly z 12 dolarů třeba na 2 dolary, tak procentuálně to zase není takový propad. Procentuálně je ta volatilita dneska nižší, než bývala dřív,“ vysvětluje Stroukal.
Bitcoin se podle něj řídí zprávami jako každá jiná komodita. Proto když přišla z Číny předzvěst o možném zavedení restrikcí, lidé na ni zareagovali a začali prodávat, i když tato informace nebyla potvrzená. „Pak se ukázalo, že to nejspíš pravda nebude, a šlo to zase nahoru. Je to prostě hra médií, nebo ani ne tak médií, ale spíš toho, jak na ně lidé reagují,“ dodává.
Vývoj virtuální měny přirovnává třeba k dolaru, který také reaguje na zprávy o aktuálních situacích. Rozdíl je ale podle něj v tom, že bitcoin oproti jiným měnám nepodléhá vlivu centralizovaných organizací. Zatímco klasickou měnu může centrální banka posílit či oslabit, ta virtuální reaguje pouze na trh.
Bitcoin ale samozřejmě může ovlivnit například vytvoření jiné kryptoměny. Vzniká tak konkurence, která jej nutí k vývoji. „Bitcoin, jak fungoval a jak existoval v roce 2009, byl úplně odlišný od bitcoinu v roce 2013 a dneska je zase úplně jiný, protože musí reagovat na konkurenci, což třeba u české koruny nemáme,“ popisuje Stroukal. A dodává, že právě to je důvod, proč se ekonomům tento druh měny tolik líbí. Neustále zkrátka reaguje na situaci na trhu a vyvíjí se k lepšímu.
Právě volatilita podle něj některé lidi přitahuje, ale to funguje především u trhů, které jsou mladé a kde není vysoká tržní kapitalizace. V takových případech je schopen jeden „velký hráč“ s cenou zahýbat. Volatilita se však snižuje, takže ani vliv okolních měn není tak silný jako dříve.
Ani případný krach burzy bitcoin nezastaví
Kdyby dnes nějaká burza zkrachovala nebo byla zastavena, jak Čína vyhrožovala, trhu s bitcoinem by se to podle Stroukala až tak nedotklo. „Když jsem o bitcoinu slyšel poprvé, někdy v roce 2011, ani jsem nevěděl, jak se k němu dostat. V roce 2013 je většina lidí získala právě přes nějakou burzu a dnes máme v České republice několik bankomatů na ulici, kde člověk může bitcoin získat, a tu burzu tolik nepotřebuje,“ porovnává.
Čínu by ale změny postihnout mohly. „My pořád nevíme, jestli v Číně vážně lidé používají bitcoin a jiné kryptoměny k tomu, aby utíkali před kapitálovými kontrolami. Ukazuje se, že je to možné, ale spíše u nějakých malých hráčů, kteří prostě chtějí někde vyvést svůj měsíční plat. Ale ti velcí hráči pořád používají jiné metody, jak obejít restrikce,“ říká Stroukal.
Myslí si ale, že šlo jen o politický signál. „V Číně pravá ruka neví, co dělá levá, a jedni řeknou - to je nejlepší věc na světě, a druzí řeknou - to musíme zakázat, a prostě chtějí udělat nějaké politické prohlášení,“ popisuje.
Zánik bitcoinu podle něj rozhodně nehrozí. Výhodu oproti penězům vidí hlavně v již zmíněné decentralizaci. Oficiální státní měna totiž závisí na centrální bance. „My v České republice máme rozumné centrální bankéře, ale je možné, že v budoucnosti je mít nebudeme, protože přece jenom je jmenuje prezident, bůhví, koho si zvolíme,“ říká a dodává, že celý systém se může zhroutit a historicky se hroutil poměrně často.
Centrální banka je totiž zranitelná – zvlášť když se do vedení dostanou lidé, kteří tomu nerozumí nebo jsou „nedej bože zlí“, konstatoval ředitel Liberálního institutu.
